Fyzika, nebo fantasy?

Recenze

Vytvořeno 17. 10. 2011 2:00

Autor: Lenka Martinková

Mít kamaráda z minulosti? Proč ne. Ale bojovat s ním proti nepříteli, i když při tom půjde o život? O tom, že to není hračka, se přesvědčí hrdinové knihy Zloděj duší od Martina Bootha.

Ačkoli jde o druhý díl příběhů dvojčat Pip a Tima a jejich kamaráda alchymisty Sebastiana, není nijak těžké zjistit, co se odehrálo v předchozím díle. Autor se sice několikrát zmíní o událostech z léta, ale netlačí na čtenáře, aby si přečetl předchozího Alchymistova syna.

Ze začátku děj vypadá nudně – dvojčata nastupují do nové školy a jako třídního učitele mají přísného chemikáře. I jejich spolužáci jsou naprosto obvyklí – někteří jsou spíše násilníci a zbytek ovečky, na které si mohou všichni bez problémů dovolovat. Takové postavy mezi svými spolužáky najde každé dítě, a tak pro ně není těžké rozeznat od prvních stránek jejich vlastnosti. Z vyprávění svých přátel Sebastian vyrozumí, že se jejich učitel chová zvláštně, dokonce v něm pozná odvěkého nepřítele svého otce. Začíná životu nebezpečné dobrodružství, do kterého jsou zataženi také ostatní nevinní žáci. Zlo musí být zastaveno co nejdříve.

V průběhu děje celá trojice postupně nachází kouzelklíče, drobné kovové předměty, které jsou zapotřebí k dokončení vyvolávání zla. Ať se je snaží jakkoli zničit, stále jich zbývá dost na to, aby se závěrečný rituál povedl.  Ale nikdo zatím přesně neví, co je jeho cílem.

Autor zajímavým způsobem přeskakuje ve vyprávění mezi přednáškami o anglických dějinách a o jaderné fyzice a mezi běžným životem skupiny puberťáků.  Občas přidá nějaký ten fantasy prvek, takže vznikne úžasné dobrodružné čtení pro děti, ve kterém se navíc dozví mnohé odobné informace.  Kniha je napsána tak, aby vyprávění, dokonce i odborné výklady, pochopil i největší nepřítel fyziky a dějin. Přesto je někdy trochu namáhavé představit si, jak vše vlastně funguje. Autorovi se přitom obdivuhodným způsobem daří udržet rovnováhu mezi jednotlivými částmi.

V závěru knihy se můžete těšit na napínavé čtení, kdy si budete klást řadu otázek, především tuto: Co když selže poslední naděje na záchranu hlavních hrdinů? Opravdu se jim povedlo zvítězit nad zlem? Než nastane čas k oslavám, Martin Booth ještě naposledy překvapí. Už to vypadá, že zlo jednou provždy ovládne Zemi. Povede se dvojčatům a Sebastianovi překonat i poslední nástrahu?

Ukázka z knihy:

„V tvých dobách bylo normální, že se člověk uprostřed noci vloudil do ložnice nějaké slečny?“ zahartusila. (…)
„Jest jitro,“ namítl Sebastian, „nikoli noční čas, avšak slušnost mi vskutku nedovoluje vlouditi se do tvé komnaty. Nicméně,“ dodal jako by nic, „považuji za svou povinnost střežiti tě v čase temnoty. Čas od času semo nahlédnu, abych se ujistil, že nejsi ohrožena.“
„Chceš tím říct, že sem chodíš, když spím?“ vyhrkla Pip, protože ta představa ji poněkud zaskočila.
(Martin Booth: Zloděj duší. Praha: Mladá fronta 2006, s. 9.)

Knihu Zloděj duší vydalo nakladatelství Mladá fronta