Recenze: Knihy pro dospělé

Cestopis - dálky i knihy

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
detail

Cestování, pokud za ně nepovažujeme poznávací nebo pobytové zájezdy organizované různými kancelářemi, má své úskalí. Nejsme všichni stavění překonávat nástrahy, které na nás čekají v neznámých krajích, a nemusíme se zrovna vydávat do tajemné spleti amazonských pralesů, abychom na problémy narazili. Lubomír Martínek patří mezi lidi s oblibou cestující na vlastní pěst. Jeho nejnovější kniha Muškátový oříšek je inspirovaná cestou do Indonésie.

Cestu absolvoval se svou manželkou, v knize ji nazývá Můj paní – skutečně nejde o překlep, spíše o slovní hříčku. S těmi se v Muškátovém oříšku ovšem setkáme na každém kroku. Nazývat Martínkův text cestopisem je trochu nadnesené, cizí kraje autora spíše inspirovaly k úvahám na různá témata. Na první pohled je jasné, že se nesnažil o pouhý zápis událostí a zajímavostí prožitých v Indonésii, modifikuje je prostřednictvím literatury. Hned v úvodu představuje Malajsii, Indonésii, Filipíny a Thajsko jako země Josepha Conrada. Je pravda, že jen názvy těchto zemí evokují prostředí Lorda Jima, slavného románu spisovatele polského původu, předpokládám však, že atmosféra devatenáctého století nebude tím, co by cestovatel čekal. Knihy Josepha Conrada nejsou jediné, které nás Martínkovým cestopisem provázejí, po krátkých návštěvách Ernesta Hemingwaye a Virginie Woolfové se autor ustálí na knize Roberta Musila Muž bez vlastností a každou další kapitolu začíná nějakým citátem z tohoto díla.

knihaČetba Musilova románu a podněty přicházející z různých míst, která s manželkou navštívil, dávají autorovi možnost zamýšlet se nad současným světem, jeho globalizací. Úvahy mísí s krátkými vstupy do historie Indonésie, ale i do historie naší. Tu interpretuje prostřednictvím své vlastní zkušenosti z doby, než odešel do emigrace.

Důležitým momentem jsou setkání s lidmi. Martínek se pohybuje mimo turistická centra, a tak lidé, jež potkává, jsou vesměs cestovatelé jak on a jeho paní. Jsou mezi nimi i takoví, pro něž se celoživotní sen nesplnil tak, jak čekali.

Sen se proměnil v noční můru, výlet, na nějž se tak dlouho těšili, skončil. Čerství důchodci odkládali cestování příliš dlouho. Příliš falešně svědomití, příliš neuctiví sami k sobě i k sobě samým, společně i jednotlivě. Mnohokrát jsem v životě slyšel: „Já budu cestovat, až děti dorostou, až dostavím dům, až budu v důchodu… Nemohu se dočkat, až si přečtu knihy, na něž jsem neměl čas…“ Holejší nesmysl je obtížně představitelný: ten, kdo se nenaučí cestovat nebo číst včas, což je zhruba totéž, nemá šanci.“
(Martínek, L. Muškátový oříšek. Praha: Revolver Revue, 2012. str. 25.)

Samozřejmě, že autor velmi ostře rozlišuje mezi organizovaným zájezdem a cestováním, při kterém se člověk musí obrnit proti různým nepříjemnostem, vyplývajícím nejen z kulturních rozdílů, ale i z automatické snahy místních lidí vytáhnou z turistů co nejvíce peněz. Do svých postřehů však zapracovává i aktuální dění v místech, na kterých zrovna je, jak to je například v případě nehody, při níž se na lodi utrhne člun a zahynou při ní lidé. Je zřejmé, že jako cizinec do vnitřních záležitostí nevidí natolik, aby mohl z události a jejích následků vyvozovat více než spekulace a náznaky inspirace k románovému zpracování.

Kdyby byl po ruce spisovatel, mohl by mu utržený záchranný člun posloužit jako výchozí bod románu o Zemi Conrada Josepha. Kdo byli oni mrtví a zranění? Odkud pocházeli a kam směřovali? Kdo má zájem na objasnění nebo utajení nehody? Co lze očekávat od policie, soudu, pojišťovací společnosti, plavební společnosti v zemi, kde o korupci mluví každý pekař? Co na to kapitána posádka? Ale není proč a není pro koho. Psaní jako nástroj sebeobrany si už cestu najde. S čtenářem je to pochopitelně horší.
(Martínek, L. Muškátový oříšek. Praha: Revolver Revue, 2012. str.70.)

Kniha Muškátový oříšek nám neprozradí mnoho o zemi, kterou Lubomír Martínek navštívil, více se dozvíme o osobnosti spisovatele. Prostřednictvím jeho vztahu ke knihám, k cestování a ke společnosti. Cestopis je pro něj prostředek k uměleckému vyjádření svých pocitů a názorů. Čtenář hledající inspiraci pro exotickou dovolenou by byl zklamán nedostatkem informací, naopak pokud by chtěl získat poslední jiskřičku impulsu dělící touhu po cizích zemí od skutečného činu – sbalení kufru a odjezdu –, může ji tam najít.

Knihu Muškátový oříšek vydalo nakladatelství Revolver Revue

Soutěže

Aktuality

  • Program veletrhu Svět knihy 2018 je venku. Na co se můžete těšit?

    Na co se na letošním Světě knihy těšit? „Na Světě knihy nás letos čeká dost zajímavých věcí,“ říká Jiří Pavlovský z nakladatelství Crew. „Především tam budeme představovat sérii Znovuzrození hrdinů DC, největší komiksovou akci u nás, a i první tituly z téhle řady – a čím lepším začít, než Batmanem?“ 

    Číst dál...  
  • Kniha ti sluší 2018: Světový (tý)den knihy a autorských práv se bude slavit v knihkupectvích i knihovnách, zapojí se řada autorů i nakladatelů

    Další ročník osvětové kampaně Svazu českých knihkupců a nakladatelů Kniha ti sluší podporující českou knižní kulturu se blíží – od 23. do 29. dubna se bude slavit v knihkupectvích i knihovnách po celé České republice. Zapojí se do něj celá řada autorů i nakladatelů. Jedním z letošních témat je ochrana autorských práv. Pro všechny příznivce knížek a čtení je připraven dárek v podobě slevového kupónu na knihy, který bude během trvání kampaně uplatnitelný ve všech spřízněných knihkupectvích. SČKN připravilo také soutěž pro třídní kolektivy ze základních škol, kterou společně s dětskými autory Janou Klimentovou, Hynkem Klimkem a Tomášem Němečkem vyhlásí 23. dubna od 10.00 v Paláci knih Luxor. Tváří letošního ročníku se stal oblíbený youtuber Kovy.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení