Závazek a zrada dcery národa

• 

Recenze

Vytvořeno 13. 1. 2014 2:00

Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Osobnost Karla Havlíčka Borovského zná každý již ze školních lavic. Nejen jeho dílo, ale také jeho krátký život, nucený exil v Brixenu, jeho skutky i to, že „trpěl pro vlast“. To všechno je nám známo. A možná někdo z vás ví, že měl dceru, jmenovala se Zdeňka a národ se jí skládal na věno. Vzhledem k tomu, že se věnuji studiu 19. století, vím o Havlíčkově dceři možná více než běžný čtenář, přesto se pokusím o objektivní recenzi novinky, kterou vydalo nakladatelství Paseka.  

Nejprve bych ráda upozornila na to, že se jedná o odbornou literaturu vystavěnou na mnoha historických pramenech a další odborné literatuře. Autorkou je prof. PhDr. Milena Lenderová, Csc., působící na Filozofické fakultě pardubické univerzity. Věnuje se dějinám každodennosti v 19. století, gender history a česko-francouzským vztahům. Vydala mnoho prací kolektivně i samostatně. Rodině Braunerových, ve které byla Zdeňka Havlíčková vychována, se věnovala již v knížce o jiné Zdence, malířce Zdence Braunerové. Nyní se autorka vrací do oblíbeného prostředí, aby čtenářům přiblížila osudy a strasti Havlíčkovy dcery.

V úvodní kapitole seznamuje čtenáře se Zdenčiným otcem a s pracemi, které se zabývají jeho životem a dílem. Sleduje, nakolik se v nich promítá jeho dcera a od kdy se dají zachytit první impulsy vědeckého zájmu o Zdeňku Havlíčkovou. V dalších kapitolách navazuje podrobným popisem jejího života, pobytu v Brixenu i počátcích onemocnění její matky tuberkulózou. Po Havlíčkově smrti nastává druhá etapa Zdenčina života, kdy se najednou z chudého sirotka stává dcerou všech – dcerou národa.

Jak se dívka cítila? Jak vnímala smrt otce a matky? Jak vnímala loterii, která byla jejím jménem uspořádána, aby měla sirota po Havlíčkovi dostatek financí na vzdělání a na věno? Tehdy se v jejím životě poprvé objevila Augusta Braunerová, žena jednoho z nejvlivnějších mužů v Praze, a patrně to byla ona, kdo dal impuls k této akci. O náhle zbohatlou dívku se musel někdo starat, kdo by jí dopřál dobré vychování a patřičné vzdělání. Teta Adéla Jarošová se již představitelům českého národa nezdála vhodná, a tak vstupuje opět do popředí rodina Braunerova.

Autorka sice psala odborný text, přesto jí nelze upřít kvalitu a vypravěčský um, který dělá knihu srozumitelnou i pro laické čtenáře. Tito z vás jistě ocení, že se dozví mnoho o tom, co dívku formovalo, poznají ji po psychické stránce a dokážou se vcítit do jejích útrap i lásek. Milena Lenderová jako by mi psala „z duše“. Vždy, když jsem text četla a napadla mě nějaká myšlenka v souvislosti s „hlavní hrdinkou“, stačilo pár odstavců a našla jsem odpověď. Autorka si mnohdy položila stejnou otázku, a tím mi byla čím dál blíže.

Třetí etapou, nebo chceme-li třetím životem, Zdeňky Havlíčkové je její „život po smrti“. Odkaz dcery národa se promítá v několika literárních a divadelních dílech. Stačilo málo a objevil by se i na filmovém plátně. Tímto se autorka zabývá v poslední kapitole, kde čtenáři pomáhá pochopit, co z dívčina života zůstalo v povědomí jejích vrstevníků a i těch, kteří následovali.

Knížku rozhodně doporučuji k přečtení nejen těm, kteří se zabývají dějinami 19. století, zajímá je česká historie či gender history, ale i laickým čtenářům. Ukáže jim nový směr pohledu na Karla Havlíčka Borovského, jeho dceru, tehdejší společnost i myšlenky, které utvářely české národní hnutí.

Knížku Dcera národa? Tři životy Zdeňky Havlíčkové vydalo nakladatelství Paseka