Recenze: Knihy pro dospělé

Němci Jakuby Katalpy

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

Na začátku je pohřeb. Zemřel Konrád otec čtyř dětí. Vztah potomků k otci a otce k nim byl složitý. Vnitřní svět Konráda Mahlera převrátil zcela naruby okamžik, kdy mu Hedvika Mahlerová, žena, kterou považoval do té chvíle za svou matku, přiznala, že zásilky, které na její adresu leta přicházejí z Německa, nejsou od jakési vzdálené tety, ale že je posílá Konrádova skutečná matka. Dávno dospělý muž, otec tří dětí tuto odesílatelku, Kláru Rissmanovou, začal okamžitě vroucně nenávidět. Nedokázal a ani nechtěl pochopit, že ho jako miminko opustila, nechala u cizích v poválečné Praze. Přijal bezvýhradně Hedviččinu pravdu, po jiné nepátral. Jak to však bylo doopravdy? Skutečně ho jeho vlastní matka odložila, a sama se vrátila po válce do vlasti? Opravdu ho nechtěla vzít s sebou? Vzdala se svého dítěte?

 
knihaCítili jsme k němu podivnou, vysilující lásku; on nás měl rád podobně. S Martinem chodíval na ryby a s Pavlem stavěl papírové modely letadel. Mně koupil vytoužené akvárium a pravidelně se mnou objížděl burzy, kde jsem měnila závojnatky za paví očka a naopak. S Danielem fotografoval, pořídil mu dokonce drahý aparát a učil ho vyvolávat fotky.
Navzdory tomu však byly dny, kdy bylo lepší mu jít z cesty. Zničehonic se celý scvrkl, zavřel se v ložnici a odmítl vycházet, matka mu nechávala jídlo za dveřmi.
Museli jsme být ostražití, stále na pozoru, protože život s ním se podobal chůzi po zamrzlém rybníce, neměli jsme tušení, jak je led pod našima nohama silný. Někdy jsme si mohli dovolit, cokoli nás napadlo, a otec se jen blahosklonně usmíval, jindy stačilo neopatrné slovo a sesypal se, křičel a odcházel s prásknutím dveří.
Nejhorší to bylo, když přišly balíčky z Německa.
„Svině už zase píše,“ říkával s posměchem.
Mluvil o své matce.
(KATALPA, Jakuba. Němci. Brno: Host, 2012. s. 12, 13.)

Po tatínkově smrti vyklízí jeho dcera pozůstalost a právě tehdy dojde k přesvědčení, že všechno nemuselo být tak, jak jí bylo od dětství podsouváno. Přes odmítání bratrů se rozhodne najít vlastní babičku Kláru a odhalit její minulost. Touží vědět, co ji tenkrát vedlo k tomu děsivému rozhodnutí, proč musela opustit vlastní dítě. Začíná dlouhé vyprávění o strastiplném životě jedné německé ženy, do jejíhož osudu zasáhly obě války a poválečné uspořádání Evropy.

Klára Rissmanová byla jedináček, rodiče ji milovali, mohla studovat, po dokončení pedagogické školy bez problémů našla místo v dívčím lyceu. Po krátké známosti s promiskuitním číšníkem, se kterým se poznala ve vlaku, potkala toho, jenž se měl stát jejím manželem. Vše spělo k svatbě, k poklidnému rodinnému životu. Jenže zasáhlo gestapo – ženich byl těsně před svatebním dnem zajat a popraven pro vlastizradu. Ke všemu Klára ztrácí své místo učitelky a musí nastoupit do továrny. Učit by mohla, ale ne v říši, musela by do Sudet. Po jednom z náletů se rozhodne a přes protesty rodičů odjede. Stane se učitelkou vesnické školy v obci zvané Rzy.  

Žije tady sice mezi Němci, ale místní obyvatelé jsou ostražití, bojí se jí, jako by byla němečtější než oni, je přece říšská Němka. Jejím jediným přítelem je kolega učitel Fuchs, později se jejím milencem stane ras Weissmann. Ten, co se rozvedl s ženou, Židovkou, a co kvůli němu utekla Klářina předchůdkyně. Klára se pomalu sžívá s vesnicí a vesnice s ní. Přes všechny počáteční rozpaky se jí tady podaří zakořenit, líbí se jí poklidný život a odmítá výzvy rodičů, aby se vrátila domů nebo, později, aby s nimi odjela do Švýcarska. Jako kdyby nechtěla přijmout fakt, že je válka a Německo v ní vítězem nebude.

Poválečné období Kláru zaskočilo nepřipravenou. Je jediná, kdo nemusel opustit vesnici – ztratily se její doklady, ona pro úřady neexistuje. Přežívá na statku s kolegou Fuchsem. Jejich osud je sblíží. Klára čeká dítě. Přichází další rána – její přítel má být nakonec vyhoštěn. Muž nedokáže přijmout odsun z místa, kde se narodil, kde pohřbil otce i matku, spáchá sebevraždu, Klára zůstává na statku. Podle úřadů stále neexistuje, bojí se o své dítě, propadá beznaději. Nečekaně přijde pomoc. Někdejší učitelka Anna Wagnerová, její předchůdkyně, o které se spekulovalo, že zmizela neznámo kam, a snad i zemřela, se vrátila do vsi. Kláře pomůže odjet do Prahy k její sestře Hedvice Mahlerové… Ale byla to doopravdy pomoc? Dá se po tolika letech dopátrat skutečná pravda? Dokáže to dcera Konráda Mahlera?

Jakuba Katalpa vytvořila členitou mozaiku osudů celé řady lidí, kteří se v určitých okamžicích života potkali na delší či kratší dobu. Všechny do jednoho ovlivnily „velké dějiny“ – války první i druhá a pak poválečná doba. Prožijeme tak život jedné německé rodiny, která se snažila bez konfliktů prožít doby dobré i zlé, jejím cílem bylo hlavně přežít. Ale obě války všem převrátily životní cestu. Autorka nám ukazuje, jak těžké je najít nový směr, někde opět zakořenit, vytvořit si znovu vlastní místečko, navázat na zpřetrhané vazby a vztahy. Vidíme každodenní život a najednou ony „velké dějiny“, které známe z učebnic dějepisu a historických publikací, hodnotíme úplně jinak. Malé střípky do sebe zapadají jako puzzle a vytvářejí jeden velký, členitý a mnohobarevný obraz.

Velmi vzrušující román, jakýsi „komiks malovaný slovy“. Pročítáte jednotlivé příběhy a před očima vám vyskakují osudy, které spojujete, a tím vytváříte větší celek. Obarvujete si tak to, co jste se naučili ve škole – zaplňujete dějepis skutečnými lidmi. Lidmi s jejich klady a zápory. Jednotlivé korálky lidských osudů navlékáte za sebou, abyste po navlečení posledního získali drsný i něžný příběh velké životní ztráty, vykořenění a hledání nové cesty.

autorJedinečně rozehrané osudy, výtečně vykreslené charaktery všech postav, skvěle vystavený román, vytříbený jazyk – to jsou hlavní atributy, které z románu Němci vytvářejí skvost české literatury minulého roku. Není divu, že si jeho kvalit povšimli porotci Ceny Česká kniha za rok 2012.

Jakuba Katalpa (vlastním jménem Tereza Jandová, nar. 1979) je spisovatelka a výtvarnice. Vystudovala bohemistiku, mediální studia a psychologii. Její románový debut Je hlína k snědku? byl v roce 2007 nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii objev roku a Hořké moře získalo v roce 2009 nominaci na Cenu Jiřího Ortena.

Knihu Němci vydalo nakladatelství Host

 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Tři metry vášně

    Ode dneška soutěžíme o knihu Tři metry vášně z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení