Recenze: Odborná literatura

Recenze: Pavel Eisner – Chrám i tvrz

1 1 1 1 1 (3 hlasů)

Napsat dobrou, co říkám dobrou, přímo výbornou populárně-naučnou knihu, to je opravdový kumšt. S popularizačními knihami mám zkušenost především na poli přírodních věd, a tak vím, že opravdu dobrých a originálně pojatých knih je jako šafránu. Velmi mě proto zajímalo, jak se s popularizací něčeho, s čím se setkáváme v podstatě neustále, vypořádal před zhruba 70 lety český překladatel, básník, spisovatel, lingvista a literární vědec Pavel Eisner. Řeč je o řeči, v tomto případě o češtině. To není něco jako matematika, fyzika, astronomie, chemie nebo biologie, které „patří“ pouze určité skupině „vyvolených“, ale něco,  co „patří“ každému z nás. O to je úkol obtížnější.


knihaO knize, kterou bych vám rád přiblížil, mohu hned v úvodu říct, že je vynikající knihou, která populární formou představuje naši mateřštinu. Chrám i tvrz [1] je doslova monumentální dílo o téměř 800 stránkách. Ale podívejme se na ni trochu blíže.

Pavel Eisner velmi přístupně, vtipně a především s obrovským zápalem popisuje zajímavosti kolem našeho jazyka. Zaujetí, vtip, ironie, nadhled, srozumitelnost a především vypravěčský um, kterým Pavel Eisner oplývá, a šíře záběru jeho znalostí, které se neomezují pouze na češtinu (ostatně ovládal 12 jazyků), uchvátí určitě každého čtenáře.

Zajímavosti a zvláštnosti češtiny jsou v díle porovnávány s dalšími jazyky: latinou počínaje, přes románské a germánské jazyky, až po jazyky slovanské. Čím víc má čtenář teoretických znalostí o českém jazyce, tím nadšenější podle mě bude, ale ani my, kteří si těch vědomostí ze školy moc nepamatujeme, nepřijdeme zkrátka. Autor před námi rozvíjí velmi poutavý a napínavý příběh. Příběh jazyka, který má svůj počátek v samotné kolébce všech Slovanů, který po skoro dvě milénia interagoval s jazyky našich sousedů, jenž se po dlouhá staletí vyvíjel, formoval a utvářel. Vše nám autor zdokumentoval na starých písemnostech, např. na Dalimilově či Hájkově kronice.  Můžeme sledovat, jak se měnil význam jednotlivých slov, jak slova vznikala, zanikala, mizela a znovu se objevovala, jak se vyvíjela gramatika. Vše doprovází citace autorů, u kterých se s daným výrazem a podobou setkáváme, např. Hus, Komenský, Jungmann, Čelakovský, Presl, Palacký, Erben a další. Eisner se nesoustřeďuje pouze na formu spisovnou, ale věnuje se i nespisovné, nářečím, češtině každého z nás, příjmením a dokonce i nadávkám. Neopomíjí ani stránku zvukovou a grafickou.

Autor se do knihy nebojí vložit i své osobní zkušenosti a příhody, které text příjemně oživují a osvěžují. Myslím, že přímo legendární je jeho příhoda s výkladem českých sloves vrchnímu stavebnímu radovi. Text je psán velmi svěžím, živým, bohatým a srozumitelným jazykem. Autorova slovní zásoba je podle mého skromného odhadu abnormální. Z knihy si odnese své odborník (krom odborného určitě to, jak o češtině uvažovat a mluvit s neodborníkem) i laik, který si zde uvědomí sílu, křehkost a krásu jazyka Libušina.

Po redakční stránce mi připadá kniha pěkně zpracovaná, text je podle mě převzat z prvních vydání, ale to by nemělo být ke škodě.

Po přečtení knihy pro vás už čeština nebude jen vyjmenovaná slova a shoda podmětu s přísudkem, ale bude pro vás něčím krásným, křehkým, co je třeba opečovávat, hýčkat a bránit.

Jako drobnou odbočku bych uvedl, že knihu jsem poprvé četl na vojně – pro mladší ročníky a majitele modrých knížek asi dosti překvapující, ale ano, na našem útvaru se četly i takovéto knihy –, půjčil mi ji jeden mazák a tak jsem moc rád, že jsem ji mohl číst znovu a připomenout si krásné chvíle mého života.

Pavel Eisner (16. ledna 1889 – 8. července 1958) byl český překladatel, literární vědec, lingvista, publicista a básník, který pocházel z pražské židovské rodiny. Vystudoval slavistiku, germanistiku a romanistiku. Ovládal 12 jazyků. Nejčastěji překládal z němčiny, která byla spolu s češtinou jeho mateřštinou. Okupaci prožil v ústraní, od deportace jej nejspíš uchránil fakt, že nepraktikoval judaismus, při sčítání lidu v roce 1930 uvedl národnost německou (to mu ovšem přitížilo po roce 1945, kdy mu hrozila deportace) a manželka byla německé národnosti. Svá největší díla napsal právě během nacistické okupace. Po roce 1948 se stal spisovatelem na plný úvazek.

[1] EISNER, Pavel. Chrám i tvrz: kniha o češtině. Praha: XYZ, 2015, 762 stran. ISBN 978-80-7505-272-8.

 

Aktuality

  • Víkend 3. - 5. března 2017 bude opět ve znamení knih!

    Ostravský knižní veletrh bývá každoročně první z akcí, které pravidelně sledujeme a o kterých čtenáře stránek www.vaseliteratura.cz informujeme. Jeho začátek v prvních březnových dnech evokuje představu jara, a i když čtení není závislé na ročním období, je jaro znamení obrody a nového začátku, který je dobré podpořit setkáním s literaturou a s lidmi okolo ní.

    Číst dál...  
  • Únorová Pevnost láká na zombíky

    Opět tu máme nový rok a s ním i první letošní Pevnost. Únorový výtisk tohoto časopisu láká svou obálkou na film Resident Evil, který v těchto dnech vstupuje do kin. Hlavní článek se věnuje právě této zombíkářské klasice a nezapomíná ani na několik knih S. D. Perryové. Rozhodně si zaslouží pozornost, protože patří k těm lepším kouskům ze světa herních příběhů.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Věda života

    Ode dneška soutěžíme o knihu Kniha života z nakladatelství Academia. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení