Recenze: Knihy pro dospělé

Časy se mění, vrátní zůstávají

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
il

Nemocnice je prostředí, kde se často odehrávají silné příběhy, které mohou být a také jsou oblíbeným námětem pro knihy, hry i filmy. Můžeme se zde setkat se situacemi na hraně života a smrti, okamžiky, které odhalí pravou lidskou povahu. Pro spisovatele je lákavé zamířit mezi takové kulisy. Není ani potřeba příliš povolovat uzdu fantazii, stačí mít jen oči dokořán a mysl otevřenou. Hrozí však nebezpečí, že si čtenář povzdechne – zase něco z nemocnice, takových už bylo! Pro autora to znamená snažit se vyhnout určitým klišé, která v žánru nemocniční literatury postupně vznikala. Vyhnul se jim ve svém literárním debutu Matky Jan Koubek?

 
knihaKniha Matky je soubor povídek zarámovaný nejen prostředím, ve kterém jsou prezentovány, ale i postavou vypravěče. Je jím vrátný Petr Ramon sedící ve svém kutlochu a pozorující dění ve svém omezeném okruhu. Hrdinové jeho příběhů mu zprostředkovávají kontakt s okolním světem a ze začátku vrátný působí jako izolovaný, osamocený člověk, který má na světě jen několik cetek, k nimž se příběhy vážou. Že to tak ve skutečnosti není, je naznačeno až v epilogu. To ve značné míře mění vztah čtenáře k vypravěči a zbytečně mate. Prologem a epilogem je vymezeno pět poměrně rozsáhlých povídek, ve kterých se v různých variantách proměňuje význam slova „matka“.

První povídka nazvaná O zlatých vlasech Věry Mossesové se vrací do období druhé světové války. Věra Mossesová je Židovka, která si prošla koncentračním táborem. Pokusy, jimž byla vystavena, měly vliv na její zdraví a zabránily jí i po jejím návratu mít děti. Už tento text naznačuje, že nemocniční prostředí nebude nosným, spíše pomocným pojítkem. Věra Mossesová je lékařkou a bývalou spolužačkou vypravěče, čtenář je tedy ušetřen schematických popisů prostředí a záchrany lidských životů, obvykle s nemocnicí spojovaných. Bohužel autor narazil na jinou záludnost – návrat Židů z koncentračního tábora a konflikt plynoucí z pokusu o získání svého majetku, který si mezitím zabrali Němci a okamžitě po skončení války čeští „vlastenci“. Je to scéna, jakou jsme už v současné české literatuře mohli číst mnohokrát. Opakování stejných osudů i stejných slov je poněkud únavné.

Další část O černém chlapci Anny Schillerové se dívá na mateřství z jiné strany. Anna Schillerová, Němka provdaná za Čecha, porodí syna tmavé pleti. Je jasné, že za to nemůže žádná kombinace rodičovských genů, ale zcela prozaická nevěra v době, kdy byla Anna na návštěvě u svých rodičů v Německu. Hlavní myšlenkou je mateřská láska pronikající skrze cizorodost v rodině i skutečnost, že je chlapec postižený do takové míry, že musí zůstávat v ústavu.

Zatímco některé ženy děti mít nemohou, jiné bojují s jejich postižením, hlavní hrdince povídky O velkých chodidlech Hany Sedlákové děti zabránily v uskutečnění jejího snu stát se lékařkou. I když si uvědomuje, že mateřství a výchova pěti dětí ji zbavily svobody rozhodování a že jsou způsobem, jak si manžel pojistil, aby jej profesně nepřevyšovala, je se svým osudem smířená. Tiše a pokorně plní svou úlohu matky a manželky.

Mladá dívka z povídky O zbytečné vzpouře Kateřiny Janouškové bojuje s jiným problémem. Je adoptovaná a touží po důkazu, že ji její adoptivní rodiče mají rádi i přesto, že je cizí. Dobrá žačka a hodná dcera se mění v rebelku. Uvědomuje si, že takový vzdor jí není vlastní, ale nedokáže s ním přestat. Až v okamžiku, kdy nechtěně otěhotní, najde v sobě cestu zpět. V tomto textu jsou matky dvě. Její adoptivní matka, která ji bezvýhradně miluje, a sama dívka, která se ovšem rozhodne pro přerušení těhotenství, aby mohla smazat všechny stopy svého vzdoru a vrátit vše do původního stavu.
 
Touha po dítěti v povídce O marném toužení Lenky Havlové přináší až groteskní vyhrocení situace. Lenka je dítětem posedlá a její nátlak na doktora Lněničku překračuje všechny meze. Zde je mateřství, i když neuskutečněné, dohnáno do extrémní podoby. 

Epilog čtenáře seznamuje se soukromím vypravěče – vrátného. Jeho přítel, se kterým už mnoho let žije, vystudoval latinu a řečtinu, pracoval na univerzitě. Je mezi nimi intelektuální propast, kterou překonávají láskou. Vzdělaný Emil pronáší ve snaze zahladit stopy tohoto nepoměru věty:

„Výborně,“ řekl Emil. „To je vůbec ta nejdůležitější funkce. To věděli už staří Římané a vrátný měl v jejich domech významné postavení.“
(KOUBEK, Jan. Matky. Praha : Odeon 2012, s. 121.)

Tato situace evokuje scénu ze starého filmu Cesta do hlubin študákovy duše, ve které nový profesor Voříšek narazí na školníka – můžeme ho vnímat jako vrátného – a říká mu: „Sokrates jda navštívit Gordium byl rovněž zastaven eunuchem u brány.“ Jak vidno, funkce vrátných je věčná a stále si udržuje určitou vážnost vyplývající ze skutečnosti, že je to první člověk, se kterým se v instituci setkáváme a kteří donedávna měli moc zásadně ovlivnit návštěvníkův osud.

Sbírka povídek Matky citlivě postihuje formy mateřství, nevyhnula se však některým nectnostem. O scéně návratu Židů jsem se už zmínil, ale v některých částech je nevyjasněný i záměr autora. Celou sbírkou jako by se táhnul motiv smíření. Je smíření s rolí matky a manželky opravdu tím nejlepším řešením? Je interupce dobrým návratem k pokojnému stavu? Nejde o samotné zakončení povídek, jde o pocit, který ve čtenáři zanechávají. Tyto konce by měly po sobě nechat pocit znepokojení a otázek, ne klidu a míru. Přesto lze povídky hodnotit jako vyzrálé a podléhající určité koncepci, sice svazující, ale zároveň i zvyšující jejich atraktivnost.

Knihu Matky vydalo nakladatelství Odeon

 

Aktuality

  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  
  • Zvláštní literární večer Michela Fabera

    Nakladatelství KNIHA ZLIN ve spolupráci s literární agenturou ULITA připravilo u příležitosti návštěvy Michela Fabera v Praze literární večer spojený se křtem jeho nejnovějšího díla –  Knihy zvláštních nových věcí. Předpokládám, že autora není potřeba příliš představovat, asi stačí zmínit, že mu v roce 2014 vyšel v České republice monumentální román Kvítek karmínový a bílý, zachycující viktoriánskou Anglii v příběhu chytré londýnské prostitutky Sugar. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Pohádkové nápady pro malé kutily a kuchtíky

    Ode dneška soutěžíme o knihu Pohádkové nápady pro malé kutily a kuchtíky z nakladatelství CPress. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení