Recenze: Odborná literatura

Recenze: Oliver Stone, Peter Kuznick – Utajené dějiny Spojených států

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

Již před lety jsem si uvědomil své příbuzenství se všemi živými bytostmi a došel jsem k závěru, že nejsem ani o píď lepší než ti nejhorší na Zemi. Řekl jsem si, a říkám to i teď, že dokud je dělnická třída, patřím do ní, dokud je na světě zločinný element, jsem jím i já, a dokud je ve vězení živá duše, ani já nejsem svobodný.“ (Eugene Debs) [1]


knihaTakto se většinou prezentuje americká politika plná idealismu a velkých myšlenek. Co se ale skrývá v jejich pozadí? Řídila se vláda Spojených států vždy těmito myšlenkami, jednala vždy morálně a demokraticky? Jistě že ne. Jak daleko ale dokázala zajít? Ve své ruce právě držím na tuto otázku odpověď. Je jí kniha Utajené dějiny Spojených států, na které spolupracovali dva autoři režisér Oliver Stone a historik Peter Kuznick. Poskytuje čtenáři pohled na dějiny Spojených států od začátku minulého století z trochu jiného úhlu. 


Jak se USA a potažmo celý svět dostaly do stavu, ve kterém jsou dnes? Autoři knihy se ale nevracejí jen k událostem, které byly pro historii zlomové, zkoumají i jejich příčiny. Všichni se ve škole učíme, co se kdy stalo, popřípadě k čemu to vedlo. Proč tomu tak ale bylo? Bylo to přání lidí, nebo politiků? Vlastní rozhodnutí prezidenta, nebo požadavek jiného státu? Alespoň pro mě jsou to právě ty detaily, které dělají historii - a tak i tuhle knihu - zajímavou a poutavou. 

Musím říct, že v dějepise jsem nikdy neexcelovala a z dějin Spojených států jsem znala opravdu jen to nejzákladnější, při čtení mi to ale nijak nevadilo. Není totiž zdaleka určená jen lidem, kteří se dějinami opravdu zabývají, nýbrž běžnému čtenáři, který má o toto téma aspoň trochu zájem. Naopak, takové lidi možná zaujme ještě víc. 

Kromě poutavého vyprávění se mi líbí také pohledy do soukromého života jednotlivých prezidentů. Kniha přibližuje čtenářům nejen jejich činy, ale i myšlenky a pohnutky, které k nim vedly. Líčí prezidenty nejen jako politiky, ale jako obyčejné lidi, kteří mají své vlastní životy a starosti, stejně jako každý z nás. Často byli zmatení složitostí úkolu vést tak velkou zemi a frustrovaní skutečností, že ani sebelepší vůdce nemá tu moc vytvořit ideální stát nikomu nemůže nařídit, co si má myslet nebo co dělat, a pořád musí balancovat na okrajích hned několika propastí najednou. 

Kniha začíná připojením Havaje, dále čteme o zapojení Američanů do obou světových válek a už pomalu zjišťujeme, že některé postupy nebyly vždy tak úplně v souladu s jejich ideologií. V době 1. světové války se v Americe objevovali první političtí vězni, dějiny 2. světové války jsou zase protkané zmínkami o výrobě atomových bomb a předpověďmi tragédie, ke které se schylovalo. 

V životě jsem udělal jednu velkou chybu – když jsem podepsal dopis prezidentu Rooseveltovi a doporučil mu, aby se začaly vyrábět atomové bomby.“ (Albert Einstein) [2] 

V tuto chvíli vyplouvá na povrch velice kontroverzní otázka. Musely USA atomové bomby opravdu použít? A i kdyby ano, byla by nutnost opravdu ospravedlněním pro takovou krutost? Přestože by to nejspíš žádný hrdý Američan nepřiznal, podle autorů knihy bylo vítězství ve válce zajištěno i předtím a byla to údajně zásluha vojáků ze Sovětského svazu. Ani Hirošimy, ani Nagasaki. 

Zabili jsme 318 000 Japonců… Pan Truman jásal. Prezident Truman. True man, jak podivné jméno, zamysleme se nad ním. O Ježíši Kristovi mluvíme jako o pravém Bohu a pravém Člověku. Truman je pravý člověk své doby právě v tom, že jásal.“ (Dorothy Dayová) [3] 

Proč to tedy udělal? Potřeboval světu dokázat sílu Spojených států? Nebo sobě svoji vlastní? Autoři se snaží poskytnout čtenářům všechny dostupné informace, aby si na tuto otázku mohli vytvořit vlastní názor. 

Po kapitole o druhé světové válce jsem si myslela, že mám tu zajímavější část za sebou, byly to ale až události po ní, které mě opravdu zaujaly a šokovaly. Objevil se humanistický a optimistický Marshallův plán a zdálo se, že by se dějiny mohly konečně ubírat ke světlejším zítřkům. 

Naše politika není namířena proti kterékoli zemi nebo doktríně, nýbrž proti hladu, chudobě, beznaději a chaosu.“ (George Marshall) [4] 

Ve stejné době ovšem vznikala také CIA, jejíž ideologie byla značně odlišná, a brzy Marshallovy dobré nápady docela úspěšně převálcovala. Překvapila mě krutost USA vůči poraženým Japoncům, stejně tak jako fanatické metody používané ve studené válce. 

Demokracie byla evidentně ctností pouze v případě, kdy sloužila zájmům Spojených států. CIA, někdy nazývaná Capitalisms Invisible Army“, byla vskutku počátkem nové éry Ameriky postavené na tajné státní moci, která se měla během následujících desetiletí exponenciálně rozrůstat.[5] 

Američané opravdu podnikali (a nejspíš je to tak i dnes) spoustu tajných akcí, zapříčinili vraždy a politické převraty v mnoha zemích a do vlády tam dosazovali lidi, kteří se jim hodili. Přitom stále pokračovali ve zbrojení a atomovém výzkumu a vyhrožovali ostatním státům, že svoji moc použijí. 

Dwight Eisenhower posadil lidstvo na skluzavku směřující k jeho vyhlazení, když se zasloužil o nejgigantičtější expanzi vojenské moci v dějinách, a když odcházel z úřadu, svět byl daleko nebezpečnějším místem než v době, kdy do něj nastupoval.[6] 

Jak se dějiny pomalu blížily k současnosti a staré problémy odeznívaly, objevil se nový 11. září, boj proti teroristům a snaha o nalezení Usámy bin Ládina. Dál se kniha krátce zmiňuje o vládě Baracka Obamy a v závěru si klade některé z důležitých otázek, které se vznášejí ve vzduchu po celou dobu: 

Chovali jsme se moudře a humánně ve svých vztazích ke zbytku světa? 
Byli jsme silou dobra, porozumění a míru? [7] 
Ani na jednu z těchto otázek není jednoduché najít odpověď. Americké principy a myšlenky jsou jistě něčím, co si zaslouží náš obdiv. A je pochopitelné, že se každý ať už je to jen jednotlivec, nebo jeden z největších národů světa odkloní od svých zásad a ideálů. Otázkou je nezašli až moc daleko? A na tu už si musí každý odpovědět sám. 

[1] STONE, Oliver, KUZNICK, Peter. Utajené dějiny Spojených států. Vyd. 1. Překlad Eva Kadlecová. Brno: CPress, 2015, 336 s. ISBN 978-80-264-0812-3. Str. 26 
[2] str. 73 
[3] str. 121 
[4] str. 144 
[5] str. 143 
[6] str. 178 
[7] str. 316

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu SexyMamas: Matky matkám

    Ode dneška soutěžíme o knihu SexyMamas: Matky matkám z nakladatelství Biz books. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení