Knihy pro dospělé

Sotva začal rok 2012, Thomas C. Brezina vydal ve Fragmentu další literární počin. Už samotný název – Poklad Černého žraloka – připomíná dlouhé letní prázdniny. Co by bylo příjemnější, než se alespoň při čtení vydat na moře a spolu s hrdiny edice Expedice Kolumbus pátrat po ukrytém pokladu?

Aj na Slovensku už vyšiel preklad poslednej publikácie úspešného autora vzdelávacej literatúry z oblasti psychológie komunikácie Vojtěcha Černého Rétorika pro obchodníky  a pro běžný život. Do slovenčiny ju preložil Imrich Jenča, ktorý je v slovenskom vydaní knihy i spoluautorom scenára štyridsaťminútového výukového DVD.

Osud si pohrává s lidmi, někdy i s knihami. Dagmar Hilarová (za svobodna Dagmar Berzetti) měla v životě to „štěstí“, že zažila oboje. Její život byl nezapomenutelným způsobem ovlivněn nacismem, komunistická totalita poznamenala osud její knihy. Autorčin syn Evžen Hilar se po více než třiceti letech pokusil alespoň něco napravit a dosáhl prvního českého vydání knihy Nemám žádné jméno.

Snad se ani nedá spočítat, kolik románů, novel nebo povídek bylo inspirováno koncentračními a pracovními tábory. Asi by to bylo i zbytečné, faktem ale je, že zážitky z těchto táborů patří mezi nejsilnější inspirační zdroje minulého století a i na začátku století jednadvacátého vlna tohoto druhu literatury zcela nezeslábla. O tom, o jak závažné téma jde, svědčí i ocenění, kterých se této literatuře dostává. Herta Müllerová se ve svém díle primárně věnuje osudům německé menšiny v poválečném Rumunsku, pracovní tábory tak pro ni nejsou na prvním místě. Spojení obou závažných témat jí vyneslo Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2009.

Co je to hrdinství? Zachránit bezbrannou dívku v městském parku před jistou smrtí? V 19. století možná, dnes by asi bylo nejlepší zavolat pomoc. Ať tak, nebo tak, v každé době platí, že pro dobrotu na žebrotu. O tom se přesvědčí právě hrdinové třetího dílu Stefanových deníků.

Další kniha Stanislava Grofa Když nemožné se stane s podtitulem Dobrodružství za hranicemi běžného vědomí (When The Impossible Happens: Adventures In Non-Ordinary Reality, 2006) je podobně jako jeho předchozí díla průřezem profesním i soukromým životem tohoto známého psychiatra českého původu.

Marek Šindelka si svůj debut odbyl v roce 2006, kdy vyšla jeho sbírka poezie Strychnin a jiné básně, a není žádným nováčkem ani v oblasti prózy, velmi dobře hodnocený román Chyba byl vydán roku 2008 a o tři roky později se dočkal i své komiksové adaptace. Od držitele Ceny Jiřího Ortena a autora přinejmenším zajímavého románu čtenář právem očekává, že jeho následující kniha přinese opět něco podnětného. Jste zvědaví, jak to dopadlo? Chcete vědět víc? Zůstaňte s námi.

Snad každý zná makedonského panovníka Alexandra Velikého. Není ani divu, když se tak proslavil úspěšnými válečnými výpravami. Ale kdo by si ho spojoval s Aristotelem? Možná hrstka fajnšmekrů, kteří se o něm dočetli v nějaké encyklopedii, nebo Annabel Lyonová, autorka románu Zlatá střední cesta.

Ideální nadpis pro recenzi o knize s názvem Literární mystifikace je zároveň i jejím výstižným podtitulem. Autorka Melissa Katsoulisová podnikla ve své knize exkurz do světa podvodníků vydávajících se za originální spisovatele a literárních padělků, na které se stejně vždy přišlo.

Slunce lidé uctívali podle dochovaných artefaktů minimálně od doby bronzové. Viděli v něm dárce života a nebeského vládce. Slunce ale není jen předmětem nábožné úcty, ale také astronomickým, fyzikálním a kulturním objektem. Navíc i přes úctyhodnou vzdálenost zhruba 150 milionů kilometrů ovlivňuje své nejbližší okolí. Neovlivňuje tedy pouze poměry na Zemi (abychom nebyli příliš geocentričtí), ale i v celé sluneční soustavě. Pro poznání Slunce a jeho působení na své nejbližší okolí je tedy zapotřebí mít široký záběr znalostí, které je nutné umět složit do vzájemných souvislostí. Navíc Slunce není ve vesmíru samo a poměry ve vesmíru ovlivňovali jeho minulost, ovlivňují jeho současnost a také budoucnost. Vlastností rozsáhlých znalostí a umění vidět věci v souvislostech se vyznačuje náš přední sluneční fyzik Josip Kleczek (1923), který je zároveň i autorem knihy Život se Sluncem a ve vesmíru, kterou bych vám rád představil.