Recenze: Odborná literatura

Hravě až na kost

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
il

Poznávání věcí kolem nás je zábavné, když si to tak umíme udělat. Platí to jak u dospělých, tak u dětí. Možná s tím rozdílem, že děti by úvodní premisu opravily v duchu věty „Poznávání věcí musí být zábavné.“ Architekt a památkář Ondřej Šefců se knihou Od jeskyně ke katedrále rozhodl umožnit odrostlejším dětem veselou podívanou napříč dějinami architektury s cílem vpravit do jejich povědomí informace k přelomovým okamžikům světového stavitelství.


knihaČiní tak přístupnou komiksovou formou, ukazuje vlastní představy o konkrétních momentech, které provázely zrození prvního přístřešku pravěkého člověka, objev gotické klenby, vývoj antických ornamentů atd. Autor chce dětskému čtenáři ukázat různorodost a překvapivost tohoto dějinného běhu. Má ambici vzbudit touhu po poznání, pochopení slohových principů. Vysvětluje, proč se máme obdivovat trvalosti staveb a schopnostem jejich tvůrců. Při tom všem předpokládá, že děti o stavitelství nic moc neví, že „nemají čas“ brodit se nepřeberným množstvím odborné literatury. Té by ostatně ve svém věku asi jen obtížně rozuměly, což je pochopitelně s ohledem na citlivou duši dítěte taktně zamlčeno.

Ondřej Šefců vychází vstříc jasnému faktu – pokud se vědomosti neservírují dostatečně atraktivně, není o ně mezi školáky zájem. Toto vědomí zohledňuje především formální úprava – knížka je malá, útlá, kapitoly zabírají vždy jen dvoustranu s komiksem a doplňujícím výkladem v maximálně nadlehčeném tónu. Jazyk vůbec je tu výrazným prvkem. Kromě toho, že rezignuje na odborný styl, proplétají se v textu různá hovorová výraziva a ironie. Ve snaze o všeobjímající legraci a přiblížení se jazyku mládeže  však místy dojde až k hranicím vyváženosti. Děti se nad promluvami typu „Vítám tě, Santini. Slyšel jsem, že sekáš hustý kostely jak Baťa cvičky!“ zřejmě válí smíchy, ale okoralé skoro třicátnici už tento i jiné podobné pokusy přišly křečovité (např. snaha o třeskutě vtipnou archaizaci jmen Franta a Mirek). Naštěstí tu bezbřehou komiksovou řachandu vyvažuje střízlivější doprovodný text, který snese i „dospělák nad hrobem“.

Bylo by však pokrytecké tvrdit, že jsem se ani trochu nepobavila a vše v knize vnímala přísně recenzentským okem. Taková kapitolka o opožděném průniku renesančního slohu do českých zemí „Psaníčko z ciziny“ nebo „Královská demolice“ o přípravách na stavbu chrámu sv. Víta přiměje čtenáře k úsměvu. Stane se tak zejména díky používání současného kontextu v době, kdy svůj ekvivalent spíše neměl:

„Pane Karle, ty chceš zbourat baziliku sv. Víta? […] Nebudou se hněvat měšťané z Klubu za starý Hrad?“
„No dobrá, necháme z něj základy, kdyby se v tom chtěl někdo jednou hrabat.“

V knížce se také připomíná nelehký úděl architekta v přesvědčování spořivých stavebníků. Podle Ondřeje Šefců jde o problematiku starou jako lidstvo samo:

„No já vím, že by to z lidskejch kostí bylo levnější, ale mamut je holt mamut!“

Vtipná je i poznámka ze závěru stripu o kubistickém hnutí v Praze. Poznáme nechvalně proslavený slogan propagující předsednictví České Republiky Evropské unii: „Tak to bylo. Zase jsme to Evropě osladili.“

Obsahově slabším dílem jsou kapitoly o výstavbě hotelu na Ještědu v bruselském stylu a kubistické architektuře. V prvním případě si autor ne příliš logicky vypomohl zeleným mužíčkem, vyslancem z Marsu, který u nás vesele popíjí „zelenou“. Druhý příběh se zase úplně rozplynul v cigaretovém dýmu kavárenského prostředí, kde debatující intelektuálové plánují své domy z krychlí. Co je k tomu vede, neosvětlil ani doprovodný text a výsledným dojmem je spíše zmatení.

Velmi příjemným doplňkem je časová přímka, opět ilustrovaná autorem všech textů a umístěná na záložkách knihy. Malý čtenář ocení i „abecedu architektury“ - poslední listy, na nichž se vysvětlují v abecedním pořadí nejběžnější stavitelské prvky. Zde vidím opravdu velmi podařenou snahu co nejsrozumitelněji osvětlit dětem (a nejen jim) jinak hrůzostrašné pojmy jako prampouch, nimbus, uroboros nebo gryf.

Máte-li doma malého chytrolína, obdarujte jej touto „Příručkou pro hravé architekty“. Všude vám pak nakreslí šneky, bude neustále brebentit o mrkvové věži a vajíčkovém mostě, ale především mu při četbě bude veselo.

ŠEFCŮ, Ondřej. Od jeskyně ke katedrále: Příručka pro hravé architekty. 1. vyd. Ilustrace Ondřej Šefců. Praha: Grada, 2014. 64 s. ISBN 978-80-247-5300-3.

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu O makovém semínku

    Ode dneška soutěžíme o knihu O makovém semínku z nakladatelství Albatros. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení