Cesta do minulosti a mluvící potkan

• 

Recenze

Vytvořeno 15. 4. 2012 2:00

Autor: Lenka Martinková

Další z edic Thomase C. Breziny se jmenuje Expedice Kolumbus. Stejně jako většina jeho dalších děl vychází ve Fragmentu a mně se do ruky dostal třetí díl s názvem Faraónův amulet. Teta právě nastartovala svoje podivné vozítko a nastal čas vydat se o 4000 let zpátky do starověkého Egypta.

V Egyptském muzeu se dějí podivné věci. Připravuje se výstava, na které se veřejnosti mají představit nálezy, které dosud nikdy nebyly k vidění. U některých ještě teď odborníci nemají jasno, k čemu by mohly sloužit. A to není všechno: v noci se po muzeu pohybuje mumie. Jaký by pro to mohla mít důvod? Na scénu nastupují sourozenci Miki a Tino spolu s tetou automechaničkou a její autolodí.

Protože sourozenci mají tátu kapitána na lodi, většinou se o ně stará teta Úla. Pracuje jako automechanička a dokáže opravit cokoliv, nač si člověk vzpomene. Ve svém volném čase vymýšlí a vyrábí nové technické zázraky. Takže má na svém kontě autoloď Kolumba, s níž je možné cestovat časem, nebo se třeba vznášet a v případě potřeby dokonce maskovat, anebo speciální rovnátka, díky nimž může potkan Lojza mluvit. Sami sourozenci na tom s geniálními myšlenkami nejsou o moc hůř. Dokáží objasnit takřka každou záhadu a poradit si i v těch nejobtížnějších situacích. To je také důvod, proč by měli pátrat po podivných událostech v Egyptském muzeu.

Celý příběh začíná u školy, kde Kolumbus zaslouženě vzbudí pozornost, a nejinak je tomu i cestou do Egyptského muzea. Odtud už je jenom krůček k cestě do starověku. Dokud je s dětmi Úla, všechno je v nejlepším pořádku, ale jakmile ji zajme faraonova stráž, je zle. Sourozenci jsou na všechno sami a jediným jejich pomocníkem je potkan Lojza. Chtě nechtě musí do neznámého egyptského města, aby tetu našli. Poznávají budovy, o kterých zatím jenom četli, ale návrat do dnešní doby je nevyhnutelný…

Na knize spolupracovali dva ilustrátoři – Jan Birck a Norbert Maier. V příběhu se proto střídá více různých způsobů kresby. Jednou jsou to jednoduché náčrtky, které v rychlosti zachytí nejdůležitější části příběhu, a podruhé se čtenář může těšit na mnohabarevné obrázky přes celou stránku, jež se snad nejvíce hodí k tomuto tématu cestování v čase. Další zajímavou výtvarnou částí jsou návody, jak si z běžně dostupných materiálů vyrobit nějaký často používaný staroegyptský předmět. Ty jsou navíc ještě doplněny stručným textem, takže je takřka nemožné ve výrobním postupu udělat chybu.

I v Expedici Kolumbus se objevují otázky, které jsou určeny čtenáři, a správné odpovědi na ně zjistí pomocí lupy. Jenom chybí příležitost porovnat se s hrdiny příběhu, jako je to v jiných Brezinových knihách.

Ačkoli jde už o třetí díl edice, není nijak těžké se vpravit do děje. Jednotlivé knihy na sebe volně navazují, takže nehrozí, že by se čtenář v příběhu ztratil.

Ukázka z knihy:

„Klekneš si dolů a budeš mačkat pedály – brzdu, plyn a spojku. A já budu řídit,“ navrhoval Tino. Jenže Miki to chtěla přesně obráceně.
Kolumbus, jako by to už nemohl poslouchat, sám od sebe nastartoval. „Dovezeš nás tam, Kolumbe?“ zeptal se nadšeně Tino. Kormidlo se souhlasně zatočilo. Kolumbus jel a brzdil, ale řídit museli sourozenci. Pro Tina to nebyl problém.
(Brezina, T. C.: Faraonův amulet. Praha: Fragment 2011, s. 55.)

Knihu Faraonův amulet vydalo nakladatelství Fragment