Recenze: Odborná literatura

Vznik Evropy podle profesora Bouzka

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Jan Bouzek, uznávaný český archeolog a profesor na Univerzitě Karlově, se ve své práci soustředí zejména na historii pravěku a starověku, dějiny Thráků, Etrusků a Keltů, starověké umění a interpretaci starověkých dějin. V roce 2013 vydal knihu Vznik Evropy, na které částečně spolupracoval s dalším velkým odborníkem profesorem Podborským a která tematicky rozšiřuje obsah jeho předchozích knih Pravěk českých zemí v evropském kontextu a Keltové českých zemí v evropském kontextu. A právě knihu Vznik Evropy jsem se rozhodla si přečíst.


knihaPublikace svým rozsahem pokrývá dějiny Evropy od paleolitu přes neolit, dobu bronzovou a antiku až po stěhování národů. V kratičké třetí části potom najdeme poznámky k dalšímu vývoji Evropy - k evropskému středověku, době zámořských objevů, kolonialismu a k úpadku vedoucí úlohy Evropy ve 20. století.

V rozsáhlejší první a druhé části si můžeme přečíst o pravěkých soškách Venuší a jeskynních malbách, o svatyních a kalendářích neolitického Předního Východu, o neolitické keramice a architektuře, mezopotámské a egyptské civilizaci, megalitech, minójské a mykénské kultuře, o starověkém Řecku a "národech ve stínu" (Etruskové, Iberové, Sarmati, Thrákové, Dákové, Illyrové a Keltové), o Římské říši, nástupu křesťanství, zániku západořímské říše za dob stěhování národů a nástupu Slovanů, Avarů, Maďarů a Vikingů. Díky autorově erudici můžeme paralelně sledovat vývoj v různých částech Evropy i dalších důležitých zemích (Egypt, Blízký Východ atd.).

V souladu se svým odborným zaměřením se profesor Bouzek zabývá více archeologickými nálezy a uměním těchto národů než výčtem jejich vládců a válečných tažení. Umění totiž věrně odráží představy svých tvůrců o světě a o společnosti. Autor také sleduje přínos konkrétních prvků umění a technických pokroků pro další vývoj Evropy.

Další ojedinělost této knihy je, že dějiny, které známe z učebnic a archeologických vykopávek, jsou zde konfrontovány s mýty a pověstmi, přičemž autor nehledá pravdivost (racio) těchto mýtů, ale jejich smysl. V knize tak najdeme interpretaci báje o Atlantidě, symboliku mýtu o Kainu a Abelovi a představ popisovaných Ovidiem v jeho Proměnách, řecký mýtus o princezně Evropě nebo o Minotaurovi, legendu o zlatém rounu, dočteme se o významu porážky Tróje a Odysseova bloudění a také o poselství raných rytířských legend.

Autor nás upozorňuje na hodnotové a ideologické systémy, které jsou v pozadí určitého jednání (např. prvky solárního kultu) a také na paralelně se vyskytující symboly (např. symboly ptáků v souvislosti se sluneční bárkou). Poukazuje na společné evropské představy a hodnoty sdílené už od doby ledové (např. symbol mušle nebo vlhké hlíny a jejich souvislost s ženským lůnem nebo sekera jako symbol bojovníka) a na postupné vytváření "evropské identity" - co v jednotlivých historických epochách znamenala, jak se vyvíjela a jak vnímáme dědictví těchto dávných dob dnes. To vše shrnuje v závěrečných kapitolách, kde pojednává o tom, v čem se Evropa liší od jiných částí světa (polemizuje přitom s Huntingtonovou vizí střetu civilizací), a také o tom, jaká je současnost a možná budoucnost ideje Evropy. Vyzývá k hledání nové cesty, nezaložené na koloniální pýše, ale na jasné identitě postavené na starodávných základech ve spojení s otevřeností podnětům zbytku světa.

Knihu vřele doporučuji každému, kdo se zajímá o dějiny Evropy a evropského myšlení. Pokročilí čtenáři mohou obdivovat autorův přehled o různých oblastech Evropy i světa, jeho interpretace umění a mýtů nebo jeho schopnost porovnat různé způsoby života a myšlení dávných národů. Nechybí ani množství fotografií a drobných ilustrací Andrey Waldhauserové. Kniha je tak přístupná i čtenářům, kteří se o tato témata teprve začínají zajímat. Všichni tu najdou zajímavě podaná fakta, srovnání, autorovy originální interpretace i podněty k dalšímu studiu.

Ukázka z knihy:

Keltská percepce vnímala svět spíše jako něco, co se stává, vzniká, mění (das Werdende u Heideggera) než to, co je hotové, stálé (das Seiende u  téhož autora). Obdobou je také Šivův tanec v indické mytologii, pojetí struktury fyzikálního světa u Fritjofa Capry a jejich obdoby v pojetí světa u C.-G. Junga. Keltský přístup ke světu nám tedy - ještě zřetelněji než etruský - připomene možnost rozšíření přístupu poznávání skutečnosti přes hranice omezení tzv. scientismu, zjednodušené a redukované větve vědy.
Irské a velšské legendy jsou součástí evropské kultury, navázal na ně už v 19. století autor Zpěvů Osianových, a spolu s islandskými prameny z nich hojně čerpali i autoři 20. století, mj. J. R. R. Tolkien.
(BOUZEK, Jan. Vznik Evropy. Praha: Triton, 2013. s. 282n.)

Knihu Vznik Evropy vydalo nakladatelství Triton

 

Soutěže

Aktuality

  • Hlasujte pro svou oblíbenou knihu v Ceně čtenářů Magnesia Litera

    Vážení a milí čtenáři,

    literární ocenění Mgnesia Litera za rok 2017 se bude udělovat 4. dubna 2018. Jako každým rokem ji můžete sledovat v přímém přenosu České televize. Chcete-li aktivně vyjádřit, která kniha byla pro Vás ta nej, máte možnost se zapojit a hlasovat v kategorii Cena čtenářů. Vybírat lze z prózy, poezie i knih pro děti. Hlasovat můžete do 31. března 2018 ZDE.

     

     
  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení