Recenze: Knihy pro dospělé

Nevěřte psychiatrům, zahradníkům a řidičům školních autobusů

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Jsou chvíle, kdy je nesmírně lákavé utéct z tohoto světa do nějakého lepšího, bezpečnějšího, ve kterém není potřeba potýkat se s obyčejnými starostmi. Existuje mnoho knih, které takovou touhu vyjadřují, často je ale v jejím splnění nějaké ALE. Hrdina románu Ransoma Riggse Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti se s takovou možností setká, ale dilema, které v něm vyvolá, by málokdo chtěl řešit.

 


knihaKdyž otevřeme album se starými fotografiemi, z každé strany na nás hledí obličeje dávno mrtvých lidí. Většinou se jen pousmějeme nad jejich zvláštním oblečením a strojenými výrazy v tvářích. Málokdy se nad nimi zamyslíme. Přitom jsou staré fotografie plné tajemství, v každé z nich je zakletý příběh. Mnohdy fádní – proč byl snímek pořízen, co předcházelo, co následovalo. Jindy dává obrázek tušit příběh velmi silný, hraničící s dramatem. Ransom Riggs z několika starých fotografií vyfabuloval celý román. Co může spojovat obrázek dívky, která se vznáší několik centimetrů nad zemí, neviditelného chlapce, z nějž jsou vidět jen šaty, nebo siláka třímajícího v jedné ruce ohromný kámen? Pro většinu lidí jde o naivní podvrhy, pro Riggse fotografie podivných dětí. Tajemno, dřímající v těchto starých snímcích, umocňuje název románu - Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Kdo by dokázal potlačit zvědavost, vyvolanou kombinací názvu a starých obrázků?

Šestnáctiletý Jacob Portman se s těmito fotografiemi setkává od útlého mládí, dědeček Abraham mu vypráví vzrušující a strašidelné příběhy o dětech, které mají různé neobvyklé vlastnosti, a také o nebezpečných netvorech a stvůrách. Dědeček stárne a všichni mají pocit, že už se mu to v hlavě trochu plete. Jednoho dne ho však Jacob nalezne zraněného, umírajícího. Jeho poslední slova nejsou příliš srozumitelná a podivná tvář, kterou Jacob krátce zahlédne, je příčinou mnoha strašných snů. Jacob se nakonec rozhodne odcestovat s otcem na malý ostrov, na kterém byl kdysi sirotčinec, kde dědeček žil až do roku 1940.

První část Riggsova románu je velmi slibně vystavěná. Napětí stoupá, Jacob se chová velmi racionálně a snaží se dívat na dědovu smrt i na záhadné snímky s odstupem a střízlivě. Dědeček se přece do sirotčince dostal jako židovské dítě, zachráněné před nacisty a poté, co jako jediný přežil bombardování, odnesl si do dalšího života mnohá traumata, která mohla být zdrojem jeho představ. Jen strohé náznaky, jako kdyby jiný svět pronikal do naší reality, zpochybňují přesvědčení, že neexistuje nic, co by se nedalo vysvětlit přirozeně. Druhá část se více blíží fantasy románu s klasickým motivem – nepřipraveným mladým hrdinou, který se musí sžít se zcela novými okolnostmi, a jeho úkolem je zachránit svět. Nesmí chybět dostatek zlosynů, znepříjemňujících hrdinovi cestu ke splnění úkolu, a láska, která ho pohání, ale zároveň mu komplikuje život a činí jej zranitelnějším.

Slabinou fantasy románů bývá nedostatek originálních zápletek, to však neplatí o knize Ransoma Riggse. Ten vytvořil originální místo chránící podivné děti a tím i originální zápletku. Dilema hlavního hrdiny, který musí volit mezi bezpečím, povinností a rodinou, už tak originální není, stejně jako motiv protichůdných pocitů, které bezpečné místo vyvolává – chrání, nebo vězní? Opuštění tohoto místa je ekvivalentem otevření třinácté komnaty.

Riggsův román má otevřený konec. Většina jeho čtenářů si pravděpodobně bude přát, aby dobrodružství Jacoba a jeho podivných přátel nekončilo, jsou na to zvyklí. Jsme generace čtenářů odchovaná nekonečnými řadami pokračování, novými a novými příběhy svých oblíbených hrdinů. Ale bude záležet jen na autorovi, zda bude Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti pozoruhodným románem s otevřeným koncem, který si může ve své fantazii dotvořit každý čtenář, nebo nadprůměrnou fantasy tvořící pilotní díl ságy o podivných dětech.

Možná v této chvíli vůbec netušíte, proč vlastně nemáte věřit psychiatrům, zahradníkům a řidičům školních autobusů. Je mi líto, nemohu to prozradit. Musíte si román Ransoma Riggse přečíst, pak pochopíte.

Knihu Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti vydalo nakladatelství Jota

 

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Cena Česká kniha pošesté

    Cena Česká kniha je opět tady, tentokrát již 6. ročník. Každoročně vás informujeme o knihách, nominovaných na vítězství, postupně tak, jak se zužuje jejich výběr. V šestém ročníku došlo k jedné zásadní změně, o níž se dočtete v následujícím textu, převzatém z tiskové zprávy organizátora.

    Číst dál...  
  • Březnová Pevnost láká na Logana i Roberta Fabiana

    Venku se konečně začíná oteplovat, takže březnovou Pevnost si můžete vzít třeba na blízkou lavičku. Z obálky na vás vykoukne vousatej Logan alias Wolverine, který právě vstupuje do kin. Vzhledem k velikosti a zajímavosti tohoto projektu se není čemu divit, že se jedná o téma měsíce. Ale jestliže nejste jeho příznivcem, nemusíte se vůbec bát. Na následujících stranách se dočkáte mnoha jiných článků i recenzí.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Co když je to nebe?

    Ode dneška soutěžíme o knihu Co když je to nebe? z nakladatelství Pragma. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení