Za kniplem Noční čarodějka, vzadu zloděj Ilmar

• 

Recenze

Vytvořeno 17. 8. 2012 2:00

Autor: Jiří Lojín

Po knihách Sergeje Lukjaněnka sáhneme ve chvílích, kdy máme chuť se vydat do jiných světů, zažít dobrodružství a přitom se i zamyslet nad mravními a filozofickými otázkami. Lukjaněnkovy „jiné“ světy jsou velmi rozmanité – není pro ně potřebný nekonečný prostor vesmíru jako v románu Hranice snů nebo Spektrum. Jejich hrdinové se dokážou pohybovat i v kyberprostoru (Bludiště odrazů, Lživá zrcadla). Dokáže najít tajemná zákoutí i v současné Moskvě, a to nejen v cyklu „Hlídek“, kterými se dostal do povědomí čtenářů, kteří se o sci-fi příliš nezajímají. Dilogie Hledači nebe, jejíž první díl Chladné břehy vydala nakladatelství Argo a Triton, zůstává také na Zemi, ale jiné, blížící se spíše pohledu žánru fantasy.

 

 

Svět, do nějž nás Sergej Lukjaněnko postupně uvádí, je poněkud jiný, než na jaký jsme zvyklí. Drahocenným kovem není zlato, ale železo. Podle toho vypadají i zbraně a technika – ocelový nůž stojí celé jmění, po obloze se neprohánějí letadla, jen občas tiše přeletí kluzák zkonstruovaný z bambusu a látky, povozy jsou tažené koňmi. Dokonce i dámám na krku visí zrezavělé železné řetízky – nevzhledný symbol bohatství. Evropa není spojena do Evropské unie, je to Říše, které vládne urozený panovník Domu. Existují i jiné velké státy, jako například Ruský chanát.

Zloděj Ilmar – hlavní postava románu a vypravěč příběhu – není zrovna v situaci, ve které by si liboval. Spolu s dalšími vězni je na lodi, která ho veze na Smutné ostrovy, na nucené práce do dolů. Mezi ostatními vyniká nejmladší člen tohoto neslavného osazenstva, Marek, který  Ilmara přesvědčí, že spolu musí uprchnout. Nebylo by to možné, kdyby Marek neměl určité privilegium – zná Slovo, jež umožní určité předměty ukrýt do Chladu, prostoru mimo náš prostor, a znovu je vyjmout. Nůž, který má Marek takto uložený, umožní jemu i Ilmarovi utéct. Slovo vychází z víry, kterou Lukjaněnko vytvořil modifikací křesťanství, jejímiž hlavními postavami jsou Bůh, Vykupitel a Sestra. Víra a Slovo patří mezi nejdůležitější atributy Lukjaněnkova románu.

Ilmar je typický Lukjaněnkův hrdina – zloděj se specifickými etickými zásadami, který si dokáže poradit v každé situaci. Marek, ve skutečnosti levoboček Panovníka  princ Marcus, je podobný Tommymu, chráněnci Kayl Altose z románů Hranice snů a Vládcové iluzí. Později se k nim připojí letkyně Helena zvaná Noční čarodějka, beznadějně fantasy-romantická postava vymykající se běžnému typu podobných hrdinek pouze jedinou vlastností. Je pragmatická, a tedy schopna akceptovat kompetence jiných, což většinou hrdinky jejího typu nedokážou a věčně si tvrdohlavě vedou svou. Čtveřici doplňuje sestra Luisa, v prvním díle zatím nevýrazná postava. Proti nim, jako hlavní pronásledovatel, stojí houževnatý a chytrý důstojník Stráže Arnold.

Lukjaněnko je evidentně fascinovaný primitivní technikou Říše, zvláště kluzáky. Jejich dynamický adrenalinový start za pomocí raket a tiché plachtění nad oblaky popisuje s chutí a snaží se zachytit jeho krásu.

V tom okamžiku se svět kolem rozjasnil – vylétli jsme z mraků.
Vykřikl jsem – ne strachem, ale nadšením. Bylo to tak nádherné… lidem prostě není dáno patřit na takovou krásu.
Pod námi se táhla oblaka. Souvislá clona, až k obzoru. Tentokrát už ne šedá, smutná, ale bílá jako sníh. Pod námi se rozkládalo nekonečné zasněžené pole, pahorkovitá rovina na které nikdy nestanula lidská noha. Bizarní kudrny, ztuhlé vodotrysky, lenivé vodopády oblačné pěny… A nad tím vším oslepivě modrá obloha a zářící slunce.
(Lukjaněnko,S. Chladné břehy. Praha: Argo, 2012, str.232-233.)

Chladné břehy mistrně rozehrávají složitý a napínavý příběh. Naštěstí nemusí český čtenář trávit dlouhou dobu v nejistotě, jak vše dopadne. Druhý díl nazvaný Nadchází ráno je již k dispozici. Označit Chladné břehy jako „strhující“ knihu, od které se nelze „odtrhnout“, je nevkusné klišé. Těžko se však hledá jiná charakteristika dynamického děje s pečlivě rozvrženým stupňováním napětí a průběžným dávkováním dějových zvratů. Čtenáři, kteří Lukjaněnkovy knihy dobře znají, asi budou tušit, jakým směrem se vydá další děj, a věřím, že je druhý díl nezklame.

Knihu Chladné břehy vydala nakladatelství Argo a Triton