Recenze: Odborná literatura

Recenze: Pavel Eisner – Chrám i tvrz

1 1 1 1 1 (3 hlasů)

Napsat dobrou, co říkám dobrou, přímo výbornou populárně-naučnou knihu, to je opravdový kumšt. S popularizačními knihami mám zkušenost především na poli přírodních věd, a tak vím, že opravdu dobrých a originálně pojatých knih je jako šafránu. Velmi mě proto zajímalo, jak se s popularizací něčeho, s čím se setkáváme v podstatě neustále, vypořádal před zhruba 70 lety český překladatel, básník, spisovatel, lingvista a literární vědec Pavel Eisner. Řeč je o řeči, v tomto případě o češtině. To není něco jako matematika, fyzika, astronomie, chemie nebo biologie, které „patří“ pouze určité skupině „vyvolených“, ale něco,  co „patří“ každému z nás. O to je úkol obtížnější.


knihaO knize, kterou bych vám rád přiblížil, mohu hned v úvodu říct, že je vynikající knihou, která populární formou představuje naši mateřštinu. Chrám i tvrz [1] je doslova monumentální dílo o téměř 800 stránkách. Ale podívejme se na ni trochu blíže.

Pavel Eisner velmi přístupně, vtipně a především s obrovským zápalem popisuje zajímavosti kolem našeho jazyka. Zaujetí, vtip, ironie, nadhled, srozumitelnost a především vypravěčský um, kterým Pavel Eisner oplývá, a šíře záběru jeho znalostí, které se neomezují pouze na češtinu (ostatně ovládal 12 jazyků), uchvátí určitě každého čtenáře.

Zajímavosti a zvláštnosti češtiny jsou v díle porovnávány s dalšími jazyky: latinou počínaje, přes románské a germánské jazyky, až po jazyky slovanské. Čím víc má čtenář teoretických znalostí o českém jazyce, tím nadšenější podle mě bude, ale ani my, kteří si těch vědomostí ze školy moc nepamatujeme, nepřijdeme zkrátka. Autor před námi rozvíjí velmi poutavý a napínavý příběh. Příběh jazyka, který má svůj počátek v samotné kolébce všech Slovanů, který po skoro dvě milénia interagoval s jazyky našich sousedů, jenž se po dlouhá staletí vyvíjel, formoval a utvářel. Vše nám autor zdokumentoval na starých písemnostech, např. na Dalimilově či Hájkově kronice.  Můžeme sledovat, jak se měnil význam jednotlivých slov, jak slova vznikala, zanikala, mizela a znovu se objevovala, jak se vyvíjela gramatika. Vše doprovází citace autorů, u kterých se s daným výrazem a podobou setkáváme, např. Hus, Komenský, Jungmann, Čelakovský, Presl, Palacký, Erben a další. Eisner se nesoustřeďuje pouze na formu spisovnou, ale věnuje se i nespisovné, nářečím, češtině každého z nás, příjmením a dokonce i nadávkám. Neopomíjí ani stránku zvukovou a grafickou.

Autor se do knihy nebojí vložit i své osobní zkušenosti a příhody, které text příjemně oživují a osvěžují. Myslím, že přímo legendární je jeho příhoda s výkladem českých sloves vrchnímu stavebnímu radovi. Text je psán velmi svěžím, živým, bohatým a srozumitelným jazykem. Autorova slovní zásoba je podle mého skromného odhadu abnormální. Z knihy si odnese své odborník (krom odborného určitě to, jak o češtině uvažovat a mluvit s neodborníkem) i laik, který si zde uvědomí sílu, křehkost a krásu jazyka Libušina.

Po redakční stránce mi připadá kniha pěkně zpracovaná, text je podle mě převzat z prvních vydání, ale to by nemělo být ke škodě.

Po přečtení knihy pro vás už čeština nebude jen vyjmenovaná slova a shoda podmětu s přísudkem, ale bude pro vás něčím krásným, křehkým, co je třeba opečovávat, hýčkat a bránit.

Jako drobnou odbočku bych uvedl, že knihu jsem poprvé četl na vojně – pro mladší ročníky a majitele modrých knížek asi dosti překvapující, ale ano, na našem útvaru se četly i takovéto knihy –, půjčil mi ji jeden mazák a tak jsem moc rád, že jsem ji mohl číst znovu a připomenout si krásné chvíle mého života.

Pavel Eisner (16. ledna 1889 – 8. července 1958) byl český překladatel, literární vědec, lingvista, publicista a básník, který pocházel z pražské židovské rodiny. Vystudoval slavistiku, germanistiku a romanistiku. Ovládal 12 jazyků. Nejčastěji překládal z němčiny, která byla spolu s češtinou jeho mateřštinou. Okupaci prožil v ústraní, od deportace jej nejspíš uchránil fakt, že nepraktikoval judaismus, při sčítání lidu v roce 1930 uvedl národnost německou (to mu ovšem přitížilo po roce 1945, kdy mu hrozila deportace) a manželka byla německé národnosti. Svá největší díla napsal právě během nacistické okupace. Po roce 1948 se stal spisovatelem na plný úvazek.

[1] EISNER, Pavel. Chrám i tvrz: kniha o češtině. Praha: XYZ, 2015, 762 stran. ISBN 978-80-7505-272-8.

 

Soutěže

Aktuality

  • Hlasujte pro svou oblíbenou knihu v Ceně čtenářů Magnesia Litera

    Vážení a milí čtenáři,

    literární ocenění Mgnesia Litera za rok 2017 se bude udělovat 4. dubna 2018. Jako každým rokem ji můžete sledovat v přímém přenosu České televize. Chcete-li aktivně vyjádřit, která kniha byla pro Vás ta nej, máte možnost se zapojit a hlasovat v kategorii Cena čtenářů. Vybírat lze z prózy, poezie i knih pro děti. Hlasovat můžete do 31. března 2018 ZDE.

     

     
  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení