Recenze: Odborná literatura

Mnichov 1938 – Odhalená tajemství kontroverzní konference

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
abstrakce
Mnichov 1938. Černá kapitola v historii českého národa a vůbec celých evropský dějin. Den, kdy byla náš osud zpečetěn pro vyšší cíl „míru v Evropě“, den, kdy se rozhodovalo „o nás bez nás“. Mnichovská konference i dnes, po více než sedmdesáti letech, stále dokáže rozdmýchat emoce a oživit minulost.

 

Nenajde se snad osoba, která by nechtěla vědět, co se za zdmi Hitlerova mnichovského sídla událo a jaké události vedly k tomu, že nás bratrská Francie zradila a nechala napospas cílevědomému nacistovi. Kniha Mnichovský přízrak od Georgese-Marca Benamoua nejenže podává pravdivý obraz své doby, ale ukazuje nám, že na událost lze nahlížet z mnoha možných úhlů. Román ukazuje, že i velcí státníci jsou také jen lidi, kteří nejsou s to odhadnout následky svých rozhodnutí. Nejednomu čtenáři se jistě při čtení zatají dech nad prozřením, že kdyby se jen něco málo odehrálo nepatrně jinak, mohli bychom se dnes učit třeba naprosto odlišnou historii světa.

obal knihyKniha nás přivádí do Francie roku 1968, kde se mladá americká novinářka snaží dopátrat rozluštění mnichovské záhady. Přestože prohledá všechny možné materiály pojednávající o konferenci a událostech s ní spojených, nepodaří se jí najít nic převratného. Ambiciózní žena tedy vyjíždí hledat posledního přeživšího ze čtyřky pamětníků, kteří v Mnichově rozhodovali – bývalého francouzského předsedu vlády Édouarda Daladiera. Starý politik žijící v ústraní odmítne zpočátku novinářce cokoli s Mnichovem spojené svěřit, po čase jí však dovolí využívat svůj soukromý archiv týkající se druhé světové války. Jedné noci se ve staříkovi však cosi zlomí a rozhodne se svěřit Američance se svými dlouho utajovanými vzpomínkami na danou událost. Sám Daladier tak po letech prožívá Mnichovskou konferenci znovu. Podáním pravdivého obrazu chce očistit své dobré jméno i svou mysl.

Daladier se spolu se čtenáři vrací do minulosti, do dvou zářijových dní roku 1938, které změnily nejen historii Evropy, ale nevratně poznamenaly také jeho život. Do Hitlerova sídla jsou sezváni zástupci velké čtyřky, tedy Benito Mussolini, Névile Chamberlain, Édouard Daladier a samozřejmě hostitel Adolf Hitler. Dohromady mají za úkol vyřešit palčivou česko-německou otázku Sudet. Česká delegace není k rozhodování přizvána. Prezident Beneš v předvečer války horečnatě uvažuje o dalších hodinách, které zpečetí osud jeho země.

„Generálové se sjeli ze všech koutů země. Generál Krejčí, velitel hlavního štábu, přijel z Moravy od zmobilizovaných vojsk. Doprovázeli ho tři zemští velitelé, generálové Vojcechovský, Prachala a Luža. Ti čtyři byli k Benešovi uvedeni spolu s novým předsedou vlády generálem Syrovým.
Začali obhajovat své stanovisko.
Byli připraveni jít do války.
Byli připraveni, ať už s Francií, či bez ní.
Nejprve promluvil generál Krejčí, velitel hlavního štábu: ‘Pane prezidente, musíme bojovat stůj co stůj. Pak se k nám možná západní mocnosti připojí…‘
Po něm se slova ujali tři zemští vojenští velitelé.
Prohlásili sborově: ‘Pane prezidente, lid je naprosto semknutý. Armáda je silná a připravená… je odhodlána bojovat do poslední kapky krve.‘
Generálové měli v očích slzy.“ (Str. 55).

Dlouhé hodiny strávené v Hitlerově pracovně se vepíšou všem aktérům do paměti na dlouhá léta. Čas se táhne a konečná dohoda je kvůli kontroverzi otázky a Hitlerovým neakceptovatelným požadavkům v nedohlednu. Živoucí Mussolini a panovačný Hitler vystupují v otázce takřka jednotně a bravurně manipulují se snadno zpracovatelným, politiku appeasementu zastupujícím, Chamberlainem a vnitřně rozpolceným Daladierem. Daladierovy vnitřní pohnutky jsou zde takřka klíčové, neboť se ve francouzském státníkovi snoubí touha dostát závazku Československu a postavit se agresivnímu Hitlerovi a zároveň povinnost bránit vlastní lid, zdecimovaný první světovou válkou a přející si dlouhodobý mír.

Jak mnichovská konference nakonec dopadla, není žádným tajemstvím. Čtenáře však určitě nadchnou mistrně rekonstruované události za zavřenými dveřmi, které k výsledné dohodě nakonec vedly. Možná, ale jen možná, mohlo nakonec vše dopadnout úplně jinak…


Knihu Mnichovský přízrak vydalo nakladatelství Paseka.

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Bětka a Vojtíšek

    Ode dneška soutěžíme o knihu Bětka a Vojtíšek – Jak se těšili na Ježíška z nakladatelství Fragment. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení