Jak správně a účinně pracovat s lidmi, jež mají horší možnost adaptace?

• 

Recenze

Vytvořeno 11. 6. 2014 3:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Nakladatelství Grada přináší pravidelně publikace, jež mají využití ve školách, na univerzitách i v běžné praxi. Často jsou to publikace vydané odborníky s hlubokou praxí a dlouholetými zkušenostmi, orientované vždy na konkrétní obor a jeho problematiku. Dnes si představíme publikaci Terapie ve speciální pedagogice, kterou spolu se širokým okruhem odborníků vydal Mgr. Oldřich Müller, Ph. D., a která může doplňovat některé předchozí tituly, především svým uplatněním v praxi.

 

Učebnice, neboť tak by bylo jistě správné publikaci nazývat, je určena studentům speciální pedagogiky, psychologie, popř. dalších oborů, které se mohou s touto problematikou setkat. Dále je směřována odborníkům, kteří přicházejí do styku s tzv. znevýhodněnými osobami, což mohou být speciální pedagogové, sociální pracovníci, ale také učitelé základních a mateřských škol, popř. asistenti pedagoga. Právě s jedním asistentem pedagoga jsem měla možnost konzultovat kvalitu knih z nakladatelství Grada, jmenujme konkrétně Speciální pedagogiku v praxi nebo Dítě s mentálním postižením ve škole a mnohé další. Tato asistentka se věnuje ve své praxi autistickému chlapečkovi v mateřské škole a zároveň si rozšiřuje vzdělání. Využívá k tomu právě zmíněné knihy. Naši recenzovanou publikaci zatím nemá v praxi vyzkoušenou, ale věří, že bude stejně vhodná a využitelná jako ty již zmíněné.

Vraťme se však ještě k představení knihy. Má více než pět set stránek a je rozdělena do třinácti kapitol, které se dále člení na podkapitoly a ty ještě na další podkapitoly. Je tak dosaženo velmi podrobného a systematického dělení tématu, které se dohromady nemíchá, dává tak při studiu větší smysl a navíc, díky podrobně zpracovanému obsahu, je možno v případě nutnosti rychle vyhledat konkrétní problematiku. Autoři kladli důraz nejen na pečlivé vysvětlení teorie, vzniku a vývoje jednotlivých terapií, ale také jejich popisu a využití v praxi. V úvodní kapitole se čtenář/student seznámí s jednotlivými terapeutickými přístupy, přičemž nechybí ani doporučení na další odbornou literaturu. Následují jednotlivé terapie, které se detailně věnují svému využití u lidí/dětí se zhoršenou adaptací ve svém sociálním prostředí.

Postupně máme možnost získat nové poznatky o arteterapii, dramaterapii, teatroterapii, biblioterapii, poetoterapii, muzikoterapii, taneční terapii a terapeutickém tanci, o bazální stimulaci, o terapii orofaciální oblasti, lingvistice ve speciální pedagogice, o rehabilitaci, fyzioterapii a ergoterapii a konečně zooterapii, někdy také označované jako animoterapie. Logicky ne každý odborník bude využívat v praxi všechny zmíněné metody. Je však možné, aby si prošel klady a zápory všech a pro konečné využití si vybral ty, které mu jsou nejbližší nebo které může v rámci své praxe a práce se svými svěřenci vykonávat. Osobně mě nejvíce zaujala poslední zmíněná terapie – zooterapie. Je rozdělena na hiporehabilitaci, ve které se v praxi využívá kontakt s koňmi, dále canisterapii, kde je užíváno psů, a také méně známou felinoterapii, jež se zaměřuje na kočky.

Ač může být kniha zajímavá i pro laické čtenáře a pro širší veřejnost vůbec, její kvalitu a obsah ocení především již výše zmínění odborníci. O její oblibě a využití svědčí i to, že publikace není novinkou, nýbrž byla nyní vydána ve druhém, přepracovaném vydání.

MÜLLER, Oldřich. Terapie ve speciální pedagogice. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2014, 508 s. ISBN 978-802-4741-727.