Láska jako nejmocnější zbraň

Recenze

Vytvořeno 14. 3. 2014 2:00

Autor: Tereza Zítková

Milostný příběh plný zvratů, který svým čtenářům předkládá Jojo Moyesová, je dramatický, krásný a hlavně plný citů, které k sobě mohou cítit jen dva do sebe bezmezně zamilovaní lidé.

Když mladá novinářka Ellie dostane za úkol najít v archivu zajímavý materiál k mapujícímu článku, jak se změnila doba během několika posledních desetiletí, narazí na milostný dopis až z roku 1960, který končí slovy: „Věz, že máš ve svých rukou mé srdce i všechny mé naděje.“ Ellie, jež se sama nachází v roli milenky ženatého muže, se dokonale vcítí do postavení dvou milenců, kteří se v minulosti ocitli ve stejné situaci. I díky nim si uvědomuje, že pro svého milence možná neznamená tolik, jako on znamená pro ni a zamýšlí se tak nad svým současným vztahem i životem.

Příběh se po několika kapitolách přesouvá právě do zmíněného roku 1960, kdy se jistá Jennifer Stirlingová právě probírá z kómatu. Nic si nepamatuje ani z prožité autonehody, ani z předešlého života. Jediné, co cítí, je pocit, že život, který žije, není to pravé. Její okolí, v čele s manželem Laurancem a matkou, se snaží, aby se vrátila do zajetých kolejí, a tak automaticky pořádá nabubřelé večeře a večírky, kde se schází ti nejlepší z londýnské smetánky. Jennifer se ale postupně vrací paměť a zjišťuje, že manželství vypadající napovrch dokonale a šťastně, už dávno nefunguje tak, jak by mělo. Tento pocit jí pak potvrdí i hrstka nalezených milostných dopisů, ze kterých se dozvídá, že se v jejím životě vyskytoval muž, díky němuž se cítila dokonalá, chtěná a chytrá. A tak se dostává do stejného citového rozpoložení jako Ellie.

Celé vyprávění je rozděleno do dvou časových rovin – první z nich je dobou, kde žije Ellie. Rok 2003 je dobou, kdy ženy běžně pracují, žijí samy a není nutné, aby byly vdané. Mohou mít svůj vlastní názor a neupírá se jim samostatnost.

Druhou je období 60. let, v němž se pohybovala právě zmíněná Jennifer. Je to svět mužů, ve kterém se ženy musely podrobovat svým manželům, musejí sloužit především jako dekorativní prvek, rozhodně nesmí mít svůj názor a rozvod je něčím nepřípustným. Jennifer ale po své autonehodě odmítá tuto pózu a začne se o okolní svět zajímat víc, než je jejímu manželovi milé. Proto se nakonec rozhodne jít proti konvencím své doby a začne opravdu žít.

V prvních dvou částech knihy se osudy Jennifer a Ellie odvíjí každý zvlášť. Čtenář se postupně může seznámit s jejich dosavadními životy a postupně je poznávat a dozvídat se jejich nejhlubší tajemství. Ve třetí a zároveň poslední části se pak jejich životní dráhy protnou, a to ve chvíli, kdy Ellie pomocí milostných dopisů vypátrá Jennifer a vyslechne si její milostný příběh. Jak nakonec dopadne milostný život Ellie i Jennifer, se dozvíte, když si přečtete Poslední dopis od tvé lásky.

Autorka Jojo Moyesová je velice dobrá vypravěčka, což jistě mohou potvrdit i čtenáři, kteří četli její prvotinu Než jsem Tě poznala. Spisovatelka umí volit ta správná spojení slov a vyjádřit jimi právě prožívané pocity hlavních hrdinů. Oceňuji také, že v milostných dopisech pocházejících z minulosti využila slovní zásobu typickou právě pro toto období a oddělila tím jasně dvě již zmíněné časové roviny.

Tuto knižní romanci vřele doporučuji. Čtenáři se dostává porovnání milostného poměru ve dvou různých dobách, které na tento vztah pohlížejí opravdu odlišně. Kromě toho jsou zde zachyceny činy, za kterými může stát jen jediný cit na světě a tím je láska.

MOYESOVÁ, Jojo. Poslední dopis od tvé lásky. 1. vyd. Praha: Ikar, 2014. ISBN 978-80-249-2361-1.