Recenze: Knihy pro dospělé

Složitá osobnost Františka Drtikola. Jak ji uchopil Jan Němec?

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
tyle=

Zkuste se zamyslet nad tím, co vše se může skrývat pod slovem „světlo“. Používáme ho denně, dokonce několikrát. Nemusíme ho ani vyslovit, ale vnímáme ho. Je pro nás základní podmínkou života na zemi, poznáním, pravdou… Jinak ho vnímá umělec – malíř, sochař či fotograf. Jan Němec ve své knize Dějiny světla přibližuje čtenáři, jak je vnímal slavný český fotograf František Drtikol v době, kdy si umělecká fotografie teprve hledala svou cestu.

 

V dobách rozvoje fotografie přirovnání k „malování světlem“ platilo více než dnes. Nejen jako poetická metafora fotochemických reakcí, ale i připodobnění tehdejších postupů k malířským technikám. Ušlechtilé tisky se vzrušujícími názvy uhlotisk, pigmentový tisk, olejotisk, gumotisk, bromolejotisk posouvaly často těžiště práce fotografa z ateliéru do temné komory. Ponechme stranou úvahu, zda se někteří umělci nestali pouhými zručnými laboranty, snažícími se průměrnou fotografii pomocí některé z uvedených technik povýšit na umění. Stejně pseudoumělecké obrázky vznikají dnes, kdy rozvoj digitální fotografie vystrnadil některé autory z temných komor a posadil je k monitorům počítačů, u nichž za pomocí sofistikovaných programů vytvoří ze svého snímku nějaký úplně jiný.

V době, kdy František Drtikol tvořil, se umělecká fotografie teprve formovala. Žil v epoše vzrušujícího hledání, dílčích vítězství i bloudění ve slepých uličkách. To však byla jen jedna z rolí tohoto pozoruhodného umělce. Byl znám i svou fascinací mystikou a prohlášením, že dosáhl Nirvány. V období mezi válkami byla mystika velmi oblíbená. Madame Blavatská se stala z nepochopitelných důvodů ikonou, Karel Weinfurter překládal knihy o východních naukách, spiritistické seance se pořádaly v každém dobrém salonu. Zájem o mystiku v meziválečném období lze snad srovnat jen s boomem v devadesátých letech minulého století. Sympatie ke komunismu jen dokreslují portrét rozporuplného člověka. 

Proč tak dlouhý úvod? Chci zdůraznit, jaký obrovský potenciál tkví v tématu, který si pro svou knihu zvolil Jan Němec. Tak obrovský, že by nebylo divu, kdyby se ho zalekl. Složitost a nesnadná uchopitelnost však znamená také neodolatelnou výzvu. U Jana Němce zvítězila výzva nad… nad čím vlastně? Nad pokorou? To by bylo příliš silné tvrzení, kterým bych mohl ve čtenáři vzbudit pocit, že se autor do knihy vůbec neměl pouštět. Nic takového.

Jan Němec se soustřeďuje především na ty části Drtikolova života, které měly vliv na jeho umělecký nebo duchovní život. Proto ho čtenářům poprvé představuje jako chlapce – svědka velkého důlního neštěstí v jeho rodné Příbrami. Naznačí i první spirituální zážitek spojený s prvním setkáním se smrtí. Další důležitou etapou je studium v Mnichově. Lze si jen domýšlet, jak by se Drtikolův život odvíjel, kdyby neměl tak chápavého a vstřícného otce, zda by byl jeho talent promrhán, nebo naopak by ho nouze víc zocelila. Kniha sahá do doby, kdy Drtikol přestává tvořit, tedy zhruba do roku 1935, pak následují pouze kusé zmínky v epilogu. Chápu autora, že neměl chuť sledovat komunistickou angažovanost svého hrdiny, přestože, byť trochu povrchně, naznačuje příčiny jeho sympatií.

Jan Němec zvolil pro svůj román Dějiny světla méně běžnou du formu, evokující dialog mezi autorem a jeho postavou, i když pouze jednostranný. Du forma sice čtenáře zaujme svou neobvyklostí, autora však poněkud omezuje. Celý text se nese v pravidelném tempu, bez zvláštních emočních výkyvů, s rysy zádumčivosti. Přímá řeč - du formou zprostředkovaná - je bez uvozovek, svým způsobem i bez výrazu. Velmi elegantně se Jan Němec vyhnul drastickým zážitkům z první světové války, které by dozajista nabouraly celou koncepci románu. Nahradil je Drtikolovými zápisky a dopisy, z nichž hrůzy války pouze prosvítají jako záclonou, jen občas prokmitnou v celé své obludnosti.

Zpočátku může čtenář sledovat fascinující vývoj umělecké fotografie, autor fundovaně používá odborné výrazy i chemické názvosloví, rozjezd knihy je velmi nadějný a slibuje neobyčejný čtenářský zážitek. Postupně však zjišťujeme, že Jan Němec jen trochu rozvíjí všeobecně známá fakta. Pokouší se sice proniknout do Drtikolových myšlenek a motivací, naráží však na nepřekonatelný problém rozsahu zvoleného tématu. Pokud by se chtěl podrobněji zabývat do hloubky všemi aspekty celé hlavní tvůrčí etapy velkého českého fotografa, musela by vzniknout kniha doslova nečitelného rozsahu. Pokud ho chtěl ale představit komplexně, zákonitě musel klouzat pouze po povrchu postavy, která v sobě skrývala obrovské rozpory. To by ale mělo být pro autora neuspokojivé. Zcela nevyužitý potenciál představuje Drtikolova tvorba. V knize se sice objeví zmínka o nejslavnějších dílech, jako je Vlna, avšak takové fotografii předchází tvůrčí proces, jenž by bylo možno popsat z mnoha úhlů.

Ještě méně se čtenář dokáže identifikovat s hlavní postavou v období, kdy Drtikol propadl mystice. Jsme sice svědky schůzek s Karlem Weinfurterem, padne zmínka o Gustavu Meyrinkovi a Heleně Blavatské, nicméně jde víceméně o konstatování skutečnosti, o které se můžeme dočíst i v jiných dílech věnovaných Drtikolovi.

Nesporným kladem knihy je její čtivost a srozumitelnost. Paradoxně k tomu přispívá právě absence témat zmíněných výše. Přestože celek, zvláště pak druhá část knihy, působí poněkud wikipedickým dojmem, dokáže ve čtenáři vzbudit zájem o neobyčejnou osobnost Františka Drtikola, která si to bezesporu zaslouží. Autor dobře vystihl podstatu fotografova chápání světla, vyjadřuje se o něm v textu někdy jako o nehmotném médiu či fluidu, jindy jako o hmatatelné matérii.  Osobně jsem očekával víc, respektuji však neobyčejnou složitost a nesnadnou uchopitelnost tématu i záměr autora pojmout v knize celé tvůrčí období Františka Drtikola. Dějiny světla sice splňují všechny znaky Bildungsromanu, ale Drtikolův skutečný vývoj překonává možnosti jeho popisu v celé komplexnosti.

NĚMEC, Jan. Dějiny světla: román o fotografovi Františku Drtikolovi. 1. vyd. Brno: Host, 2013, 481 s. ISBN 978-807-2949-625.


Aktuality

  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  
  • Zvláštní literární večer Michela Fabera

    Nakladatelství KNIHA ZLIN ve spolupráci s literární agenturou ULITA připravilo u příležitosti návštěvy Michela Fabera v Praze literární večer spojený se křtem jeho nejnovějšího díla –  Knihy zvláštních nových věcí. Předpokládám, že autora není potřeba příliš představovat, asi stačí zmínit, že mu v roce 2014 vyšel v České republice monumentální román Kvítek karmínový a bílý, zachycující viktoriánskou Anglii v příběhu chytré londýnské prostitutky Sugar. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Dospělost je mýtus

    Ode dneška soutěžíme o knihu Dospělost je mýtus z nakladatelství CooBoo. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení