Recenze: Odborná literatura

Recenze: Václav Bůžek, Rostislav Smíšek (eds.): – Habsburkové 1526-1740. Země Koruny české ve středoevropské monarchii

1 1 1 1 1 (4 hlasů)
5

Panovnickému rodu Habsburků, s nímž byl po mnoho staletí spojen i osud českých zemí, věnovali (nejen) tuzemští historici dva tlusté svazky, vybavené bohatou obrazovou výzdobou.  Nazývají se jednoduše – Habsburkové. Nejprve – před rokem – vyšel druhý svazek završený pádem habsburského mocnářství a vznikem samostatných států na jeho troskách. Nyní následuje první část, která naopak začíná jejich vstupem do zdejšího prostoru.

 

habsburkove2V historickém povědomí bývají Habsburkové spojeni zejména s pobělohorským obdobím, ještě dnes prosvítá někdejší fráze, že „tři sta let jsme pod nimi trpěli“. Jenže oni na český trůn nastoupili už v roce 1526, dávno před Bílou horou a popravou sedmadvaceti pánů a měšťanů, viněných z povstání proti nim. Královskou korunu získali díky dohodě s Jagellonci (tehdy u nás panujícími), že v případě vymření jednoho z rodů, myšleno samozřejmě v mužské linii, převezme jeho léno ten druhý. Jagellonci, respektive mladičký Ludvík záhy zahynuvší v osudné bitvě u Moháče (1526), sotva předpokládali, že k naplnění závazku dojde tak brzy.


Kniha je rozčleněna do pěti oddílů. V krátkých, spíše zjednodušujících nežli hutných pojednáních se tak seznámíme nejen s jednotlivými panovníky a s děním během jejich vlády, s dalšími význačnými osobnostmi a událostmi politickými i hospodářskými, s vladařskými rezidencemi, ale také nahlédneme pod pokličku každodennosti na královském dvoře pražském i vídeňském, na rituály a ceremonie s nimi spojené. A jako přívažek vcházejí ještě studie o „druhém životě“ Habsburků, tedy o jejich vnímání poddanými i o tom, jak jsou zobrazení v umění, v literatuře i ve filmu.


Mozaika postřehů i shrnutí, jak je kniha předkládá, je zajisté pestrá, přitažlivá, jenže výsledkem je roztříštěnost. Kniha se totiž skládá z bezmála tří stovek (mini)příspěvků, zpravidla dvojstránkových, které přibližují ten či onen dílčí motiv, případně shrnují dosavadní poznatky do krátkého náčrtu. Někdy se blíží k rozměru slovníkového hesla.Takže takto problesknou nespočetné údaje tu o dokladech náboženské svobody i nesvobody, o svatořečení Jana Nepomuckého, tu o čarodějnických procesech, tu o pověstném mariánském sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Ten byl těsně po vzniku samostatné republiky stržen, proto byl vnímán jako symbol útlaku a vnucené katolické víry, čímž nepochybně byl, když mimo jiné symbolizoval potlačení kacířství (což byla každá víra protivící se povinnému katolictví) coby zhoubné nákazy přirovnatelné k válce či moru.


Po dvou stránkách, byť vybavených mapou a dobovými rytinami, dostaly i neuralgické okamžiky českých dějin, např. bělohorská bitva a záhy následující poprava (údajných) viníků protihabsburské vzpoury. Povšechné líčení obou událostí zabránilo podrobnějšímu vhledu – tak třeba hrdelních rozsudků bylo vyneseno devětadvacet, avšak jeden z odsouzených spáchal ještě ve vězení sebevraždu, zatímco další byl těsně před popravou omilostněn.


Podívejme se ještě, co se v knize dočteme o tom, jak dobu prvních Habsburků na českém trůně ztvárnili filmaři.  Asi nejpopulárnější osobností je podivínský Rudolf II., jenž se dočkal hned několikerého zpodobnění – do diváckého povědomí vstoupil zejména výpravný Císařův pekař - Pekařův císař s Janem Werichem v titulní dvojroli. Na připojených snímcích vidíme jak skutečného Rudolfa, tak jeho werichovskou verzi.  V knize jsou zmíněna i další díla vztažená k Habsburkům a jejich době, byť nikoli všechna. Bohužel televizní tvorba je opomíjena, i když se může pochlubit cenným přiblížením osudů lidí žijících v dobách habsburské nadvlády (včetně těch snímků, které se týkají Komenského) .Právě články, které postihují „druhý život“ Habsburků v umění, dokládají nejzřetelněji, jak dvoustránkové glosy nedostačují, neboť vedou ke zjednodušování, k odosobněným přehledům, k pouhému vypočítávání položek, aniž by se jim mohla věnovat náležitá pozornost. To považuji za základní neduh celé publikace.


Název: Habsburkové 1526-1740. Země Koruny české ve středoevropské monarchii
Autor: Václav Bůžek, Rostislav Smíšek (eds.):
Vydalo: Nakladatelství Lidové noviny
Rok vydání: 2017
Stran: 911
ISBN: 978-80-7422-572-7

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Kamínek

    Ode dneška soutěžíme o knihu Kamínek z nakladatelství Albatros. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení