Recenze: Knihy pro dospělé

Zločin za císaře Rudolfa II.

1 1 1 1 1 (1 hlas)
detail

Dílo Vladimíra Přibského se v české literatuře objevuje již od šedesátých let. Přestože napsal řadu knih a povídek se společenskou tématikou, je především známý jako autor čtivých a napínavých detektivek. V jeho pozdější, porevoluční tvorbě se začínají objevovat i témata historická.

Nechal se inspirovat svou původní specializací, v padesátých letech vystudoval na Univerzitě Karlově historii. Na detektivní žánr nezanevřel, můžeme jej nalézt i v jeho pozdější bibliografii, ale kniha Vraždění lazebnic čtenáře zavede hluboko do českých dějin.

knihaDoba panování císaře Rudolfa II. zanechala v Praze své zřetelné otisky, davy turistů se tísní ve Zlaté uličce i u jiných památek. Rudolfova záliba v alchymii a umění odsunula do pozadí povědomí o mnoha jiných, velmi významných událostech té doby. I z nudných hodin dějepisu si nakonec člověk zapamatuje pouze zábavné informace, ostatní podivuhodně rychle zapomíná. Jak známo, císař Rudolf žil s hraběnkou Stradovou, s níž měl sice řadu dětí, ale nikdy se s ní neoženil. Díky známému filmu, v němž si Jan Werich zahrál samotného císaře a který se s železnou pravidelností objevuje v programech všech televizních kanálů, ví o této skutečnosti pravděpodobně celý český národ. Vladimír Přibský však pokračuje dál. Nejstarší syn  hraběnky Stradové a císaře Rudolfa Julius Caesar d’Austria byl pravděpodobně duševně nemocný a svému okolí nebezpečný. Císař Rudolf II. ho nechal zavřít do českokrumlovského vězení, v němž Julius zemřel v pouhých pětadvaceti letech. Už jen tato strohá historická fakta jsou velmi poutavá a autorovi stačilo, aby dodal několik dalších postav a detailů příběhu. A hle, napínavá skorodetektivka je na světě! Hlavním hrdinou a vypravěčem je velitel hradních trabantů Pablo Ortiz. Věřím, že v knize zasazené do šestnáctého století nebude nikdo hledat ve slově „trabant“ oblíbené umělohmotné auto východoněmecké provenience, přesto raději upřesním, že šlo o členy osobní gardy. Zároveň se však omlouvám všem čtenářům, jejichž inteligenci jsem nedocenil. Pablo je pověřen vyšetřením brutální vraždy mladé lazebnice. Není zkušeným vyšetřovatelem, nemůže se ani opřít o vědecké metody. Podezřelý se však brzy objeví. Toho však nelze potrestat. Stejně ale Pablovi tento případ raději odeberou. Po dalších násilnostech a vraždě císař Rudolf posílá svého levobočka do kláštera. Je to svým způsobem velmi tvrdý trest, a pokud by tam Julius zůstal, měl by postaráno o velmi nekomfortní doživotní vězení, čímž by spravedlnosti bylo učiněno zadost a císařská rodina by nepřišla příliš do řečí. Hraběnku Stradovou však autor pojal jako starostlivou a milující matku, která se pro štěstí svého dítěte neohlíží nalevo ani napravo. Hraběnka uplatní svůj vliv a Julius je za nějakou dobu z kláštera zpět v Praze. Je samozřejmé, že tím to všechno nekončí.

Současně můžeme sledovat druhou dějovou linku – postupně vznikající a prohlubující se vztah mezi Pablem a mladou lazebnicí Markétkou. Pablo si chce Markétku vzít a dokonce uvažuje, že vojenské řemeslo pověsí na hřebík a usadí se. Trochu mu to komplikuje fakt, že nic jiného neumí. Aby to ale nebyl jen fádní příběh šťastné lásky, okořenil ho autor i kapkou žárlivosti a ženské umanutosti. Jak je předem jasné, oba děje se spojí v předvídatelném a tragickém závěru.

Kniha Vladimíra Přibského je, přestože jde o příběh historický, psaná moderním jazykem, v dialozích místy až hovorovým. Autor se příliš nepozastavuje ani nad výrazy, které v té době evidentně existovat nemohly. To ale propůjčuje textu rys aktuálnosti a hlavní hrdina, španělský voják Pablo Ortiz, bude čtenáři bližší.

Tuch odcválal, seskočil jsem z koně a ejhle: Přede mnou stál amigo Manuel. Projevil touhu jet do Českého Krumlova s námi.
„Se jede na noc,“ varoval jsem ho včas.
„Mi nevadí,“ prohlásil srdnatě. „Ty, Pablo, vem mě s sebou!“
„Ale my už co nevidět vyrážíme,“ pokoušel jsem se ho zviklat.
„Skočím si akorát pro mošničku,“ nadskočil radostí. „Šoupnu do ní butýlku s vysoce kvalitním obsahem,“ a už upaloval.
„Pozor!“ volal jsem za ním, „jakýkoliv alkohol je zapovězen!“ Chtěl jsem ho zastavit, ale pak mi došlo, že zákaz se pravděpodobně na mešní víno nevztahuje.
(Přibský, V. Vraždění lazebnic. Praha: Ikar 2013, str.58)

Vraždění lazebnic má rysy detektivky, už sám název to naznačuje, ale nejde o detektivku v pravém slova smyslu, protože je předem znám pachatel i jeho pozdější osud. Čtenář si může vše přečíst v anotaci a zbytek si lehce domyslet. Postavy nejsou uváděné do historických souvislostí, autor je představuje jako obyčejné lidi s obyčejnými tužbami, ne jako osobnosti známé z učebnic dějepisu. Kniha přinese spíše krátkodobé rozptýlení a pobavení, není koncipovaná jako historický román pro zájemce o hlubší seznámení s rudolfínskou érou. Přesto se domnívám, že jako četba na dovolenou rozhodně nezklame.

Knihu Vraždění lazebnic vydalo nakladatelství Ikar

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Pohádky z loutkového divadla

    Ode dneška soutěžíme o knihu Pohádky z loutkového divadla z nakladatelství Pikola. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení