Recenze: Odborná literatura

Umění a mystika

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

Může se zájem o mystiku snoubit s vědou? Recenzovaná publikace ukazuje, že mystiku lze uchopit z vícera vědeckých hledisek, i když se jedná o práci z oblasti dějin umění.


knihaNakladatelství Academia vydalo na sklonku roku 2013 odborné dílo, které se zabývá křesťanskou, především pak katolickou mystikou v umělecké tvorbě. Autorem je historik umění a architektury prof. PhDr. Pavel Kalina, CSc., který se specializuje na gotické a renesanční sochařství a architekturu. Ve svém díle se nebojí lehce se dotknout i jiných vědních oborů, než je jeho specializace. Kniha jakožto autorovo zásadní dílo vychází z jeho dílčích studií a článků, z nichž některé jsou zde uvedeny prakticky celé - jakožto jednotlivé kapitoly a podkapitoly titulu - řada dalších je uvedena v bohatém seznamu literatury.

V úvodu autor definuje základní pojmy, vysvětluje, jak ve svém díle chápe pojmy umění a mystika.

Už oba pojmy v titulku jsou problematické z hlediska uchopení. To, co dnes rozumíme uměním, dříve za umění nemuselo být považováno. Autor proto k tématu přistupuje z hlediska dnešního pohledu na umění, tedy toho, co pro nás má dnes především estetickou funkci, ačkoli ve své době byl tento význam vedlejší. Týká se to například oltářů, zbožných obrázků či krucifixů, k nimž dneska přistupujeme jako k uměleckým dílům, ale ve své době to byly především předměty užitné.

S mystikou je to ještě složitější, neboť autor cituje A. Haase a uvádí, že dějiny mystiky jsou zároveň dějinami definice jejího pojmu. Za základní definici mystického vědomí můžeme považovat mimosmyslovou zkušenost s Bohem či spojení s Bohem. Ta je v následných kapitolách rozvíjena tak, jak se měnilo chápání mystiky.

Následuje výklad problematiky ikonoklasmu v 8. a 9. století v Byzanci a vztahu k náboženským obrazům obecně. Zatímco na východě byly obrazy střídavě uctívány jako posvátné, střídavě zatracovány, západ měl k obrazům umírněný vztah, neboť je využíval především jako edukační a mnemotechnické pomůcky.

V hlavní části publikace její tvůrce ukazuje na příkladech jednotlivých obrazů či plastik vývoj mystiky a jejího odrazu v umění od dob známé mystičky Hildegardy z Bingen až po 19. století, zde reprezentované především Williamem Blakem. Pojednává o tom, jak se vize dostaly z mimosmyslového vnímání do literatury, ilustrací a obrazů. Klade si otázku, zda vyobrazené skutečně odpovídá tomu, co dotyčný vizionář skutečně „viděl“, nebo zda se jedná o metaforu. Vždyť přeci mimosmyslovou skutečnost nemůžeme vyjádřit přímo smyslovými pojmy. Stejně tak řeší problematiku toho, do jaké míry obrazy zobrazují skutečný stav vizionářovy mysli a do jaké míry se jedná o symbolické znázornění umělce.

Na příkladech jednotlivých děl ukazuje a vysvětluje přechod od děl intimní zbožnosti (osobní krucifixy, breviáře,…) k velkým dílům, vysvětluje přechod od uctívání Krista vznešeného, sedícího na nebeském trůnu, ke Kristu bolestnému. Spojení s Kristem v podobě symbolického zasnoubení se mění na prožívání Kristova utrpení. Poukazuje jak na inspirace umělecké, tak i na okolnosti historické a psychologické.

Nejrozsáhlejší kapitola je věnována baroku, době, která se výrazně zapsala do duchovní sféry všech lidí. Barokní díla byla reakcí na reformaci a na potřebu reformy církve po Tridentském koncilu, jejich monumentalita měla přitáhnout ovečky Boží do lůna „té pravé“, tedy katolické církve, která v této době fakticky ztrácí v Evropě monopol na spravování věcí víry. V českém prostředí se barokní umění stalo výrazným nástrojem rekatolizace. Objevují se rozpory na teologické úrovni nejen mezi katolíky a protestanty, ale i mezi různými protestantskými skupinami.

Barokní mystika přejímá pojetí mystiky dřívější, především kontemplativní mystiku, a zároveň ji prohlubuje. Na druhou stranu je toto období obdobím probouzející se racionality – objevují se první pochybnosti o změněných stavech vědomí příslušných svatých. Vrací se i ke staré myšlence sjednocení duše s Bohem (mystický sňatek). Nacházíme však odlišnosti v pojetí kontemplace u karmelitánů a jezuitů, naopak v základní struktuře křesťanského života (modlitby, čtení z Písma, meditace) nacházíme shodu u katolíků i protestantů. V této epoše se více než kdy jindy stává obraz přímou součástí katolické mystiky. Obrazy svatých byly uctívány, jako kdyby svatí byli přítomni, stávaly se součástí duchovních cvičení.

Devatenácté století je naopak dobou, kdy je náboženství na ústupu, je to doba osvíceného rozumu, průmyslové revoluce a nového ekonomického systému – kapitalismu. Náboženství se definitivně přesouvá do soukromé sféry. Je to také doba romantismu a rodící se abstrakce v umění. Mystika této doby není mystikou církve či společnosti jako celku, jako tomu bylo dříve, stává se záležitostí individuální. Což dobře ilustruje právě případ Williama Blakea a jiných umělců, kteří hledají nové možnosti v zobrazování tradičních křesťanských vizí.

I když stěžejní část práce se týká především děl od 12. do 19. století, autor neváhá krátce pojednat i o dílech moderních, mají-li nějakou souvislost s díly staršími. Týká se to například Grünewaldova Isenheimského oltáře (1513-1515) a Války Otta Dixe (1929-1932), která je parafrází Grünewaldova díla.

Po formální stránce dílo naplňuje požadavky kladené na odbornou literaturu. Obsahuje bohatý jmenný, věcný a místní rejstřík a bohatý poznámkový aparát, který je umístěn na konci každé kapitoly. Kniha je doplněná ilustracemi představujícími reprodukce většiny zde zmiňovaných zásadních děl. Nejste-li historici umění, nejspíše budete pro lepší porozumění dohledávat informace i v jiných zdrojích. Není to zkrátka kniha do postele na čtení před spaním. Publikaci mohu doporučit jak historikům umění, tak i jiným historikům a vážným zájemcům o umění.

Knihu Umění a mystika. Od Hildegardy z Bingen k abstraktnímu expresionismu vydalo nakladatelství Academia

 

Aktuality

  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  
  • Zvláštní literární večer Michela Fabera

    Nakladatelství KNIHA ZLIN ve spolupráci s literární agenturou ULITA připravilo u příležitosti návštěvy Michela Fabera v Praze literární večer spojený se křtem jeho nejnovějšího díla –  Knihy zvláštních nových věcí. Předpokládám, že autora není potřeba příliš představovat, asi stačí zmínit, že mu v roce 2014 vyšel v České republice monumentální román Kvítek karmínový a bílý, zachycující viktoriánskou Anglii v příběhu chytré londýnské prostitutky Sugar. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Dospělost je mýtus

    Ode dneška soutěžíme o knihu Dospělost je mýtus z nakladatelství CooBoo. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení