Recenze: Knihy pro dospělé

Povídky z izraelského venkova

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
detail

Poklidné prostředí vesnice na první pohled neinspiruje k literární tvorbě. Co se může na takové vesnici dít? Vždyť i místní klepny jsou nuceny si pomluvy vymýšlet. Ale ani fádnost a ospalost takového místa může znamenat pro talentovaného a zkušeného povídkáře výzvu. Izraelský prozaik Amos Oz zkušeným prozaikem bezesporu je a jeho sbírku povídek Scény z venkovského života můžeme pokládat za příklad přijetí takové výzvy.

Vesnice Tel Ilan je dějištěm, na kterém se odehrávají různé scénky. Účinkují v nich obyčejní lidé a zpočátku se neděje nic zvláštního, postupně se odkrývá jejich minulost a místo pointy povídka ústí do nejasné situace, v níž se neorientuje ani její hrdina. To je univerzální recept Amose Oze na to, jak vytvořit povídku téměř z ničeho. Přestože je autor izraelský spisovatel a povídky se odehrávají na izraelské vesnici, jejich charakter je takový, že by se mohly odehrávat kdekoliv na světě, a dokonce nejsou ani přísně spjaty s venkovským prostředím. Opírají se o univerzální atributy lidského chování.

knihaPrvní povídka Dědicové vyhovuje všem charakteristikám, které jsem zpočátku uvedl. Do poklidného života Arjeho Celnika vpadne znenadání advokát Wolf Mafcir. V krátké retrospektivě se čtenář dozví několik zásadních podrobností z Celnikova života, něco o jeho ženě a dětech i to, že v Tel Ilanu žije se svou matkou. Povídka pak spěje k bizarnímu zakončení, které však nic nevysvětluje, spíše čtenáře poněkud mate.

Ještě jednodušší je povídka Příbuzní. Její zápletku tvoří čekání. Místní doktorka Gili Steinerová čeká na svého synovce. Když nedorazí ohlášeným autobusovým spojem, Gili spekuluje, co vše se mohlo stát. Přitom v myšlenkách rozebírá jejich vztah. Autorovi se podařilo naznačit, že Gili i její synovec mají na jejich vztah zřejmě jiný názor.

Záhadné zvuky ozývající se v noci pod základy domu jsou námětem povídky Kopání. Bývalý poslanec Pesah Kedem je v noci slýchává, ale jeho dcera Ráchel mu nevěří.  Samozřejmě, že autorovi nejde o to, kdo nebo co hluk způsobuje a jestli se opravdu nějaký ozývá, nejdůležitější je samotná osobnost bývalého poslance, jeho vztah k dceři a ostatním lidem, třeba k arabskému studentovi Adelovi, který u něj bydlí a dělá drobné práce na domě. Odtažitost, projevující se u Pesaha Kedema vůči studentovi, nepramení z nenávisti mezi Židy a Araby. Jde o běžnou neschopnost starých lidí přijímat nové věci.

Realitní agent z povídky Ztracený je nečekaně fascinován mladou dívkou a jejími podivnými fantaziemi. Vztah k domu, který chce koupit proto, aby ho zboural, se radikálně mění během několika hodin, dům se pro něj stává symbolem toho, co se v něm děje.

Příběh starosty Beni Avniho z Čekání je na první pohled obyčejný, opustila ho žena. Kam odešla a proč, to autor nevysvětluje. Cizí lidé  se zabývají láskou mladého Kobi Ezry k podstatně starší poštovní úřednici a knihovnici v jedné osobě, Adě Dvašové.

Zpívání svádí do jednoho domu téměř všechny protagonisty dosavadních povídek. Asi je pro nás nepředstavitelné, že by se část vesnice zřekla večerní televize a sešla se společně si zazpívat. Možná právě v tom je jeden z mála náznaků, že se jedná o knihu o židovské komunitě.  Pro autora je to příležitost představit své hrdiny v jiných situacích, než v těch, v nichž hrají hlavní roli.

Poslední povídka Kdesi daleko v jiné době se poněkud vymyká z předchozí série a to nejen delším názvem, než jsou ty předchozí.  Místo poklidného a civilizovaného venkova dvacátého století se ocitáme v jakémsi zapadlém místě plném nemocí, všudypřítomného vlhka, mezi primitivními vesničany žijícími hůř, než zvířata. Pokud v každé povídce zavádí autor čtenáře do slepé uličky, naznačuje, ale nevysvětluje, pak poslední povídkou své matoucí dílo dokonale završuje.

Scény z venkovského života představují spíše jednotlivé lidské osudy, než stav izraelské společnosti. Reálie používá autor velmi střídmě a jen proto, aby své texty zakotvil v čase a prostoru, ne aby je komentoval nebo k nim zaujímal nějaký postoj. Hlavní roli hraje člověk a jeho vlastnosti, stejné ve všech kulturách a dobách.

OZ, Amos. Scény z venkovského života. 1. vyd. Litomyšl: Paseka, 2013. ISBN 978-80-7432-284-6.

Knihu Scény z venkovského života vydalo nakladatelství Paseka

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Borůvky

    Ode dneška soutěžíme o knihu Borůvky z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení