Recenze: Knihy pro dospělé

Dlouhá cesta o nekonečnosti lidské vůle a touze po svobodě

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
knihy

Dlouhá cesta od Slavomira Rawicze nese podtitul Skutečný příběh strastiplné pouti za svobodou. Kniha vyšla poprvé v Londýně v roce 1956 a vyvolala doslova senzaci. Silný příběh o lidské vůli, odhodlanosti a touze po svobodě se stal téměř kultovní záležitostí a byl inspirací k natočení filmu Útěk ze Sibiře, který měl u nás letos premiéru. Jak ale ukazují nově objevené archivní materiály, možná ne všechno je v tomto příběhu tak autentické, jak nám autor ve své knize předkládá. Kde je tedy pravda?



knihaPolský důstojník Slavomir Rawicz byl zatčen sovětskou tajnou službou brzy po invazi v Polsku v listopadu 1939 a byl obviněn ze špionáže proti Sovětskému svazu a označen za nepřítele jeho lidu. Po mučivých a brutálních výsleších v charkovské věznici nakonec pod vlivem drog podepisuje prohlášení o špionáži proti SSSR a je odsouzen ke 25 letům nucených prací v gulagu. Spolu s tisíci dalšími vězni začíná jeho pouť do „země bílé smrti“ - na Sibiř. Během několikatýdenního transportu bojují nejenom s krutou sibiřskou zimou, ale také s nelítostnými podmínkami pochodu, kdy jsou nuceni jít připoutaní v řetězech několik stovek kilometrů, bez pořádného jídla a teplého oblečení. Celý pobyt v gulagu přemýšlí o útěku a po několika měsících je mu jasné, že zůstat v nelidských podmínkách pracovního tábora by se rovnalo jisté smrti, a není tedy jiné řešení. Díky manželce velitele tábora se mu podaří naplánovat útěk a spolu s dalšími šesti muži se vydává na strastiplnou pouť za svobodou. Během cesty se k nim přidává mladičká Polka Kristina, která uteče z kolchozu. Skupina utečenců ujde během necelého roku 6500 km tou nejdrsnější krajinou. Na své cestě se dostanou k jezeru Bajkal, přejdou Transsibiřskou magistrálu a přes Mongolsko a vyprahlou poušť Gobi se dostávají do Himalájí, za kterými je čeká vysvobození v podobě Indie.

Slavomír Rawicz umí mistrně popsat detaily krajiny, kterou na své pouti osm lidí toužících po svobodě a „normálním“ životě prochází. Ze stránek cítíme mrazivý chlad sibiřské zimy a Himalájí, dýchá na nás horoucí a umírající žár pouště Gobi a my spolu s hrdiny prožíváme každý kousek cesty. Když v poušti Gobi umírají dva členové skupiny a v Tibetu a v Himalájích nás opouštějí další dva putující, začínáme pochybovat o zdárném konci jejich výpravy. Naději na dobrý konec nám do žil vlévá sám autor, který během knihy několikrát zdůrazňuje potřebu nezlomného přátelství a obdivuhodné víry, bez nichž bychom nebyli nic a nemohli bychom své sny uskutečňovat.

Svědectví Slavomira Rawicze zpochybňují záznamy Sovětského svazu, které se liší v důvodech zatčení polského důstojníka a také uvádí jiné věznice, ve kterých byl Rawicz zatčen a vyslýchán. K tomu se přidávají svědectví z archivů polské armády, podle nichž Rawicz opustil Sovětský svaz v roce 1942, odešel do Íránu a poté se přestěhoval do Palestiny.

Ať už je to s autentičností, jak chce, tvrzení zpochybňující pravdivost údajů nic neubírají na kráse knihy. Dlouhá cesta je strhující a hrdinská. Intenzivně a bolestně vyprávěný příběh nás nenechá odložit knihu dříve, než si přečteme poslední stránku a spolu s hrdiny dojdeme do přístavu bezpečí.

Ukázka z knihy (str. 97):

Za dlouhých večerů jsem lehával na pryčně, upíral zrak na ventilační otvor nad sebou a myslel na všechno možné. Muži kolem mě spolu tiše mluvili, někteří tu byli na návštěvě z jiných baráků. Doléhala ke mně slova a nesouvislé věty, jména vězňů, názvy míst a armádních pluků. […] Plynulo to kolem mě, vnímal jsem to jen napůl, jako pozadí mých vlastních myšlenek. Borová vůně a teplo, pohyb mužů, když s řinkotem odklápěli plotny z jasně sálajících kamen, aby je naládovali dřevem. A po celou tu dobu se mi v mysli odvíjely obrazy ohrazeného tábora, Ušakova, politika a vojáků (kolik už jich zemřelo?), a hlavně mužů kolem mne, těch mladých jako já, kteří byli odolní a rychle se zotavovali, a čtyřicátníků, kteří se sice pohybovali pomalu, ale kupodivu (tehdy jsem to nechápal) měli velkou zásobu odvahy a síly, i těch, kteří překročili padesátku a bojovali, aby zůstali mladí, aby mohli pracovat a žít, mužů, kteří předtím vedli pohodlný život a nyní projevovali úžasnou odvahu čelit s velkou statečností novému krutému životu. Tito staříci by měli vyprávět příběhy oddaně poslouchajícím vnoučatům. Místo toho trávili život odtahováním a vzpíráním velkých padlých stromů a pracovali po boku mužů často dvakrát mladších než oni. Existuje odvaha, která se projeví v časech nejhoršího protivenství, a je docela nenápadná. Tito muži jí byli prostoupeni.

Knihu Dlouhá cesta vydalo nakladatelství Jota

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Humbook 2017

    V loňském roce se uskutečnil první ročník literárního festivalu Humbook, který lákal především příznivce oblíbeného stylu Young adult. Pořadatelství se ujala nakladatelství Fragment a CooBoo.

    Číst dál...  
  • Cena Česká kniha pošesté

    Cena Česká kniha je opět tady, tentokrát již 6. ročník. Každoročně vás informujeme o knihách, nominovaných na vítězství, postupně tak, jak se zužuje jejich výběr. V šestém ročníku došlo k jedné zásadní změně, o níž se dočtete v následujícím textu, převzatém z tiskové zprávy organizátora.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu 1967: Rok, kdy jsem se narodil(a)

    Ode dneška soutěžíme o knihu 1967: Rok, kdy jsem se narodil(a) z nakladatelství Management Press. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení