Recenze: Knihy pro dospělé

Je lépe žít svůj sen, než snít svůj život

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

O to se hlavní hrdinka nového románu Lubomíra Müllera snaží ze všeho nejvíc. Naplnit svůj sen o šťastném životě. Jenže okolí ne vždycky spolupracuje a ne vždy bývá srozuměno s její snahou. S touto pětačtyřicetiletou ženou se setkáváme v okamžiku, kdy se rozhodla dobrovolně odejít z tohoto světa. Sedí na podlaze ve své ložnici, opírá se o postel s kovovým čelem, připravuje si vražedný koktejl z mnoha hypnotik a antidepresiv a s lahví koňaku po ruce a vzpomíná…



knihaCo dohnalo ctižádostivou ženu, aby se ocitla na okraji propasti? Proč už nechce dál žít a trpět? A trpí vůbec, či si jen své neštěstí namlouvá? Čím se tak provinila, že se rozhodla k tak krutému trestu? To jsou otázky, které nám vytanou na mysli hned v úvodu. Postupně se Sárou budeme vzpomínat, začteme se do jejího terapeutického deníku, v němž mnohé ze vzpomínek vysvětlí z jiného pohledu. Ale především s ní projdeme dvě hodiny mučivých příprav ke kroku rozhodnému. Lze ji snad ještě zachránit? Najde se někdo z jejích blízkých, kdo pochopí její žal a naplní její touhu po lásce?

Otázky, otázky, otázky. Ostatně ty si hlavní hrdinka klade neustále dokola. Vyrůstala s pocitem nechtěného dítěte, proto se okamžitě přivinula ke každému, kdo ji „pohladil“. Jejím „sluníčkem“ byla babička, ta jediná ji dokázala otevřít náruč i srdce. Snad díky této až „zvrhlé přítulnosti“ ji ve třinácti letech znásilnil spolužák na chlapeckých záchodcích ve škole. Své ponížení nikomu nevyzradila, svou bolest si nesla v sobě a umanula si, že bude ve všem nejlepší. Úplně ve všem! V sedmnácti se upnula ke svému budoucímu muži Jobkovi, brzy se vdala, brzy porodila syny, ale nevzdala se studia – dokázala odmaturovat, vystudovat dvě vysoké školy i se postarat o domácnost. Stále však hledala něhu, které nebyl její muž schopen. Nebyl tak vychován a Sára mu o své touze nikdy neřekla. Sára vlastně neustále bojovala sama se sebou – se svou přebujelou ctižádostí, neukojenou vášní, snahou po dokonalosti. Pak potkala Vítka…

Jak příběh smutné Sáry dopadne, vám nevyzradím. Jde o skutečně hlubokou sondu do nitra každé z nás. Určitě se v mnohých krocích hlavní hrdinky poznáte. Skutečně se mi to při čtení stalo nejednou. Udiveně budete číst řádky a marně přemýšlet, kde se to či ono autor dozvěděl. Lubomír Müller ve Světle mé samoty odhalil totiž každou z nás, je opravdovým čtenářem ženských duší. Ale nemyslím si, že tento román by měly číst jen ženy. I mužům totiž dokáže otevřít oči.

Začtěme se do několika vět, kterými svůj román Lubomír Müller uvádí:

Sára Wittensbergová, Vít, Jobko, Bojda, Milda, Richard, Michaela, Kristýna a všichni ostatní jsou výplody mé představivosti a jejich příběh nemá se skutečností nic společného až na to, že je pravdivý ve své podstatě. Budu rád, když se kdokoliv ze čtenářů v něm pozná. Popravdě řečeno mě to ale příliš těšit nebude, protože takový život, o jakém v knize vyprávím, čtenářům nepřeji. Snad ale některé myšlenky o hledání a nalezení štěstí, které jsem do románu vložil, přemýšlivému čtenáři pomohou jít životem mnohem lehčeji a s opravdovým potěšením.


Autorova slova stoprocentně stvrzuji. Román jsem přečetla s chutí, i když ne rychle a hltavě, jak se mi často stává. Nutí totiž k zamyšlení, nejen nad osudy hrdinky… Mám k němu jen malou výtku – v druhé třetině knížky se objevuje e-mailová korespondence Sáry s přítelem Vítkem. Tyto pasáže mi připadaly zdlouhavé, až moralistické. Ale to je skutečně jediná vada na celém příběhu, který mohu bez uzardění nazvat psychologickým románem. Dámy, neváhejte a přečtěte si tuto skvělou sondu do nitra ženy – a půjčte ji pánům, ať se o nás dozví víc!

 

Komentáře   

 
Marta Šimečková
0 RE: Je lépe žít svůj sen, než snít svůj životMarta Šimečková 2011-07-29 09:46
Tak já jsem se - podle popisu v recenzi - v hlavní hrdince částečně určitě našla. Hlavně v tom úseku z dětství (tedy až na to znásilnění). A co vy?
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Soutěže

Aktuality

  • Hlasujte pro svou oblíbenou knihu v Ceně čtenářů Magnesia Litera

    Vážení a milí čtenáři,

    literární ocenění Mgnesia Litera za rok 2017 se bude udělovat 4. dubna 2018. Jako každým rokem ji můžete sledovat v přímém přenosu České televize. Chcete-li aktivně vyjádřit, která kniha byla pro Vás ta nej, máte možnost se zapojit a hlasovat v kategorii Cena čtenářů. Vybírat lze z prózy, poezie i knih pro děti. Hlasovat můžete do 31. března 2018 ZDE.

     

     
  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení