Recenze: Odborná literatura

Jak z nás digitální média dělají blbé a ještě blbější

1 1 1 1 1 (5 hlasů)
il

Manfred Spitzer je německý psycholog, neurolog, otec šesti dětí a kritik toho, jak digitální média – počítače, televize, herní konzoly i smartphony – negativně ovlivňují rozumové schopnosti i psychiku lidí. Řadu let vědecky podložená fakta, která hlásá do světa, rozněcují vášnivé debaty zastánců i odpůrců digitalizace lidstva. Díky nakladatelství Host má nyní český čtenář možnost seznámit se s jeho názory, zachycenými v knize s prozaickým názvem Digitální demence a podtitulem Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum.


knihaPatrně málokdo nebude souhlasit s prohlášením, že digitální média prostupují celým naším životem a používáme je k práci i zábavě. Pokud každý z nás sečte, kolik času denně stráví u počítače, televize, mobilního telefonu nebo hraním na konzolích, jen málokdo napočítá méně než tři hodiny, pravděpodobně však mnohem více, ostatně i tento text čtete na obrazovce. Tvrzení, že tato každodenní činnost oslabuje nejen naše oči, ale i rozumové schopnosti, není nijak příjemné, avšak, bohužel, zcela pravdivé. Manfred Spitzer to dokazuje s nemilosrdnou otevřeností a na pomoc si bere stovky vědeckých studií.

Digitální demence pojednává o problému z mnoha různých úhlů, nebojí se tnout do živého, a přestože se jedná o naučnou knihu, není určena pouze odborníkům. Většinu jejího obsahu s trochou snahy pochopí i laici, pouze v některých pasážích, například když neurolog Spitzer vysvětluje fungování a vývoj lidského mozku, je potřeba většího soustředění.

Spitzer pojímá problematiku působení médií zeširoka a neostýchá se zpočátku vysvětlovat základní pojmy, například co je vlastně demence, objasňovat fungování a vývoj neuronů a předkládat jednoduché úkoly, na kterých si mohou vyzkoušet své rozumové schopnosti i čtenáři. Kniha se postupně zabývá též zaváděním médií ve školství, schopností vyhledávat informace na internetu, působením sociálních sítí na reálný společenský život, televizními pořady pro děti či násilnými počítačovými hrami. Nevyhýbá se ani modernímu tvrzení o mladé generaci jako o tzv. digital natives, tedy „digitálních domorodcích“ – lidech, trávících velkou část svého života na síti a dokonale využívajících digitální média i díky tomu, že je jim vlastní multitasking – vykonávání více úkolů najednou.

Výchozím bodem kapitoly je často výzkum, který dokládá některý z negativních aspektů působení digitálních médií na prožívání člověka. Může to být omezování slovní zásoby dětí kvůli sledování televize namísto čtení rodiči, osamělost a sociální nejistota pubescentů díky elektronickému prožívání vztahů namísto reálného, nebo snížení ochoty pomoci lidem v nouzi z důvodu hraní násilných počítačových her. Spitzer však nezůstává u jedné vědecké práce na kapitolu, ke své argumentaci využívá bádání z Evropy, Ameriky i Asie. Aby čtenář vše lépe pochopil, doprovázejí text vysvětlující ilustrace, fotografie a grafy. Samozřejmě je v knize též řada statistických dat, jež často působí alarmujícím dojmem. Například že v Jižní Koreji, zemi s největší hustotou digitálních médií ve školách, bylo v roce 2010 dvanáct procent školáků závislých na internetu. Ostatně právě před působením na mladé lidi, jejichž mozek se mění mnohem dynamičtěji než mozek dospělého člověka, varuje Spitzer nejdůrazněji.

Kniha Manfreda Spitzera je na jednu stranu velmi osobitá, protože obzvláště v úvodu a prvních kapitolách představuje souboj vědce-autora s rozpínavým světem digitálních médií, a na druhou stranu řeší problém, který postihuje všechny vyspělé země světa a s technickým pokrokem se pomalu dostává i do zemí rozvojových. Příkladem je humanitární pomoc pro děti v Nigérii v podobě výukových laptopů. Namísto učení totiž místní žáci na svých přístrojích sledovali porno. Spitzer mnohokrát plamenně obhajuje své názory a to nejen pomocí vědeckých studií a příkladů z nedávných dějin, ale i prostého selského rozumu a šikovných přirovnání.

Za nevýhody knihy lze považovat její mírně chaotickou strukturu, nedokonalou znalost některých věcí, jež autor kritizuje, především počítačových her, nebo jasně vyhraněný názor. První – mírně chaotická struktura - je způsobena množstvím prvků, které se s tématem pojí a o nichž Spitzer vypráví. To, že se německý vědec neorientuje například ve světě počítačových her, sám přiznává, avšak obhajuje svůj postoj i přirovnáním, že člověk nepotřebuje fetovat, aby věděl o devastujícím účinku drog. Spitzerův nesmiřitelný postoj samozřejmě vadí všem obhájcům digitálních médií, ale jen těžko s ním lze nezaujatě polemizovat, vezmeme-li v potaz množství vědeckých studií, které jeho názory podporují.

Na konci knihy se nachází dvě kapitoly pojímající problematiku z jiného úhlu. První si klade prostou otázku: Proč se, přestože jsou negativní účinky digitálních médií známy, v této oblasti stále nic neděje? Ve Spitzerových odpovědích, dotýkajících se apatie politiků či cíleně negativních recenzí, bohužel mnoho optimizmu nenalezneme. Lepší je to v další, poslední kapitole, jež doporučuje čtenářům co dělat, aby nebyl dopad každodenního užívání digitálních médií tak devastující. Především ve shrnutí celé kapitoly nabízí Spitzer rady pro šťastný život. Přestože se jedná o snůšku více méně známých pravidel připomínajících mentorování babiček, nijak to nesnižuje jejich platnost.

Digitální demence je kniha, která by si zasloužila širokou společenskou diskuzi. Problémy, na které upozorňuje, jsou totiž alarmující a měli by s nimi být seznámeni nejen učitelé a politici, ale především rodiče a lidé, kteří sami tráví s digitálními médii příliš mnoho času. Je smutné, že kniha pravděpodobně pouze zapadne mezi tisícovky dalších, ať už se o to postará mocné lobby firem vydělávajících na hladu po digitalizaci světa, nebo, což je mnohem pravděpodobnější, obyčejný lidský nezájem.

SPITZER, Manfred. Digitální demence. Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum. 1. vyd. Brno: Host, 2014, 341 s. ISBN 978-80-7294-872-7.

 

Komentáře   

 
Ladislav Kolbaba
+2 Otázka.Ladislav Kolbaba 2014-06-12 14:14
Zatím máš děti příliš mladé, ale jsem zvědav, jestli později budeš svým dětem číst knížky svého otce. Táta
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Aktuality

  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  
  • Zvláštní literární večer Michela Fabera

    Nakladatelství KNIHA ZLIN ve spolupráci s literární agenturou ULITA připravilo u příležitosti návštěvy Michela Fabera v Praze literární večer spojený se křtem jeho nejnovějšího díla –  Knihy zvláštních nových věcí. Předpokládám, že autora není potřeba příliš představovat, asi stačí zmínit, že mu v roce 2014 vyšel v České republice monumentální román Kvítek karmínový a bílý, zachycující viktoriánskou Anglii v příběhu chytré londýnské prostitutky Sugar. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Pohádkové nápady pro malé kutily a kuchtíky

    Ode dneška soutěžíme o knihu Pohádkové nápady pro malé kutily a kuchtíky z nakladatelství CPress. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení