Kde jen sbalit holku?

Recenze

Vytvořeno 5. 7. 2013 3:00

Autor: Jiří Lojín

Série deníků Grega Heffleyho dospěla k dalšímu, sedmému či osmému dílu. Podle toho, jestli budeme počítat Můj vlastní deník malého poseroutky jako jeden z nich. Ať tak či tak, máme před sebou Deník malého poseroutky. Páté kolo u vozu od Jeffa Kinneyho a můžeme se opět ponořit do světa žáka základní školy, v němž platí pravidla, která pochopí snad jen jeho vrstevníci nebo dospělí s velmi dobrou pamětí.

Autor se tentokrát pořádně rozmáchl a svého hrdinu nechává ve vzpomínkách zajít až do prenatálního věku. Gregova maminka byla velmi starostlivá, nechala se inspirovat četbou odborných publikací a mluvila se svým potomkem ještě dříve, než se vůbec narodil. Asi byla jediná, která byla s takovými experimenty spokojená. Tatínek se jim pokorně poddával a nenarozený Greg jimi bezmocně trpěl. Jeho utrpení pokračovalo i po narození, kromě drobných nepříjemností - jako že má sourozence – pokračovalo peklo v podobě matčiných pokusů o pozvednutí Gregových duševních schopností.

Ale zpět do přítomnosti. Gregovy starosti ve škole jsou takříkajíc společenského rázu. V tělocviku začínají hodiny společenského tance a to chce kromě odvahy i odpovídající partnerku. Někteří z nás si jistě pamatují trapné rozpaky, když jsme se ocitli v podobné situaci v tanečních. Pravda, bylo to v poněkud pozdějším věku, ale pocity jsou určitě stejné. V tělocvičném nácviku ještě vše dopadne tak, že Greg tančí se spolužákem, nikoliv spolužačkou, ale bude hůř. Chystá se ples. A to už nějakou tu tanečnici bude potřeba sehnat. Ke všemu ve škole řádí neštovice.

Od té doby, co se Evan Whitehead před pár týdny objevil ve škole s neštovicemi, šířily se v mé třídě jako požár. Jen za poslední týden poslala školní ošetřovatelka domů čtyři kluky. Jsem si skoro jistý, že jeden z nich byl Jack Stahovač, protože od úterka nikomu kalhoty nestáhl. Slyšel jsem, že neštovice jsou SUPER nakažlivé, a když je někdo dostane, nesmí do školy aspoň týden. Jenže já jsem si nemohl dovolit, aby byl Rowley z oběhu třeba jen na jeden VEČER. Bez něj jsem se neměl jak na večírek dopravit a věděl jsem, že když Rowleymu rodiče zakážou jít, taky tam nebudu moct.
(Kinney, J. Deník malého poseroutky. Páté kolo u vozu. Praha: CooBoo, 2013. str.164-165.)

Jak je vidět, děj se rozvíjí směrem k mnoha humorným situacím, jsou to většinou příhody, které se v běžné škole, ať už je to naše česká nebo americká, dennodenně odehrávají. V okamžiku, kdy je zažíváme, se nemusí jevit jako humorné, ale pokud se dějí někomu jinému, jsou k popukání. Autor vsadil na osvědčené gagy, které nemohou zklamat. Greg je ve věku, kdy se pohled kluků na holky začíná pomalu měnit, začínají první lásky, které jsou ovšem sledovány kritickým okem spolužáků. Pro ně je to důvod k pošklebkům, protože jim se samozřejmě tak trapná věc stát nemůže.

Knihu Jeffa Kinneye doprovází, stejně jako předchozí díly, velké množství obrázků. Nejde o přiblížení se komiksu, jako v případě podobných knih na našem trhu, text Malého poseroutky ilustrace doprovázejí a doplňují. Autor si drží svůj standard a ani poslední kniha kvalitativně nevybočuje a neztrácí dech. Jeff Kinney je se svým hrdinou dobře ztotožněn, nemá problém vymýšlet zápletky znějící přesvědčivě. Od knihy lze především čekat, že pobaví čtenáře – vrstevníky svého hlavního hrdiny a svou úlohu plní dokonale.

Knihu Deník malého poseroutky. Páté kolo u vozu vydalo nakladatelství CooBoo

K dostání na stránkách Knihkupectví Beletrie.eu