Recenze: Knihy pro dospělé

Vzpomínka na Přemysla Blažíčka

1 1 1 1 1 (1 hlas)
detail

Jméno Přemysla Blažíčka je známé především v odborných kruzích literárně-vědeckého zaměření. Jeho žena Anna Blažíčková se rozhodla přiblížit veřejnosti jeho práci a hlavně politické a společenské postoje, které zaujímal. Ty měly na jeho práci rozhodující vliv a způsobily, že těžiště jeho životního díla zůstalo v neoficiální tvorbě. Kniha mapující život Přemysla Blažíčka dostala název Teď něco ze života.

Anna Blažíčková nenapsala životopis v obvyklém smyslu slova. Nenabízí čtenáři pohled do dětství svého manžela, čtenář tedy bude hned zpočátku ochuzen o fotografie ilustrující, jaký byl Přemysl Blažíček roztomilé robě, ba ani nebude seznámen se zábavnými detaily chlapcova chování ilustrující neobyčejnou, originální osobnost. Své vzpomínky začíná autorka větou:

knihaNikdy jsme neměli vysloveně hlad, i když nouzi ano…
(Blažíčková, A. Teď něco ze života. Praha: Triáda, 2012. str.7.)

Jako kdyby nouze byla právě tím, co se jí ze života se svým manželem nejhlouběji vrylo do paměti. Nevzpomíná na chvíli, kdy ho poprvé uviděla, kdy si poprvé uvědomila, že je to člověk, s nímž chce strávit obrovský kus života. Začíná charakteristikou života v chudobě, implantuje ji čtenáři do hlavy, a ten bude další řádky vnímat prizmatem odříkání a bídy. A kdyby snad čtenář na chvíli zapomněl, zaváhal, další poznámkou mu to autorka připomene.

Nechci vyvolat v potenciálním čtenáři dojem, že se o počátcích vztahu mezi Přemkem a Annou nic nedozví. Autorka se neustále točí v kruzích, či snad lépe řečeno ve spirále, protože přes všechny návraty a nové výpady do časů budoucích, porevolučních, se pomalu a neodvratně dostává do bodu, kdy její manžel umírá. Ale k tomu se dostaneme na závěr. Přemysl Blažíček v mládí nešťastnou náhodou přišel o obě ruce. Zbyly mu pouze jakési pahýly, končící někde v oblasti předloktí. Přes toto omezení vystudoval vysokou školu a dokázal mnoho věcí zcela samostatně. Pro zdravého člověka je asi nepředstavitelné, kolik komplikací takové postižení působí při obyčejných činnostech, jako je nákup, nebo pro spisovatele prosté psaní na stroji. Zákonité je, že takoví lidé se staví k životu jinak, mají odlišné priority. Osud Přemysla Blažíčka formovaly události po roce 1968. Nebyl schopen, stejně jako jeho žena, podřídit se diktátu nového vedení a jeho významné monografie vznikaly soukromě. Některé jeho texty vyšly dokonce až po jeho smrti.

V knize je možné dočíst se o mnoha lidech pracujících v kultuře a ovlivňujících její formování. Po roce 1968 byli Blažíčkovi v tak nevýhodném pracovním postavení, že byli často odkázáni na pomoc přátel. V té době se odhalovaly a krystalizovaly charaktery, ukazovalo se, kdo není schopen uhnout ze svých zásad, kdo spolupracuje s komunisty ze strachu o svou rodinu, kdo z přesvědčení a kdo z vypočítavosti. Setkáme se s mnohými známými jmény i takovými, která se dodnes v kultuře objevují. Díky nekompromisním a jednoznačným názorům Přemysla Blažíčka se můžeme podívat z jiného úhlu i na známé porevoluční politiky, zejména na Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana.

Onemocnění, pobytu v nemocnici a smrti svého manžela věnuje Anna Blažíčková bezmála padesát stran a z předchozích vzpomínek - přeskakujících sem a tam - přechází pojednou k detailnímu, téměř deníkovému popisu. V této části se opět odráží bezradnost ústící do žádostí o pomoc adresovaným různým známým. Celkově je cítit nespokojenost se zdravotnickou péčí, přestože se okolo Přemysla Blažíčka pohybovalo mnoho lékařů zvučných jmen alarmovaných známými neméně zvučných jmen.

Můj celkový dojem z knihy Teď něco ze života je rozpačitý. Balancuje mezi dvěma pocity. Chápu, že Anna Blažíčková a mnoho přátel Přemysla Blažíčka – významných lidí aktivně pracujících v kultuře - považují tohoto literárního vědce za osobnost velkého formátu nejen po stránce odborné, ale i lidské. A o to se nemíním v žádném případě přít. Chápu také, že lidé z tohoto okruhu vítali, že taková kniha vznikla. Jsou v ní zachyceny vzpomínky na Přemysla Blažíčka a přibližuje ho čtenáři jako člověka. Je to také vzácné svědectví o době, která již naštěstí minula. Ale text je nepřehledný, skáče z jedné vzpomínky na  druhou, a to v žádném případě není umělecký záměr. Časté zmínky o pracovních úspěších dětí zní jako oprávněně pyšné řeči hrdé matky, ale pro knihu jako takovou nemají žádný význam. Zdlouhavá poslední část je nepřiměřená a opět nic o Přemyslu Blažíčkovi nevypovídá. Je mi to líto, sváří se ve mně lidský pocit sympatie k ženě, která projevila nesmírnou trpělivost při nelehkém soužití se zásadovým člověkem a svou knihou mu projevila úctu a lásku, s pocitem čtenáře, který považuje text za špatný a je přesvědčen, že může být kladně přijímán pouze úzkou skupinou blízkých lidí. Se stejnými rozpaky se stavím i k nominaci této knihy v soutěži Magnesia Litera.

Knihu Teď něco ze života vydalo nakladatelství Triáda

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení