Humor jako obrana a zbraň

Recenze

Vytvořeno 14. 1. 2014 2:00

Autor: Petr Měrka

Nakladatelství Argo učinilo vskutku vynikající počin, když přikročilo k vydání knihy povídek Davida Sedarise Naháč. Tento americký spisovatel řeckého původu je po právu považován za jednoho z nejlepších humoristů současnosti.

Naháč je povídkový soubor, avšak každý z textů vždy pojednává o Sedarisově rodině, kdy on sám je nejen vypravěč, ale i ústřední hrdina.

Sedaris je ve svém humoru nemilosrdný. Jeho silnou stránkou je shazování sebe sama. Zpočátku nevíte, jestli ho máte brát vážně, ale nakonec vás překvapí, že ano. Dokáže totiž rozvibrovat nejen vaši bránici, ale současně se úspěšně pokouší o reflexi soudobého světa a mezilidských vztahů založených hlavně na pokrytectví.

Mile se staví i ke každodenním drobnostem, kdy v jednom z vůbec prvních textů nám neuvěřitelnou oklikou své povahové dětské bizarnosti zdůvodní, proč se vlastně stal stejně silným kuřákem jako jeho matka, která zemřela na rakovinu plic a nepřestala si zapalovat až do konce svých dnů, kdy už se podobala spíše scvrklé hrozince než lidské bytosti. Sedarisův humor si však přese všechno ponechává nádech laskavosti a smířlivého nadhledu, a právě proto je přístupný široké veřejnosti.

V Naháčovi si projdeme podstatnou částí Sedarisova života. Od útlého dětství až po dobu, kdy je z něj uznávaný autor ověnčený literárními cenami a z hubeného mladíka utíkajícího kukuřicí, jíž ho pronásleduje ztopořený vidlák, se stal mírně sádelnatý bonviván, který masturbuje nad představou rozkošných jinochů a jejich pevných zadků.

Pročítat se Sedarisovým Naháčem je bezesporu požitek. I přes nepopiratelnou autobiografičnost jde o mistrně fabulované psaní a nikoli pouhé převyprávění toho, co neodvratně odvál čas a co zůstalo zaznamenáno v čím dál mlhavějších vzpomínkách.

Pokud na vás dosedne splín, Naháč vám ho bezesporu pomůže rozehnat. Humoristická literatura je spíše okrajovou záležitostí a mnohdy je na ni nahlíženo s despektem, a to přirozeně neoprávněně. Humorem lze vyjádřit vše podstatné, co se týká údělu člověka, jehož život je drama i komedie současně.

Humor je vzácný dar. Umí nás činit lepšími. Je s to nás povzbudit a taky nám dává naději ve světě, jehož prioritami je hromadění majetku, nepřetržité zvyšování daní, soustavné snižování životní úrovně, přičemž v čele státu stojí lháři a zloději.

„S bráškou jsme bábu začali vnímat jako takový primitivnější bankomat. Vždycky z ní vypadl dolar dva, a protože jsme byli chlapci, stačilo, když jsme jí přidrželi dveře u auta nebo sdělili, že od kadidla chytil jeden z jejích vyšívaných polštářků. Ze zásady jsem ji nedoprovázel na veřejnosti, ale jinak jsem s bábou neměl problém. Spatřoval jsem v ní jakéhosi dobrotivého ducha, mlčenlivého a neviditelného, dokud člověk nepotřeboval pár drobných.“
(SEDARIS, D. Naháč. Přel. H. Ulmanová. Argo: Praha, 2013. s. 33 až 34) 

Knihu Naháč vydalo nakladatelství Argo