Recenze: Knihy pro dospělé

Bez lásky naše duše ztvrdne

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
il

Nedávno si mne našla kniha Kurandera: Hledání podstaty ženské síly od Hernána Huarache Mamaniho (vydalo Motto, 2012). Může muž psát o ženské energii? Napsat román, který nevyzní jako klišé? H. H. Mamani pochází z And a k léčitelství se dostal oklikou přes ekonomii. Na dávnou tradici přírodních léčitelek si vzpomenul, až když onemocněl. Ze zřejmě organizovaného a racionálního člověka se zrodil muž, který pochopil sám sebe. Kromě toho založil institut pro studium života a pracuje na rozvoji andské komunity. V čem se tento titul liší od dalších spirituálních příruček?



ilPo dlouhé době mne Motto potěšilo. Zařadili do produkce knihu, která by zdánlivě mohla zajímat jen okrajovou část čtenářů. Ale pokud mám v něčem jasno, pak v tom, že Kurandera není jen spirituální příručkou. Je to jakýsi mix mezi ženským románem a psychologickou studií převedenou do jazyka běžného smrtelníka. V čem je tedy román inovátora, léčitele a spisovatele Mamaniho dobrý?

Je to skvělá kniha pro všechny, kteří se snaží porozumět svému životnímu nastavení. Autor předává krásné myšlenky, např.: „Dokud bude v ženském srdci zářit světlo lásky, bude svět v bezpečí. Pokud toto světlo zhasne, zachvátí svět nenávist a lhostejnost a zahubí ho.“ (str. 5) Kniha je také varováním. Mezi námi jsou také jiné ženy. Ty, které na základní životní pravdy zapomenuly. Snaží se zavděčit jakýmsi normám, ale zapomínají na soucit a lásku. Snaží se přetvořit svoje blízké do obrazu, na kterém vytrvale a slepě stojí. Takové se nepohnou ani o píď a mohou svojí rodině přinést zkázu. Láska je totiž také v tom, že umíme tyhle vzdušné zámky bez výčitek opustit. Najít zalíbení v tom, co právě držíme v dlani.

„Žena si ještě není vědoma toho, jakou roli v budoucnu sehraje, stejně jako si není vědoma nesmírných schopností, které má, a na které už dávno zapomněla.“ (str. 8)

Autor píše, že ženy Mamakuna jsou propojeny s živly, zejména tím vodním. Umí respektovat přírodu a život. S tím bych se dokázala na duchovní úrovni ztotožnit. Slzy, které proléváme, krev, která proudí, voda, ve které se tvoří nový život… Už méně chápu neustálou Kantinu snahu o získání Juana, kdy chvilkami působí jako dítě, které trvá na tom, že musí mít hračku svého kamaráda. Vlastně si s autorem přizvukujeme. Kantu je bystrá, má silnou vůli, pohled, který propaluje, ale neumí nechat věci přijít v jejich čase. Bojí se hadů, lásky a sama sebe. Možná je to spíše moje odmítání dřívějších postojů? Snad. Naštěstí všichni, i ti tvrdohlaví, musí časem sklopit hlavu před moudrostí země.

Léčitelka Mama Maru ukládá Kantu řadu složitých úkolů. Kantu „krotí hady“, přemáhá strach ve tmě jeskyně nebo vyplavuje smutky u vodopádu. Jsou to všechno těžké souboje na nehmatatelné, neměřitelné úrovni. Každá z nás má takové vlastní souboje. Proto nakonec Kantu přijímám jako dobrou společnici a autora obdivuji za respekt k emotivnější části lidstva.

„A pamatuj si, že žena, která má dostatečnou sebedůvěru a důvěřuje své vlastní síle i své vlastní energii, vyjde z každé situace jako vítěz.“ (str. 226)

Možná právě tohle je to, co by naše dcery měly znát o podstatě ženství. Pak by lépe znaly svoji cenu. Pochopily by, že žena pomáhá muži na jeho cestě. Dává mu sílu k tomu, aby byl „světelnou bytostí“. Že muž je zde proto, aby byl s láskou veden a naučil se ji vracet. Mužská energie je prý „analytická, transformující, rozdělující a ničící. Ženská pak spojuje, dává život, ospravedlňuje, léčí a tvoří“. (str. 242).  Je to, myslím, dostatečně vypovídající i pro skeptiky a ty, kteří odsuzují černou a trvají jen na zářivě bílé. Nic na světě není více propojeno, žena a muž. Láska a síla. Slabost a krutost.

Kniha se četla většinou skvěle, místy překlad sklouzával k triviálnímu pojetí, zejména při popisu běžných úvah, ve kterých Kantu přemítá o tom, proč je její milý Juan nepřístupný.  Snad jsem i cítila zvláštní napětí, které nemusí vycházet z předloženého textu, ale mého vnitřního rozpoložení. Přestože jsem v Peru nikdy nebyla, podařilo se autorovi propojit jednu českou ženu s andskými léčitelkami Mamakuna. A tak se vydávám na další úsek cesty – hledání podstaty hadí energie (kundalini). Nemusím už psát nic dalšího… Jistě vás napadnou lepší a asi šťavnatější výrazy. A ono jde jen o stagnující energii…

Knihu Kurandera: Hledání podstaty ženské síly vydalo nakladatelství Motto

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu La Loba

    Ode dneška soutěžíme o dva kódy ke stažení audioknihy La Loba z nakladatelství Audiotéka. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení