Recenze: Knihy pro dospělé

Nostalgické dozvuky jedné ztracené éry

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Teta Joleschová a dědicové jsou pokračováním úspěšné knihy Teta Joleschová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách, jejímž autorem je Friedrich Torberg, vlastním jménem Friedrich Kantor-Berg (1908-1979).



knihaDo širšího povědomí čtenářské obce vstoupil svým románem Student Gerber maturoval, jenž v češtině spatřil světlo světa v roce 1938, tedy o osm let později, než se tak stalo v jazyce německém. Ale skutečně mimořádný ohlas zaznamenaly teprve až dva výše zmíněné tituly, k jejichž vydání došlo krátce po sobě v poslední dekádě jeho existence vezdejší. Jistý vliv v tomto směru zřejmě sehrála absence jakékoli ambice dosáhnout jejich publikováním komerčního úspěchu.

Jednalo se především o to zaznamenat „perly“ dob dávno minulých. Na mysli mám konkrétně výroky aktivně činných osobností z oblasti kultury a umění, které by se daly pro svoji trefnou vtipnost tesat do kamene.

Tomu odpovídá i forma textu, tvořená útržky paměti, jež mají silný anekdotický ráz, mimořádně vystihující atmosféru éry spadající mezi první a druhou světovou válku. Samotní Dědicové pak poskytují doplnění informací, které se buď v autorově hlavě vylíhly dodatečně,  nebo se prostě do prvního dílu už nevměstnaly.

Na pozadí pravého židovského humoru, pro nějž je typická drsnost a sebeironie, se rýsuje tragédie nadcházejícího holocaustu. Dějová linie Dědiců se totiž odvíjí v době nástupu nacismu, kdy malý ukřičený mužíček se srandovním knírkem, neodbytně připomínající ten Chaplinův, rozpoutává rasovou nenávist a chystá se vyvolat apokalypsu netušených rozměrů. Ze zpětného pohledu je až děsuplná platnost smutné zákonitosti, že člověk je tvorem nepoučitelným z vlastních chyb. O tom nás přesvědčuje i aktuální ekonomicko-politický vývoj, směřující k rozpoutání sociální genocidy, kdy pro nemajetné nejspíš vzniknou nové koncentrační tábory, v nichž se pod přísným vědeckým dohledem bude realizovat likvidace chudoby.

Torberg měl ještě na rozdíl od mnohých štěstí. Díky přátelům se dostal do skupiny deseti protinacistických spisovatelů, mezi nimiž bychom mohli objevit takového Heinricha Manna či Franze Werfela, kteří také obdrželi na zásah amerického PEN klubu vstupní víza do USA, společně s roční smlouvou buď u Warner Brothers nebo Metro-Goldwyn-Mayer.

Ač popisy peripetií souvisejících s emigrací nepostrádají komiku, přesto se nelze ubránit jistému nepříjemnému mrazení v zádech, neboť pro situaci, v níž se ocitly desítky tisíc lidí, bylo příznačné bezbřehé zoufalství s permanentní nejistotou, zda-li se jim podaří uniknout před doširoka otevřenou náručí jednoho z největších maniaků a psychopatů v lidských dějinách, jakým Adolf Hitler bezesporu byl.

Friedrich Torberg se nakonec z emigrace vrátil a usadil se ve Vídni. Psal pro noviny i rozhlas, aby posléze usedl ke stolu a dal vzniknout dvěma mimořádným knihám, jež na nás dýchnou pomyslnou vůní kávy, a souběžně s tím nás obeznámí se zákulisím tehdejšího divadelního, literárního a hudebního světa, u čehož nezůstanou opomenuty válečné svízele, či kritické výtky stran hollywoodského filmového průmyslu, nebo vyzdvižení jedinečného genia loci New Yorku.

Dědicové tety Joleschové jsou nejen zábavnou četbou, ale i neopominutelným svědectvím jedné epochy, pro níž byl na jednu stranu specifický kabaret a na druhou desítky miliónů mrtvých – vesměs nevinných a bezbranných.

Obyčejný člověk si klade otázku: Je opravdu nutné něco takového opakovat? A finanční oligarchové, jimž úlisně posluhují politikové, vám odpoví: „ANO! ANO! ANO!“

„Toho odpoledne tam vládl zvlášť rušný pěší provoz a my jsme museli neustále uhýbat chodcům spěchajícím proti nám nebo hrnoucím se na nás zezadu. Po chvíli jsem navrhl, abychom přešli na druhý, méně frekventovaný chodník, vedoucí podél parku. Molnár s obvyklou nedůvěrou odmítl: ‚Přejít na druhou stranu? Přes ulici? Mezi auty? Ani nápad. Něco takového rozumný člověk neudělá.‘
‚Ale přece vidíte, pane Molnáre, že i na druhé straně chodí lidé. Jak se tam dostali oni?‘
‚Ti se tam už narodili,‘ rozhodl Molnár, a tím byl můj návrh definitivně zamítnut.“

(Torberg, F. Teta Joleschová a dědicové. Přel. E. Pátková. Paseka: Praha-Litomyšl, 2012, s. 29)

Knihu Teta Joleschová a dědicové vydalo nakladatelství Paseka

 

Aktuality

  • Lednové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Lednová Pevnost láká na Asasína

    Vánoce jsou konečně tady, proto si člověk musí najít čas i na nějaký ten sváteční odpočinek. A co jiného si vzít k teplu krbu (nebo topení), než aktuální číslo časopisu Pevnost.

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Smrt v zádech

    Ode dneška soutěžíme o knihu Smrt v zádech z nakladatelství Knižní klub. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení