Recenze: Knihy pro dospělé

Postavení ženy ve středověku

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Není žena jako žena. O těch obyčejných se žádné historické zprávy nedochovaly a pro zvídavého čtenáře by to byl jenom popis denní rutiny. Proto jsou mnohem zajímavější osudy kněžen a královen, které mnohdy měly poměrně vysoké vzdělání a kolikrát zastupovaly ve vládě svoje muže. Toho si je Vladimír Liška vědom, a tak po trojici knih Čeští panovníci ve faktech, mýtech a otaznících (poslední vyšla koncem loňského roku) napsal letos Ženy českých panovníků ve faktech, mýtech a otaznících.


knihaPrvní díl ukazuje postavení ženy - panovnice ve středověku a začíná od Adama – nebo vlastně od Libuše. Právě na bájné věštkyni ukazuje, co dnešního moderního čtenáře na tehdejších ženách může zaujmout. Anebo to jsou otazníky, které nám dávní kronikáři zanechali? To už Liška nechává na čtenáři, aby se rozhodl, čemu bude věřit. Musí však ve svém pohledu na minulost počítat s tím, že se před ním otevírá zbrusu nový pohled na české dějiny.

Vladimír Liška si vybral jen ty nejzajímavější ženy našich panovníků. Nic moc o nich není známo a kolikrát se během hledání důkazů objeví nové záhady. Stačí si třeba vzpomenout na Emmu, ženu Boleslava II., o které se autor ve své knize samozřejmě nezapomněl zmínit. Odkud vlastně pocházela a co byla zač? Na Mělníku se sice našly její mince, ale ty jsou víc než podobné mincím z Francie. Že by patřily jedné osobě? V jednu chvíli se to zdá pravděpodobné, jenomže při bližším zkoumání by to nesedělo časově. Že by nějaká zvláštní náhoda?

Z raně středověkých žen českých panovníků samozřejmě nemůže chybět Jitka (manželka Břetislava) a selská kněžna Božena. Právě u ní Liška dlouze uvažuje nad kronikářským zápisem: "Byla Křesinova“. Ale co? Žena, nebo dcera? Oldřich byl v tu dobu ženatý (nebo ne?) a čemu by vadilo, když podle jiného zápisu se tehdy v už křesťanském knížectví pěstovalo mnohoženství?

Kolikrát autor uvádí takové zajímavosti a poznatky, že čtenáře napadá, jestli nemá přístup k nějakým vědeckým výzkumům, které zůstaly běžným smrtelníkům utajeny. Bylo by to možné? Jeden příklad za všechny: Říká se, že kněžna Božena je pohřbena v bazilice sv. Václava ve Staré Boleslavi, ale nikdy se tam nekonal archeologický výzkum, který by to potvrdil, nebo vyvrátil. A Liška přesto s jistotou tvrdí, že tam je.

„Středověký“ díl Žen českých panovníků ve faktech, mýtech a otaznících končí objasněním pozice ženy ve středověku a v následující knize se čtenáři mohou těšit už na novověké panovnice. Jenom to nutí k zamyšlení, které si Liška vybere?

Knihu Ženy českých panovníků ve faktech, mýtech a otaznících vydalo nakladatelství XYZ

 

 

Soutěže

Aktuality

  • Hlasujte pro svou oblíbenou knihu v Ceně čtenářů Magnesia Litera

    Vážení a milí čtenáři,

    literární ocenění Mgnesia Litera za rok 2017 se bude udělovat 4. dubna 2018. Jako každým rokem ji můžete sledovat v přímém přenosu České televize. Chcete-li aktivně vyjádřit, která kniha byla pro Vás ta nej, máte možnost se zapojit a hlasovat v kategorii Cena čtenářů. Vybírat lze z prózy, poezie i knih pro děti. Hlasovat můžete do 31. března 2018 ZDE.

     

     
  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení