Recenze: Knihy pro dospělé

Co se vám honí hlavou, pane Šofare?

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Odpověď na otázku z titulku není zcela jednoduchá, alespoň pokud může čtenář soudit podle témat, která se v  knize Zradidla čili lapy objevují. Jakub Šofar prostě píše, co ho napadne, a kniha je tak sbírkou neuspořádaných myšlenek, inspirovaných všední každodenností.


knihaVšední každodennost nás zaplavuje nepřetržitě, světlými okamžiky jsou pouze prchavé chvilky, v nichž zažíváme něco neobyčejného. Ale i banální zážitky mohou být zajímavé, pokud jim věnujeme patřičnou pozornost. Přesně to dělá ve své knize Jakub Šofar. Volné řazení myšlenek a postřehů vede k tomu, že je naprosto lhostejné, z jakého konce se do čtení pustíme, můžeme konvenčně od začátku, pokud chceme, tak kdekoliv odprostřed, a pokud jsme zvyklí listovat v časopisech  od zadní strany, můžeme svůj zvyk aplikovat i na Šofarovu knihu. Nespoutaný chaos textu se paradoxně mění na svobodu pro čtenáře.

Pokud můžeme z knihy soudit, honí se panu Šofarovi hlavou ledacos, a protože to nelze obsáhnout několika výstižnými větami, je lépe pokusit se udělat si obrázek pomocí několika ukázek.

Autor často učiní poznámku o nějaké knize či myšlence z knihy, která jej zaujala.

Ve stařičké knize Čeňka Semeráda Ústava a správa říše rakousko-uherské v soustavném přehledu (bez data vydání) si přečtete úplně na začátku: Nejstarším obyvatelstvem zemí, jež náležejí nyní k říši Rakousko-Uherské, ba i celé Evropy, pokud z nalezených nástrojů z kamene soudit lze, bylo plémě Čudské, zatlačené od dávných dob výbornějšími přistěhovalci na sever Evropy, kdež až dodnes živoří. Čudové – co je to?
(ŠOFAR, Jakub. Zradidla čili lapy. Praha: Dybbuk, 2012. s. 61.)

V dalších odstavcích pak autor zvesela popisuje své pátrání po významu slova Čudové. Jakub Šofar rád listuje starými knihami, rád propátrává antikvariáty, v dobách normalizace, kdy „nevhodné“ knihy mizely z polic veřejných knihoven a objevovaly se ve sběrných surovinách, nacházel cenné úlovky i tam. Odstavce Zradidel nemají zjevnou koncepci, jejich řazení působí dojmem nahodilosti. Od historky z cest se svým známým, jehož jediná jazyková znalost byla „zubní párátko“, ovšem v 36 jazycích, přeskočí k dobytí Bastily a pak zase ke kampaním.

Kampaně holt musí bejt, nejdůležitější je jejich halasné vyhlášení; jak to pak dopadne, to už je celkem jedno. V Číně třeba v rámci Velkého skoku plašili vrabce, pleskali komáry nebo roztavili všechny motyky a lopaty v minipecích, aby mohli zaplavit zemi kvalitní ocelí. Když už nic, tak se apoň v praxi ověřilo, že tudy cesta nevede.
(ŠOFAR, Jakub. Zradidla čili lapy. Praha: Dybbuk, 2012. s. 93.)

A pak se zase čtenáře snaží pobavit historkou, kterak si vzal do tramvaje knihu Česká strana lidová a poté, co zjistil, že skutečný titul je Česká strava lidová, rozesmál se tak, že musel z hromadného dopravního prostředku vystoupit.

Kniha Jakuba Šofara Zradidla čili lapy je příkladem toho, co vznikne, když si člověk bude poctivě zapisovat podněty ze vzpomínek, zpráv, časopisů a knih. Je to koncentrát myšlenek a zajímavostí, které nejsou určeny pro čtení na jeden zátah. Lépe se vstřebávají, pokud si čas od času přečteme několik stránek a nebudeme nikam spěchat. Šofarova kniha nikam neuteče.

Knihu Zradidla čili lapy vydalo nakladatelství Dybbuk

 

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení