Recenze: Knihy pro dospělé

Zabít krtka!

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

China Miéville vyniká pozoruhodnou fantazií a jejím prostřednictvím uvádí i své čtenáře do zvláštních světů. Jejich rozmanitost je fascinující i matoucí. Ten, kdo se chystá číst některou z jeho knih a nesetkává se s ním poprvé, může zažívat pocity zvědavosti, ale i neznáma, s nímž je potřeba se teprve seznámit a sžít se s ním. Nejnovější u nás vydaný román Kolejmoří to potvrzuje.


knihaV Miévillově románu Kolejmoří se setkávají dva výrazné inspirační zdroje. Autorova fascinace vlaky a nádražími, objevující se v mnoha předchozích knihách, a pocta Melvillově Bílé velrybě. Nejde o nějaké náznaky, v nichž by se orientoval pouze člověk sečtělý, inspirace je tak výrazná, že nelze přehlédnout. Vše je však trochu posunuto, nic nezůstává na svém místě, jména, osoby ani zvířata.

Nejprve asi začnu těmi zvířátky a trochu zeširoka. Každé jaro - jakmile roztaje sníh - se vydám na zahradu a proklínám krtky. Připadá mi, že není možné, aby v podzemí žila ta malá stvoření s hebkou černou kožešinkou, vybavená malými pacičkami nebo snad miniaturní lopatičkou z obrázků Zdeňka Milera. Podle velikosti a četnosti krtin se pod námi musí prohánět stádo agresivních tvorů zvících divokých prasat. Nevím, zda má China Miéville zahrádku a jarní pohled na ni ho inspiroval, rozhodně mi to však připadá pravděpodobné. V jeho románu jsou onou lovnou zvěří právě krtci gigantických rozměrů a tím nejbájnějším, nejchytřejším a nejnebezpečnějším je bílý (světlý) krtkoun Parod Jack.

Zatímco pronásledovatelem Moby Dicka je kapitán Achab, krtka stejně posedle loví kapitánka Abachat Nafiová. Možná si v tuto chvíli řeknete, co by dělal krtek - byť obří - v moři. Kdepak, krtek ryje v zemi a stateční krtkaři se za ním ženou ve vlaku. V kolejmoří, což je země protkaná kolejemi a výhybkami, po níž se dá volně křižovat tak, jako ve volném oceánu. V kolejmoří nečíhají jen krtkové, ale i jiné krvelačné příšery žijící pod povrchem země.

V dálce, kde se v perspektivě spojovaly staré koleje, kypěla země. Strkaly se skály. Prudce se přeskupovala půda. Z podzemí se ozvalo prachem tlumené vytí.
Uprostřed podivných terénních formací a pahýlů starobylého plastu černá hlína nenadále vyhřezla do kuželovitého kopce. A něco se dralo na povrch. Obrovské a tmavé zvíře.
V hromadě hrud a hřmění vyrazilo z nory. Netvor. Ryčel, vymrštil se do vzduchu. Na šílený okamžik zůstal viset na vrcholu výskoku. Jako by se rozhlížel. Jako by poutal pozornost ke své velikosti. Nakonec se opět prohnal zeminou a zmizel v podzemí.
Krtkoun se vynořil.
(Miéville, China. Kolejmoří. Překlad Milan Žáček. Plzeň: Laser-books, 2013. s. 12-13.)

Autor nestvořil prostřednictvím postavy kapitánky Nafiové nového Achaba budoucnosti, vybavil ji sice symbolicky protézou ruky, tedy jakýmsi symbolem spojení lovce a lovené zvěře, ale jde o symbol falešný. Ostatně čtenář brzy pochopí, že dějová linka založená na podobnosti s Bílou velrybou není ta hlavní. Vypravěčem je pomocník lékaře na palubě krtkovlaku Médés Šamus Jo ap Súrap, zkráceně Šam. Více než lov krtků ho ovšem láká hledání takzvaných rekuperátů, což jsou předměty a trosky zachované po zaniklé civilizaci, podle povahy těchto předmětů lze soudit, že jde o civilizaci naši. Náhoda a nalezená paměťová karta ho svede dohromady se sourozenci Šroukovými, nositeli tajemství, po kterém pátrá kde kdo. Vzniká tak vícevrstevnatý příběh, v němž nehraje ani lov krtků, ani hledání pokladů tu nejdůležitější roli.

Podobně jako v předcházejících knihách nejde Miévillovi o pouhé strhující dobrodružství, jeho romány obsahují hlubší významy. Pouští se do budování náznaků filozofických systémů vycházejících ze způsobu života v jím vytvořeném světě a snaží se do něj zahrnout všechny aspekty života, třeba řeč či písmo. Vysvětlení těchto systémů je v jeho knihách poměrně komplikované a nesnadno pochopitelné. Není to však na závadu, protože představuje jakýsi bonus k velmi dynamickému příběhu. Užít si děj je možné i bez pochopení složitějších částí.

Miévillovy romány patří k tomu nejlepšímu, co v oblasti science-fiction v současné době vzniká. Kombinují napínavý příběh s neobvyklým pohledem na alternativy našeho světa. Je potěšením je číst, přestože nepředstavují literaturu pouze odpočinkovou.

Knihu Kolejmoří vydalo nakladatelství Laser-books

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Hlavně to nikomu neříkej

    Ode dneška soutěžíme o knihu Hlavně to nikomu neříkej z nakladatelství Slovart. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení