Recenze: Odborná literatura

Recenze: Tomáš Dosoudil – Smrt ve žluté mlze: Fritz Haber - "Otec" novodobé chemické války

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Často se diskutuje o odpovědnosti vědců za jejich vynálezy. Objevy, které původně měly ulehčit práci či posunout lidstvo o kus dál, byly často zneužity na válečné účely a způsobovaly bolest a utrpení. Příkladů je nepřeberné množství. Tomáš Dosoudil si pro svou knihu Smrt ve žluté mlze vybral životní osudy německého chemika Fritze Habera.


knihaMotivace tvůrců zbraní často vycházejí z idealistických pohnutek, často v tvůrčím zaslepení pracují na problému z čirého vědeckého zápalu. Výzkum však musí někdo financovat a peníze zpravidla investuje skupina s pragmatickým názorem na fungování lidské společnosti. V případě Fritze Habera, jak objasňuje Tomáš Dosoudil, šlo spíš o vlastenecký zápal.

Kniha Smrt ve žluté mlze jednoznačně náleží do skupiny literatury faktu, určené pro laiky. Její autor je sice odborník, honosící se titulem docenta, dokáže však nalézt rovnováhu mezi suchými fakty a příběhem, který čtenáře zaujme. To prokázal i v knize Elixíry ohnivé zkázy (recenze zde), zabývající se rovněž použitím chemických látek pro vojenské účely. Pomineme-li úvod, v němž je autorský záměr shrnutý do jedné kapitoly, je čtenář nejprve zaveden do zákopů u belgické obce Yprés, kde Němci poprvé realizovali chemický útok chlórem. Méně informované může zmást informace, kterou mají uloženou v paměti, že u Yprés byl poprvé použit Yperit. Zmatečné informace lze nalézt i na internetu. Je skvělé, že Tomáš Dosoudil sleduje vývoj chemických zbraní v širším kontextu, neomezuje se pouze na ústřední postavu, a tak uvádí na pravou míru i desinformace okolo Yperitu.

Pro správné pochopení důvodů, proč byly použity chemické zbraně a proč se na jejich vývoji vědci podíleli, je důležité znát válečnou situaci, a té Tomáš Dosoudil věnuje patřičnou pozornost. Jde zejména o osvětlení patové situace při zákopové válce. Autor se však snaží čtenáři přiblížit i průběh smrti člověka vystaveného účinku bojového plynu. Tato část, zejména srovnání se zraněními střepinami granátu, je poněkud spekulativní, ostatně připouští to i sám autor. I přesto, že píše knihu pro laiky, zachovává si poctivý vědecký přístup.

O osobnosti Fritze Habera částečně vypovídá jeho životopis. Autor se drží faktů, ale mezi řádky lze vyčíst vědcovu touhu po úspěchu i po uznání. Jeho snaha nakonec vyznívá absurdně. On, žid, se snaží sloužit národu, který za několik let většinu židů zavře do koncentračních táborů a Cyklon B, jeho vynález, je poslouží v plynových komorách. Nelze říct, že by Tomáš Dosoudil podrobně komentoval Haberovu zodpovědnost za používání chemických zbraní nebo spekuloval o stavu jeho svědomí, zvlášť poté, kdy spáchala jeho manželka sebevraždu pod vlivem zpráv o mučivé smrti vojáků. Nechává na čtenáři, aby si zbytek domyslel. Byl by to silný námět na román, ty však Tomáš Dosoudil nepíše.

V poslední kapitole nazvané Ničitelé světů připomíná autor práci Roberta Oppenheimera na atomové bombě, kterou považuje za analogickou – průkopnickou, ale kontroverzní z hlediska jejího využití. Tím se autor naposled dostává k otázce etiky vědecké a technické činnosti.

Kniha je doplněna dvěma typy poznámek, prameny citací jsou uvedeny pod čarou, vysvětlení některých důležitých pojmů na konci knihy v abecedním pořádku. Velmi dobře zvolený systém neruší rozložení hlavního textu na stránce, zároveň však poskytuje čtenáři dostatečný přehled a potřebné informace.

Smrt ve žluté mlze mapuje jednu z částí historie válek, která je přes svou hrůznost v jistém smyslu fascinující. Vývoji zbraní lidé věnovali extrémní množství energie. Mnoho vynálezů, které dnes slouží k denní potřebě, vzniklo jako „odpad“ vojenského výzkumu, který někdy působí jako motor vědeckého pokroku. Je, bohužel, snadnější prosadit financování obrany státu (v podtextu stojí, že nejlepší obrana je útok). Proto knihy takového typu, jaké píše Tomáš Dosoudil, si najdou vždy skupinu lidí, která si je bude vyhledávat a bude si s velkým zájmem číst.

Název: Smrt ve žluté mlze: Fritz Haber - "Otec" novodobé chemické války
Autor: Tomáš Dosoudil
Nakladatel:  Epocha
Rok vydání: 2017
Stran: 136
Vydání: 1.
ISBN 978-80-7557-082-6

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Kamínek

    Ode dneška soutěžíme o knihu Kamínek z nakladatelství Albatros. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení