Recenze: Knihy pro dospělé

Hořké přátelství od psacího stroje

1 1 1 1 1 (4 hlasů)
stroj

Po loňském humbuku kolem hollywoodského velkofilmu Velký Gatsby si Suzanne Rindellová nemohla vydání knihy načasovat lépe. Ve chvíli, kdy si lidé vzpomněli na kouzlo jazzové éry, oslnivou dobovou módu i šarm tehdejších gentlemanů a jejich dam, přichází americká spisovatelka se svým debutem Ta druhá zapisovatelka, odehrávajícím se ve dvacátých letech minulého století v New Yorku. Ne náhodou nakladatel zmiňuje inspiraci Francisem Scottem Fitzgeraldem, i když sama Rindellová se k tomu hlásí jen skromně v závěru knihy.

 

knihaI když skeptik by okamžitě zavrhl srovnání představitele ztracené generace se současnou mladou autorkou jen na základě shodného dobového kontextu obou literárních děl, nenechme se unést předčasně. Rindellová jako doktorandka oboru americká moderní literatura nám předkládá velice přitažlivý text. Příběh vypráví hlavní hrdinka Rose, kterou v životě potkává štěstí až ve chvíli, kdy získává místo stenotypistky na policejní stanici. Zodpovědná a spolehlivá Rose se zde seznámí s rozvernou a přitažlivou kolegyní Odalie, která ji brzy vláká do kolotoče večírků, tanečních zábav, nelegálních barů a zhýralého luxusu. Nic netušící Rose si tímto podezřelým přátelstvím však způsobí víc komplikací, než by si v životě kdy dokázala představit.

Stejně jako v Gatsbym i zde začíná vše celkem nevinně. Autorka bravurně vtáhne čtenáře do dobové atmosféry, popíše jim reálie i drobné detaily, nechá je si užít onu kultovní éru, stejně jako svoji hrdinku. Všichni tuší, že tato idyla nemůže trvat věčně, a přesně v tu chvíli začíná Rindellová prostřednictvím vyprávění Rose upozorňovat na obávané tajemství, které se v příběhu skrývá. Hrdinka během svého současného líčení děje místy trousí zmínky o budoucím nešťastném vývoji událostí. Spisovatelka si tak velice chytře drží čtenáře v pozoru s chutí dočíst knihu na jeden zátah.

Z dnešního pohledu se mi Rose zdála zpočátku trochu prudérní. Její kritika módy krátkých vlasů, krátkých sukní, sexu i volebního práva žen ji v mých očích zařadila do nelichotivé škatulky. Jenže pod vlivem atraktivně charakterizované, dobrodružné a hypnotizující Odalie se i ona proměnila ve společenskou bytost se schopností si život užít. Člověk jí při čtení vše přeje a zároveň závidí, i když jde jen o literární fikci. Díky ní si čtenáři budou dvacátá léta dvacátého století idealizovat zase o něco víc, než tomu bylo u Gastbyho.

Srovnávat v anotaci literární dílo ze současnosti s tím Fitzgeraldovým je velice ošemetné. V tomto případě to ale nebyl pouze reklamní tah, protože špatně si titul Ta druhá zapisovatelka při srovnání rozhodně nevede. Fitzgerald je ve svých textech logicky uvěřitelnější, protože víme, že píše výpověď o své době. Suzanne Rindellová se musí uchylovat k někdy nápadnějším postupům, aby se jí jinak nadčasový příběh dvou přítelkyň podařilo zasadit do správného období. Ve Velkém Gatsbym je pak děj dynamičtější, protože kniha má poloviční počet stran než Ta druhá zapisovatelka. U Fitzgeralda záplatka vyjde rychle napovrch díky charakterům postav. V tomto ohledu mám na autorku jedinou výtku. Rindellová na zásadní zvrat v ději čtenáře trochu moc okatě upozorňuje předem, až to vypadá, že se bojí, že by knihu mohli předčasně odložit. Když už ale příběh nabere tempo, je vyprávění hlavní hrdinky k nezastavení a člověk musí listovat dál a dál.

Mám pocit, že text působí živěji a uvěřitelněji i z toho důvodu, že autorka udržuje čtenáře v naivní představě, že už tuší obrysy rozuzlení celé zápletky. Rindellová si s čtenáři pěkně pohraje, stejně jako Odalie s Rose. Sama jsem měla pocit, že trochu dopředu tuším, jak to bylo a bude. Jenže pak jsem se nestačila divit, o čem všem jsem se ještě dočetla. Jde o velice promyšlenou a chytře vystavěnou hru autorky, abyste v závěru zjistili, že vše se mohlo stát ještě úplně jinak.

Řeknu to bez obalu: jsem obyčejná. Vlasy nudné barvy polní myši. Oči to samé. Pravidelné rysy, průměrná výška. Oblečení, které dost otevřeně vypovídá o mém společenském postavení i profesi. Jsem dokonce tak obyčejná, že jsem tím skoro až výjimečná. Protože pracuji u policie teď už pár let a vím něco málo o spolehlivosti očitých svědků, jsem si skoro jistá, že bych mohla spáchat zločinů, kolik by se mi zachtělo, a klidně z toho beztrestně vyváznout jednoduše proto, že jsem pro svědky naprosto nezapamatovatelná. [1]

[1] RINDELLOVÁ, Suzanne. Ta druhá zapisovatelka. 1. vyd. Brno: Jota, 2014, 400 s. ISBN 978-80-7462-524-4 

Komentáře   

 
Tereza Zítková
0 Odp.: Hořké přátelství od psacího stroje Tereza Zítková 2014-04-29 08:14
Autorka recenze mě opravdu navnadila. O koupi knihy dlouho přemýšlím....a už mám asi rozhodnuto! ;-) Děkuji
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Borůvky

    Ode dneška soutěžíme o knihu Borůvky z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení