Recenze: Knihy pro dospělé

Vyšehrad opředený pověstmi

1 1 1 1 1 (1 hlas)
muz

Jen málo míst u nás je tak pevně spjato s českou státností jako Vyšehrad. Sídlo českých panovníků, kde až do 12. století docházelo k tradičnímu nastolování na knížecí stolec, je prodchnuto mýty a pověstmi různého charakteru i stáří. Kamkoliv zde vkročíte, dostanete se na lokalitu, ke které se vztahuje nějaká pověst, nemluvě o bájích týkajících se míst zaniklých v důsledku stavební činnosti v 19. století a později.

 

knihaPopelka Biliánová (1862-1941), sběratelka pověstí a autorka publikace Pověsti vyšehradské, žila v době, kdy stavební činnost zásadně měnila vzhled Vyšehradu, tak pevně spjatého s českou národní historií. Proražení skály a následné vybudování silnice přinesly sice pokrok v dopravě, současně však nenávratně poškodily genius loci oblasti. Byla by škoda, aby s magickými místy zanikly i pověsti, proto se autorka rozhodla sesbírat všechny báje vztahující se k Vyšehradu i jejich různé verze, aby kouzlo mytického místa zůstalo zachováno aspoň na papíře.

Budete-li mít oči otevřené a budete-li na Vyšehradě ve správnou (toť otázka) chvíli, potkáte zde svatého Václava, ale i bílou paní, čerty, duchy, kočár s bezhlavým jezdcem i cestujícím. Můžete rovněž objevit i spoustu pokladů, více než kdekoliv jinde na světě (dle pověstí). Pekelnou síru ucítíte u Čertova sloupu.

Přijdete si na své i v případě, že máte raději pověsti z dávnověku spíše než vyprávění o přízracích. V tom případě vás možná zaujme Krokův knížecí stolec a střevíce z lýčí, které se údajně skrývají ve vyšehradské skále. Dozvíte se též spoustu informací o kněžně Libuši, její lázni a o dalších osobách a lokacích. Připomenete si i známé pověsti o Bivojovi a o Horymírovi.

Nejedná se o vyprávění jiráskovsky rozmáchlé, jaké známe ze Starých pověstí českých. Dílo je prostým vyprávěním zdánlivě obyčejné paní, která jakoby s vámi Vyšehrad procházela (autorka skutečně působila spoustu let jako neoficiální průvodkyně po areálu), mezi řečí vyprávěla zajímavosti o dané lokalitě a sem tam to okomentovala decentně vtipnou průpovídkou. Jazyk knihy je geniálně jednoduchý, prolíná se zde spisovná mluva s hovorovou, zejména v oblasti syntaxe (např. různá zvolání či jiné formy vět typické spíše pro mluvenou než psanou řeč). Pověsti jsou někdy doplněné pohledem historickým, ovšem laicky podaným.

Knihu o 141 stranách zvládnete za den, nebo si ji můžete vychutnávat po troškách delší dobu. Obsahuje totiž přes šedesát krátkých kapitol, ve kterých jsou uvedeny jednotlivé pověsti a jejich verze. I když dílo vyšlo poprvé už roku 1905, století jeho existence mu neubírá na čtivosti. Redakce pouze přizpůsobila pravopis současnému úzu, jinak do textu nezasahovala.

Ukázka:
Odedávna je na Vyšehradě zvykem, že každý sám si zde hrob opatruje a zalévá. U zvonice si roku 1903 zbořené opatrovala hrob vyšehradská kožešnice Jahodová. Chodila sem den co den a zároveň s ní chodil k sousednímu hrobu stařec se synem. Za letních večerů přišli třeba až v devět hodin a pobyli zde dlouho do noci. Hřbitov nebýval zavřen, mohli tudíž kdykoliv odejíti.
Na vyšehradském hřbitově jsou večery snivě krásné. Slunce zajde za protější kopce a měkká mlha položí se nad řečištěm Vltavy. Jasné nebe dlouho do noci svítí od západu, a vyjde-li měsíc nebo jiskří-li hvězdy, večera od noci nerozeznáš. A za jednoho z podobných 
letních večerů seděla kožešnice Jahodová u svého hrobu a povídali si se sousedem starcem a jeho synem, až najednou odbíjelo jedenáct hodin. „No – už musíme domů,“ připomněl stařec. A zvedli se všichni tři, a jak se zvedli, oddělila se ode zdi zvonice bílá paní a dala se s nimi na cestu. Vláčela se jen tak vzduchem a všichni byli hrůzou bez sebe. Bílá paní šla s nimi ze hřbitova, u zdi proboštské zahrady se od nich oddělila, přitiskla se ke zdi zahradní a za chvilinku se zas vracela na hřbitov. Hrůzou k smrti poděšená trojice se ohlédne jako na povel – snad ze strachu, nejde-li bílá paní za nimi – a vidí, kterak bílá paní dělá za nimi tři křížky a kývá na ně rukou. Kterak se tenkrát sousedská trojice dostala domů, nikdo z nich nepověděl, ale do roka prý všichni tři zemřeli. [1]


[1BILIÁNOVÁ, Popelka. Pověsti vyšehradskéPraha: Omega, 2013, ISBN: 978-80-7390-095-3, str. 39-40 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Tři metry vášně

    Ode dneška soutěžíme o knihu Tři metry vášně z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení