Recenze: Odborná literatura

Co nám ve škole neřekli

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
zena
Česká historie tak trochu jinak. S nadhledem, vtipem a zarážejícím odhalením toho, co nám ve škole neřekli. Kniha českého publicisty Richarda Händla s názvem Historie trochu jinak si klade za cíl vyprávět „převážně nevážně“ o českých dějinách. O oblíbenosti této knihy mezi českým čtenářstvem svědčí fakt, že nakladatelství Jota vydalo na sklonku roku 2009 její druhé rozšířené vydání, které je právě předmětem mé recenze.

 

Pryč od suchého výčtu letopočtů a strohých faktů, kterými jsou zahlceny učebnice dějepisu. Kniha Historie trochu jinak je úplně o něčem jiném. Jejím cílem je seznámit čtenáře s konkrétními fragmenty české historie, na které pohlíží z jiného úhlu než někteří historici či kronikáři, chce také zaujmout, bavit a vykouzlit úsměv na tváři. Jistě, v některých částech knihy můžete s autorem o jeho konkrétních závěrech polemizovat, ale vsadím se, že kniha pro vás bude ve výsledku neobvyklým čtenářským zážitkem.

obal knihyKniha Historie trochu jinak se drží žánru populárně naučné literatury. Autor vychází z historicky podložených faktů. Čerpá nejen z historických prací, jako zdroj cenných informací mu posloužila také Kosmova kronika, Dalimilova kronika či Legenda o svatém Václavu a svaté Ludmile. Händl dále v knize apeluje na nepravdivost a faktickou nepřesnost kroniky Václava Hájka z Libočan a Starých pověstí českých Aloise Jiráska, které řadí spíše do oblasti krásné literatury a zpochybňuje jejich schopnost pravdivé výpovědi o české minulosti.

Historie trochu jinak je rozdělena do jedenácti kapitol. Například v kapitole Takhle Jirásek nepsal Händl vyvrací Jiráskovo pojetí české mýtické historie a poukazuje na nejstarší písemné prameny z 10. a 11. století, které jsou opěrnými body Händlových argumentů. Autor si v této kapitole pokládá otázku, zda vůbec žila mýtická knížata nebo jestli byla Libuše škaredá. Dále upozorňuje na to, že dívčí válka proběhla úplně jinak, než jak ji ve svých Starých pověstech českých popsal Alois Jirásek. Neuskutečnilo se žádné krveprolití, nýbrž prý „tělesné usmíření“ žen s muži.

V kapitole Pohledy do raného středověku dále zjistíte, jak se jmenoval první Přemyslovec, nebo se dozvíte něco málo o domnělém synu svatého Václava jménem Zbraslav. Kapitola Trocha středověkého bulváru vás zase bude informovat o bigamistech z řad českých panovníků, v kapitole Co v učebnicích nebylo si počtete o inkvizici po česku nebo o privilegovaných královských bastardech. Trocha pověkého bulváru – tak zní název kapitoly, v níž autor zase vypráví o prvním českém bohémovi Hynkovi z Poděbrad nebo o hubené královně Sissi.

Závěrečná kapitola knihy Evropa v nás, my v Evropě poukazuje na to, že mezi evropskými panovnickými rody platí, že „všichni jsou bratranci“. Händl knihu zakončuje šokujícím tvrzením o tom, že američtí exprezidenti otec a syn Bushovi jsou přímými potomky českých Přemyslovců:

Před časem, v době nástupu amerického prezidenta George Bushe jr. do úřadu, proběhla v médiích zpráva, že je prezident přímým potomkem českých Přemyslovců, což zní naprosto neuvěřitelně. Zprávu zveřejnil Jan Drocár, dokumentarista, který se zabývá genealogií.
Popišme si ve zkratce rodovou cestu Bushů. Od českého knížete Vratislava II. (později krále Vratislava I.) vedla přes provdanou dceru do Polska k Piastovcům, od nich k hrabatům z Provence, která v té době patřila mezi příslušníky barcelonské dynastie. Z této rodiny se přemyslovská krev dostala do Anglie ke králi Jindřichu III. Plantagenetovi, po něm přes syna Edmonda následoval sestup z výšin panovnických rodin přes nižší šlechtu až k vystěhovalectví neurozených Angličanů do Ameriky. Časem se z nich stali texaští petrolejáři s kovbojskými klobouky – a další cesta obou Bushů do prezidentského úřadu Spojených států je už známá. Putování od českého knížete Vratislava k Georgi Bushovi jr. trvalo třicet čtyři generací.

(Händl, Richard: Historie trochu jinak: Vážně nevážně o českých dějinách. Brno: Jota 2009, s. 326.)

Čtenáře zaujme nejen Händlův text. Zapůsobit na něj mohou i neobvyklé a humorně laděné ilustrace Jakuba Krejčího, na kterých jsou zpravidla znázorněny postavy českých panovníků, a to mnohdy v groteskní situaci.  

Historie trochu jinak
je velice poutavá kniha, která netradičním způsobem vypráví o české historii. Chcete-li zažít neobvyklý čtenářský zážitek, určitě se tuto knihu minimálně prolistujte.


Knihu Historie trochu jinak vydalo nakladatelství Jota

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení