Recenze: Knihy pro dospělé

Co se skrývá za filmovými festivaly

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
eva

Film. Úžasný fenomén, který nás doprovází už víc než sto let. Lze tvrdit, že život s filmem prožil nejeden člověk, Eva Zaoralová je však jednou z těch, pro něž byl vztah k tomuto uměleckému žánru opravdu velmi intenzivní, proto podtitul knihy Aleny Prokopové Eva Zaoralová Život s filmem - i když není příliš originální - vyjadřuje nesmírně trefně její obsah.



knihaEva Zaoralová Život s filmem je dlouhý rozhovor vedený autorkou s významnou publicistkou a uměleckou ředitelkou MFF Karlovy Vary. Jako kdyby Eva Zaoralová napsala svůj vlastní životopis, jako to často dělávají hvězdy zahraničního nebo domácího showbyznysu. Přirovnávat ji však k lidem, kteří se svými paměťmi snaží rozdmýchat jiskřičku opadajícího zájmu o svou osobu, by byla hrubá chyba. Přestože se celý život pohybuje v blízkosti filmu, kolem nějž se točí ty nejzářivější i nejubožejší hvězdy, její role je jiná, v některých ohledech i důležitější.

Rozhovor, který vede s Alenou Prokopovou, začíná jejím dětstvím. S ním je spojené vyprávění o prvních setkáních s filmy i o dobách válečných a poválečných. Kromě krátkých zmínek o návštěvách kin nemá tato část přímou spojitost s tématem. Je zajímavá z jiných důvodů. Eva Zaoralová v něm líčí svůj vztah s rodiči, především s matkou, a otevřeně přiznává vliv odtažitého chování své matky na svůj vlastní pozdější vztah k dceři. Pro čtenáře to může být sonda do jejího soukromí, ale je to i ukázka analytické práce kritičky, která podrobila rozboru určitý aspekt svého života.

Eva Zaoralová se snaží být otevřená i v okamžicích, kdy naráží na podrobnosti, které by se hodně lidí snažilo zakrýt nebo zkrášlit. Pro lidi její generace byla léta padesátá a posléze normalizační sedmdesátá velmi problematická. Často museli volit mezi spoluprací s komunistickým režimem a problémy v pracovním i osobním životě. Eva Zaoralová přiznává, že nikdy nebyla hrdinský typ a dává tím i název jedné z kapitol. Přesto nikdy do Komunistické strany nevstoupila, zřejmě pro ni není kariéra sama o sobě hnacím motorem, což potvrzuje i tón celého rozhovoru.

Dalším motivem, který rozhovorem prostupuje, jsou její manželství. První má souvislost s rodinným zázemí a se zmíněným odtažitým vztahem matky. Další dvě už měly přímý vliv na profesní dráhu Evy Zaoralové. Z drobné zmínky z doby z života se svým druhým manželem Ivo Hepnerem lze vyčíst, který okamžik znamenal změnu Evy Hepnerové – překladatelky a tlumočnice na Evu Hepnerovou – filmovou publicistku. Její druhý manžel holdoval velmi aktivně alkoholu a jeho neschopnost plnit své závazky ji nutila začít psát články za něj. Také třetí manžel – Zdenek Zaoral – se pohyboval ve filmařské branži. Třebaže i on měl s alkoholem problémy, podílel se scénáristicky na zdařilých filmech jako třeba Aféry mé ženy.

Kniha Eva Zaoralová Život s filmem není odbornou publikací, ve které by byla obsažena historie nebo rozbory jednotlivých směrů. Opravdu, jak podtitul napovídá, jde o život, ve kterém filmy hrají podstatnou, ale ne jedinou roli. Výjimku tvoří pouze období české Nové vlny, tomu Eva Zaoralová věnuje větší pozornost, charakterizuje ji a snaží se i odpovídat na otázku, proč u nás není tak oceňovaná jako v zahraničí. Kapitola je příznačně nazvaná Nejen nová vlna, ale i její předchůdci pocítili na vlastní kůži platnost rčení, že nikdo není doma prorokem.

Čtenář samozřejmě očekává, že se rozhovor bude točit okolo filmu a slavných osobností, o které není v tomto oboru nouze. I toho se dočká. Eva Zaoralová měla díky své znalosti francouzštiny a italštiny několik příležitostí doprovázet české tvůrce na zahraniční festivaly jako tlumočnice a také se setkala se zahraničními režiséry a herci u nás. V knize je otištěno mnoho fotografií stylu „Eva Zaoralová s …“, které text dělají přitažlivějším. Ve vzpomínkách na zahraniční akce na přelomu šedesátých a sedmdesátých let je zachycena spousta zajímavých podrobnosti o politických náladách a sympatiích ke komunismu zejména v Itálii.

Ty průvody studentů ulicemi zažívali v roce 1968 obyvatelé všech univerzitních měst v Itálii, revolta se stala přímo módou. Postupně ztratila svůj původní obsah a stala se živnou půdou pro politikaření a svádění potyček s policií. Příznačně se tehdy Italská komunistická strana zlobila na Piera Paola Pasoliniho, který protestující studenty označil za synky z buržoazních rodin, kteří po manifestaci nasednou do svých přepychových aut a odjedou domů, zatímco ti policajti, kteří s nimi v ulicích svádějí boje, jsou vesměs proletáři.
(Prokopová,A. Eva Zaoralová Život s filmem. Praha: Novela bohemica, 2012, str.66-67.)

Poslední kapitola je věnovaná nepřehlédnutelné roli Evy Zaoralové při organizaci Mezinárodního Filmového Festivalu Karlovy Vary. Dočteme se, kolik úsilí stálo jeho udržení po roce 1989, jaké překážky museli organizátoři překonávat i jak se museli vypořádat s pokusy o vytvoření konkurenčních projektů. Neopomíná také zmínit Jiřího Bartošku a význam jeho práce, kterou považuje v rámci MFF za klíčovou.

Eva Zaoralová Život s filmem je pro čtenáře nejenom příležitostí seznámit se se soukromým životem naší významné filmové publicistky, ale i nahlédnout do zákulisí filmových festivalů. Čtenář narazí na řadu známých jmen, ale i na mnoho méně známých, které stojí za to blíž prozkoumat. Kniha je doplněna jmenným rejstříkem a také bohatou bibliografií prací, které pod jmény Zaoralová nebo Hepnerová vydala. Jak už to u rozhovorů bývá, většina textu nepochází z pera Aleny Prokopové. Je škoda, že se autorka nesnažila poměrně dlouhý text rozčlenit třeba vložením kapitol hrajících role krátkých meziher, ve kterých by měl čtenář možnost nabrat dech a s novými silami se vrhnout do monotónního proudu rozhovoru.

Vydání knihy bylo velmi dobře načasované – koncem června vypukne čtyřicátý sedmý ročník Mezinárodního Filmového Festivalu Karlovy Vary a v listopadu Eva Zaoralová osmdesáté narozeniny. Kniha může být jakýmsi předčasným dárkem dámě, která ve svém věku neztratila životní energii ani jasné uvažování.

Knihu Eva Zaoralová - Život s filmem vydalo nakladatelství Novela bohemica

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Návnada

    Ode dneška soutěžíme o knihu Návnada z nakladatelství Crew. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení