Recenze: Knihy pro dospělé

Pozvánka na procházku po tragických místech historie

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
carodejnice

Nejděsivější místa české historie je první kniha od Vladimíra Lišky, která byla vydána tento rok. Jako podtitul má nápis Po stopách tajemných míst s ozvěnou času. Vydejte se na procházku do míst, která pro mnohé znamenala smrt.



kihaKaždá z osmnácti kapitol začíná krátkým příběhem, nebo v případě hradu Houska dopisem Karla Hynka Máchy jeho příteli, který se k danému místu vztahuje. To je v Liškových knihách něco nečekaného, obvykle totiž začíná nějakými historickými údaji a zeměpisným popisem lokality, aby si vytvořil půdu pro teorie a výklady pověstí. V Nejděsivějších místech české historie čtenáře přímo vtáhne do děje, během okamžiku je přenese do popisované dějinné epochy a teprve potom se vrátí ke svému běžnému způsobu objasňování dávných, téměř zapomenutých událostí.

Kniha začíná tajemným Obřím hradem, o kterém se dodnes neví, kdo ho postavil, ani k čemu sloužil. Nachází se na nehostinném kopci na Šumavě, a je proto jen malá pravděpodobnost, že by byl skutečně obydlený. Nemohlo jít spíše o nějaký posvátný okrsek? Jak už je Liškovým zvykem, dívá se na tuto otázku ze všech možných úhlů a snaží se najít nějaké vysvětlení. Většinou svůj názor čtenáři nevnucuje. Nabídne ho, ale nechává dostatek prostoru pro vlastní zamyšlení a úvahy.

Vladimír Liška svoje čtenáře provází od pravěku až do doby před šedesáti lety. Poměrně dlouho se zastaví v bitvě na Bílé hoře a u událostí, které se k ní bezprostředně vztahují. Tentokrát vynechá svoje oblíbené vampýry, a tak se člověk nemůže těšit na prohlídku zámku v Českém Krumlově nebo na archeologické nálezy z Čelákovic. Jediný úkaz, který by se dal nazvat jako strašidelný, je zvíkovský rarášek a vyprávění o duchovi lapky, jenž po třicetileté válce obýval Housku. V kapitole o hradu Houska spíše klade důraz na území Přemyslovců a Pšovanů, takže mu na ducha lupiče už nezbývá příliš místa. Toho více rozebírá v jiném svém díle – Magických místech České republiky (Alpress 2011), kde vypráví i svůj záhadný zážitek.

Všechny kapitoly jsou z historického hlediska propracované, jen v té o Špilberku je do nebe volající chyba. Autor se zmiňuje o baronu Františku Trenckovi, který byl na hradě uvězněn. Tvrdí o něm, že jeho mumie dnes láká na hrad turisty. Baronovi ostatky jsou však v kapucínské hrobce řádu menších bratrů kapucínů v Brně a od roku 1872 jsou uloženy v prosklené rakvi.

Kdo by od Nejděsivějších míst české historie čekal příběhy, při kterých bude tuhnout krev v žilách, toho kniha zklame. Příhodnější by byl spíš název nejpohnutější, nejkrvavější nebo něco podobného. Na druhou stanu se čtenář dozví mnoho zajímavostí z lidového vyprávění předávaného z generace na generaci a třeba ho Liška inspiruje k nějakému výletu…

Ukázka z knihy:

Celá svatyně se ponořila do tmy, hrozivé dunění provázelo zhroucené kamenné valy, které se řítily z okolních svahů, obří stély se rozpadaly na kusy. Tehdy srdce svatyně umlklo navždy, zbyla jen podivná změť velkých i menších balvanů, rozsetých po vrcholu kopce. Tajemství si s sebou odnesl poslední člen dávného bratrstva Vyvolených.
Stalo se před více než dvěma a půl tisíciletím.
(Liška, V.: Nejděsivější místa české historie. Praha: XYZ, 2012, s. 13.)

Knihu Nejděsivější místa české historie vydalo nakladatelství XYZ

 

Soutěže

Aktuality

  • Hlasujte pro svou oblíbenou knihu v Ceně čtenářů Magnesia Litera

    Vážení a milí čtenáři,

    literární ocenění Mgnesia Litera za rok 2017 se bude udělovat 4. dubna 2018. Jako každým rokem ji můžete sledovat v přímém přenosu České televize. Chcete-li aktivně vyjádřit, která kniha byla pro Vás ta nej, máte možnost se zapojit a hlasovat v kategorii Cena čtenářů. Vybírat lze z prózy, poezie i knih pro děti. Hlasovat můžete do 31. března 2018 ZDE.

     

     
  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení