Recenze: Odborná literatura

Nella Mlsová zveřejnila téměř zapomenuté zápisky Simonetty Buonaccini

1 1 1 1 1 (4 hlasů)
tvar

Literatura – nejen česká – je plná zapomenutých a polozapomenutých autorů i spisovatelů, jejichž dílo nebylo za jejich života doceněno. Jejich existence znamená pro literární vědce obrovský prostor k jejich bádání, lze tedy označit společenstvo zapadlých autorů a jejich objevitelů za jakýsi druh symbiózy. Nella Mlsová ve své publikaci Sbohem, condottiere!: Deník cesty Simonetty Buonaccini připomíná meziválečnou autorku, která, navzdory italsky znějícímu pseudonymu, pochází z Čech.

 

knihaŽena, která si zvolila cizokrajnou přezdívku, měla celou řadu dalších jmen – narodila se jako Ludmila Šebestová, po první svatbě se stala Dobiášovou, po druhé Bučanovou. Po jistou dobu používala umělecké jméno Atsebešová. Spletité bludiště jmen Ludmily Bučanové se badatelům musí jevit jako džungle plná nástrah a potenciálních dobrodružství. Nella Mlsová není jediným autorem, zabývajícím se osobností Ludmily Bučanové, pomineme-li články meziválečných publicistů, vztahujících se k její umělecké tvorbě, šlo převážně o práce vědecké. Výjimku tvoří kapitola knihy Utajené životy slavných Češek, nazvaná Krásná paní Šimonka, kterou v minulém roce vydala Martina Bittnerová (rozhovor s ní naleznete zde). Nella Mlsová Martině Bittnerové vytýká zjednodušené závěry týkající se psychologie autorky. Je pravda, že krátké představení života Ludmily Bučanové a jejího díla i volba jejích pseudonymů k formulování unáhlených závěrům láká. Kniha Martiny Bittnerové je spíše určena laickým čtenářům a trocha fabulace zvýší její přitažlivost. Publikace Sbohem, condottiere! však k látce přistupuje zcela jiným způsobem.

Hlavním cílem knihy je zveřejnit zápisky, které Ludmila Bučanová pořídila při příležitosti svých cest na jih. Úvodem Nella Mlsová seznamuje čtenáře krátce s osobností autorky, nepouští se však na tenký led spekulací, uvádí pouze strohá fakta. Důležité jsou okolnosti, za jakých zápisky vznikly, a zdůraznění vlivů zaznívajících ve zkoumaném textu. Originál rekonstruovaného textu se nachází na rubové straně 476 fotografií a pohlednic, které, jak připomíná Nella Mlsová, tvoří i inspirační rámec. Použití fotografií svědčí o odstupu, s jakým autorka svůj cestopis psala, dnešní technika by Ludmile Bučanové umožnila psát on-line blog.

Kniha pokrčuje vlastním textem, který bychom snad mohli nazvat cestopisem. Nejde však o popis navštívených míst, zprávy o setkání s lidmi či reportáž z muzeí, ale o zachycení vnitřních pocitů. Můžeme si představit autorku cestující vlastním nitrem, čtenář poznává spíše ji, než cizí kraje. Přesto i v tak subjektivním textu lze najít zmínky o aktuálním dění, například o zvedající se vlně nacizmu v Německu a Itálii a o obstrukcích na některých hraničních přechodech. Cestopisné texty jsou tři – Jižní kříž, Na Canalle Grande a Sbohem, condottiere. Přepsání textů z lístků do souvislého celku dílo zpřehledňuje, vymizí však kouzlo neobvyklé formy, zvýrazňující autorčin vnitřní svět, a vizuální vnímání spojené s výrazným smyslem pro poetiku. Jednotlivé části uvádí mapa s označením míst, z nichž pocházejí pohlednice a fotografie. Autorka studie pomocí poznámek přiřadila jednotlivé fragmenty příslušným obrázkům.

V části Kritický aparát vysvětluje Nella Mlsová význam poznámek v textu, klíč, jakým fotografie a pohlednice rozděluje a vkládá jejich čísla do textu. Pokud si tyto vysvětlivky čtenář najde dříve, než se pustí do textu Ludmily Bučanové, ušetří si tápání ve významu značek. Do této části patří i velmi podrobné vysvětlivky vztahující se nejen k samotné tvorbě autorky, ale i k tehdejším osobnostem a reáliím. Nalezneme zde i zdůvodnění odchylek mezi současným vydáním a edicí rukopisu, kterou provedl Július Bučan a Pavel Eisner. Seznam fotografií obsahuje nejen popis toho, co zobrazují, ale i jejich další atributy – barvu, typ inkoustu a podobně. Některé z pohlednic najdeme v knize přetištěny, bohužel se jedná pouze o výběr, zejména těch, které se více vztahují k textu na nich, nebo těch, na nichž je zobrazena autorka či její manžel.

Kniha Sbohem, condottiere! představuje zajímavé dílo dnes už téměř zapomenuté české meziválečné autorky, jejíž práce tkvěla zejména v oblasti poezie. Jde o zcela objektivní pohled, nespekuluje, konstatuje fakta. Díky práci literárních vědců má i autor, jehož hvězda na nějakou chvíli zapadla, naději, že se opět dostane do povědomí čtenářů. A vzhledem k formě vydání knihy Nelly Mlsové se může osobnost Ludmily Bučanové, či chcete-li Simonetty Buoaccini, přiblížit i lidem, kteří se spíše věnují beletrii než vědeckým pojednáním.

MLSOVÁ, Nella. Sbohem, condottiere!: Deník cesty Simonetty Buonaccini. 1. vyd. Liberec: Bor, 2015, 248 s. Jazyky a texty. ISBN 978-80-87607-41-1. 

 

Komentáře   

 
Martina Bittnerova
-1 Pripominky k clankuMartina Bittnerova 2015-06-30 09:14
Je pozoruhodne, ze cca 20 strankova kapitola z me knihy poslouzila jako reklama na knihu, s niz nema nic spolecneho.Co totiz jaksi vypadlo je fakt, ze ja nezverejnuji archivni materialy, ale vypravim pribehy. Navic se domnivam, ze nikdo nema snad na nejakou osobnost monopol.Mimocho dem Simonettou se dlouhodobe zabyva i pani Hana Kabova, cili neni pravdou, ze Simonettou se zaobira jen PhDr. Mlsova. Myslim si, ze vystupem vsech textu o Simonette by melo byt, at ji ctenari ctou a mne se to prostrednictvim besed dari. Inzerovana kniha je jiste zajimava, ale zustava otazkou, kolik ctenaru z neakademickych kruhu po ni sahne.Prala bych ji, aby se jich naslo hodne. Nicmene v realite zivota je to prave tak, ze "laikum" jsou blizsi popularizujici texty a ne rozsahle, byt hodnotne studie.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Jiří Lojín
+5 Odp.: Pripominky k clankuJiří Lojín 2015-07-02 16:59
Vážená paní Bittnerová, děkuji za Vaši reakci na článek. Musím ale některé body uvést na pravou míru. Vycházel jsem pouze z knihy Nelly Mlsové a pokud se tedy v mém článku objevilo Vaše jméno, pak proto, že je výrazně uvedeno v knize. Stejně jako Vy se domnívám, že zmíněná kniha a Vaše jsou dvě rozdílné entity, a nemá smysl je hodnotit z hlediska té druhé. Rozdíl mezi beletrii, populárně naučnou a vědeckou publikací by měl být jasný. Domníval jsem se, že z mé věty, věnované Vašemu jménu, to vyplývá jasně. Zřejmě ne, proto to ještě jednou zdůrazňuji, protože mám pocit, jako kdybych pro dobrotu přišel na žebrotu.
Naše články nejsou reklamní. Snažíme se seznamovat čtenáře s knihami, které vycházejí a s jejich autory. Potud jde o službu čtenářů, nikoliv autorům či vydavatelstvím. Jako reklamu jsme nepojímali ani články o Vašich knihách, ba ani rozhovor s Vámi, který jsme v minulosti zveřejnili.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Martina Bittnerova
-4 Odp.: Pripominky k clankuMartina Bittnerova 2015-07-03 12:36
Ja jsem o te knizce nevedela, a povazuji za velice smutne, ze PhDr. Mlsova venovala prostor tomu, aby ve sve knize resila mou knihu, ktera je na pomezi beletrie a popularne naucne publikace. Co ale nechapu, proc to po ni jeste v clanku kopirujete.To je proste neuveritelne, a samozrejme o to neuveritelnejsi je, ze vedecka pracovnice pouziva takoveto metody, ktere jsou vsechno jen ne solidni a slusne.S tim ovsem nic neudelate a ja take ne.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Jiří Lojín
+3 Odp.: Pripominky k clankuJiří Lojín 2015-07-04 10:29
Vážená paní Bittnerová, znovu opakuji, že jste mou poznámku v článku špatně pochopila. Vaše jméno zmiňuji jako reakci na text paní Mlsové, vyjadřuji svůj názor, že je rozdíl mezi vědeckou publikací a beletrií, a tedy i přístupem autora k těmto druhům literatury. Pokud se však mými slovy cítíte být dotčena, smažu je. Opravdu nemám zapotřebí se po někom „vozit“ a zviditelňovat se na něčí úkor. Dát do recenze odkaz na jinou knihu či rozhovor necítím jako nefér. Proč? Jde o informaci pro čtenáře. Už jsem psal, že článek je určen čtenáři a ne jako reklama pro autora.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Martina Bittnerova
-5 Odp.: Pripominky k clankuMartina Bittnerova 2015-07-07 08:04
V poradku by to bylo ve chvili,kdyby se jednalo o prostor, kde se pise o obou knihach, ale Vy tady jeste ke vsemu vytahujete mou knihu v naprosto nesmyslne souvislosti.A navic se to tvari tak, ze je akceptovatelny pouze jeden jediny nazor. Navic moje kniha rozhodne nebyla cela o Simonette a i v tom je dost podstatny rozdil. Jsou tam dalsi 4 kapitoly o jinych osobostech, ale to samozrejme tusi ti, kteri tu knihu cetli.Srovnavac i recenze se delavaji, ale se znalosti veci. Tady je to takove placnuti do vody. Domnivam se, ze jste tim udelal medvedi sluzbu i samotne praci PhDr. Mlsove, ale asi jste mel k tomu duvod. Nic mazat preci nemusite, on si alespon o tom kazdy udela obrazek sam.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Martina Bittnerova
-3 Odp.: Pripominky k clankuMartina Bittnerova 2015-07-03 14:20
A jeste jedna vec, kdyz uz ai berete po vzoru PhDr. Mlsove jinou knihu na paskal, ma se tak cinit se znalosti veci.A vyvozovat, ze jsem na zaklade zmen jmen autorky vyvodila spatne zavery, je naprosto absurdni.Ano, uz velky Simonettin pritel Salda pry psal nekdy kritiky na zaklade povrchni znalosti tematu, lec si myslim, ze neni nutne ve vsem velke vzory kopirovat.A uz vubec nechapu, proc davate do recenze cizi knih odkaz na rozhovor se mnou, to je vuci pani doktorce take nefer.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
Albert Tichý
0 DohadyAlbert Tichý 2016-07-27 19:44
Vážení, zatímco se tady promiňte dost hloupě dohadujete, protože každému je celkem jasné, jak to je a S.B. by se ovšem ironicky smála, jak si ji "porcujete" nebo co - a zatímco jste ji "objevili" já a moji přátelé jsme již dávno pořádali její básnické večery, nevystupujíce jako Kolumbové. Ostatně ten si také mylsel, že pluje do Zipangu a zatím byl v Sargasovém moři, dost podobné Vaší situaci Tak co ?
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Aktuality

  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  
  • Zvláštní literární večer Michela Fabera

    Nakladatelství KNIHA ZLIN ve spolupráci s literární agenturou ULITA připravilo u příležitosti návštěvy Michela Fabera v Praze literární večer spojený se křtem jeho nejnovějšího díla –  Knihy zvláštních nových věcí. Předpokládám, že autora není potřeba příliš představovat, asi stačí zmínit, že mu v roce 2014 vyšel v České republice monumentální román Kvítek karmínový a bílý, zachycující viktoriánskou Anglii v příběhu chytré londýnské prostitutky Sugar. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Pohádkové nápady pro malé kutily a kuchtíky

    Ode dneška soutěžíme o knihu Pohádkové nápady pro malé kutily a kuchtíky z nakladatelství CPress. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení