Recenze: Odborná literatura

Recenze: Robert Nozick – Anarchie, stát a utopie

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

Lidé jsou živočišný druh, který se rád spolčuje. Protože v množství je síla. Nikoliv v myšlence, dalo by se říct. Jedinec je proti davu bezvýznamný. Možná. Možná také ne. Obyčejný jedinec v obyčejném davu je jen součástkou. Bezvýznamnou a přitom nezbytnou. Tak, to zní lépe.


knihaRobert Nozick byl v 70. a 80. letech minulého století veličinou. Spolupodílel se na vybudování pravicového pojetí americké politiky. Snažil se snížit vliv a moc státu, bojoval proti sociálnímu státu, proti státu, který ve výhodách, jež dává lidem, sleduje spíše svobodu, kterou jim tím bere. Tehdejší vládci západní poloviny zeměkoule, konkrétně Reagan a Thatcherová, Nozicka brali za autoritu, na kterou se mohli beze studu odkázat a čerpat z něho jak argumenty, tak i ideje pro pokračování své politiky. Proběhl čistě pravicový experiment, kterému jsme kolektivně a pod vlajkou globalizace dali dokonale sbohem. Teď vlastně žijeme v něčem, co je přesně proti přesvědčení a myšlení Roberta Nozicka. Oficiálně to tak alespoň vypadá. 

V knize Anarchie, stát a utopie se autor věnuje tomu, jaké máme jakožto společenství možnosti. Je možné existovat bez státu? Jaký by byl život v anarchii, v utopickém světě bez válek a v souladu? Vytvořili bychom si i přesto stát? Potřebovali bychom jej? 

Autor v mnoha myšlenkových hrách s uspořádáním lidstva skládá předivo toho, jaká je role státu a jaká by byla jeho role, kdybychom jej prostě vymazali a lidstvo by tak stanulo před možností jej vytvořit, nebo se pokusit žít bez něj. 

Autor vždy dochází k tomu, že role státu je nezastupitelná. A i přesto, že bychom si pro potěšení vytvořili politický směr, který by se s hrdostí dal nazvat anarchií, bychom postupně došli k jedinému. Stát bychom si prostě vytvořili. Postupně. Protože by se spojovaly různé skupiny lidí do jednoho celku a potřebovaly by zajistit plynulý běh života. Potřebovaly by represivní složky, záchranné složky, regulace a omezení, aby jedinec nemohl ovládnout celou společnost. Aby jedinec nemohl žít a konat na úkor společnosti. 

Robert Nozick se věnuje v knize i levicově zaměřenému sociálnímu státu, který je založený na přerozdělování bohatství a ve kterém si užíváme života nyní. A to v Evropské unii i v Americe. Vypisuje jeho nevýhody i nebezpečí a důrazně před takovým zřízením varuje. 

Kniha Anarchie, stát a utopie se v 70. a 80. letech stala biblí pravicové politiky. Stala se mezníkem, mohylou. Doposud se jedná o jednu z nejcitovanějších společensko-politicko-ekonomických knih. A to i přesto, nebo možná právě proto, že jsme její směr dávno opustili. Nutno zkonstatovat, že kniha byla ovlivněna protikomunistickou hysterií minulého století, která ovládala politiku Západu, kdy se sociální smír a spravedlnost staly synonymem pro masové vyvražďování nepohodlných. 

Autor, ač se snažil, seč mu síly stačily, aby jeho kniha byla čtivá, se zařadil do společenstva – alespoň z mého pohledu inteligentních idiotů. Proč? Z čistě literárního hlediska, z plynulosti a srozumitelnosti textu. Zkrátka neuměl myšlenky podat tak, aby se dobře vstřebávaly. I sebeodbornější text lze zprostředkovat tak, aby se dobře četl. To se autorovi na mnoha místech nedařilo. 

NOZICK, Robert. Anarchie, stát a utopie, Vyd. 1, Praha. Academia, 2015, 380 s. ISBN 978-80-200-2509-8

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o 3 knihy Co by můj syn měl vědět o světě

    Ode dneška soutěžíme o 3 knihy Co by můj syn měl vědět o světě z nakladatelství Host. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, jedna z knih bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení