Recenze: Odborná literatura

Jak kryptologové, vědci a vynálezci přispěli k vítězství Spojenců

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

V moderní historii lidstva nastalo několik naprosto výjimečných a zlomových událostí. Jednou z nich byla bezesporu II. světová válka – dosud nejkrvavější konflikt v historii lidstva (a modleme se, aby se již neopakoval). Významnou postavou druhé světové války byl Winston  Churchill – premiér Velké Británie.


knihaO druhé světové válce, o Winstonu Churchillovi bylo napsáno již velmi mnoho. Kniha, kterou vám chci představit by mohla být jednou z nich, kdyby tu nebylo ono pověstné ale, které v tomto případě znamená přístup autora, Taylora Downinga, k tématu. Na 289 stranách autor rozvíjí neotřelý pohled na Churchilla a jeho vztah ke generálům, válečné období, strategii a význam vědy ve válce.

Taylor Downing vystudoval historii na cambridgeské univerzitě. Pracoval v Imperiálním vojenském muzeu. Podílel se na tvorbě více než 200 dokumentů a je též autorem několika literárních prací, včetně práce o studené válce.

Kniha je rozdělena do jedenácti kapitol. Každá kapitola se věnuje uceleným celkům, jako například letecké válce o Británii, válce v Atlantiku, operaci Overlord, o bombardovací ofenzívě atd.

V prvních dvou kapitolách se seznámíme s mládím budoucího válečného premiéra Velké Británie. Sir Winston Leonard Spencer Churchill (30. 11. 1874 - 24. 1. 1965) byl nejen významným a především dlouholetým politikem, vojákem, řečníkem, ale také spisovatelem. Dokonce za svou spisovatelskou činnost dostal Nobelovu cenu za literaturu. Úvodní kapitoly hrají v  celém příběhu knihy zcela klíčovou roli, neboť nám poodhalují charakterové vlastnosti Winstona Churchilla, které pak sehrály klíčovou roli nejen ve válečném období, ale i po něm.

Další kapitoly se věnují jednotlivým oblastem a obdobím válečného úsilí Velké Británie pod Churchillovým vedením. Autor zde velmi obšírně a podrobně líčí vztahy Churchilla a jednotlivých jeho spolupracovníků, ministry počínaje přes náčelníky štábů a generálů, svých poradců a Rooseveltem a Stalinem konče. Těžiště knihy autor směřuje k tzv. Churchillově válečné laboratoři, tedy k popisu, jak vědci a věda pomáhala  na cestě k vítězství ve válce. Pokud ale čekáte nějaký podrobnější popis všech možných technických udělátek, jejich principu apod., tak vás musím zklamat. Text se omezuje v drtivé většině pouze na krátký popis daného vynálezu a objevu a začlenění do souvislosti s válečnou potřebou Spojenců. Čtenář se tak dozví například o radaru, kryptolozích z Bletchley Parku, noční navigaci bombardérů, vyhledávání ponorek, speciálních tancích, umělých přístavech. Ale nejen to, také o zákulisí důležitých válečných operací Spojenců. 

Churchill byl zastáncem používání nových a neotřelých metod, prostředků, technologií a zbraní. Snad právě proto během války spatřilo světlo světa nesčetné množství vynálezů, které po válce začaly sloužit i v civilním sektoru. Jmenujme jen některé: magnetron, bez kterého se neobejde žádný radar v letadlech, nebo mikrovlnná trouba, v medicíně nepřeberné množství nových léků a operačních postupů, raketové a proudové motory, sonar a tak bychom mohli pokračovat dál. Nesmíme ovšem zapomenout na cenu, kterou lidstvo za tento technický pokrok muselo zaplatit: šest milionů bezcitně a bestiálně zavražděných mužů, žen a dětí (včetně nemluvňat!!!) v koncentračních táborech, několik desítek milionů (odhadem 62 milionů) mrtvých vojáků a civilistů zabitých během nebo následkem bojových operací. To mi přijde jako cena za technický pokrok naprosto nepřijatelná a neomluvitelná. A v knize tohoto druhu bych tento fakt opakoval radši vícekrát, aby se na něj nezapomínalo.

Kniha je napsána velice svěžím jazykem, nelze jí jistě vytknout ani vcelku neotřelý pohled na problematiku. Její členění je logické a díky příběhu se čtenář neztrácí v datech historických událostí. Navíc díky citátům z deníků dostává text velmi osobní povahu. Citáty mají v závěru publikace uvedeny i zdroje, z nichž bylo citováno, což činí z knihy velmi hodnověrné dílo. Přes všechny klady bych si dovolil upozornit na několik drobných detailů, které mi při čtení trochu vadily.

1) V kapitole Léto Spitfirů se autor ani slůvkem nezmiňuje o výrazném přispění Francouzů, Čechoslováků, Poláků a dalších k vítězství.

2) Dlouhou dobu autor termínem Spojenci má na mysli pouze Velkou Británii a USA. Opět si myslím, že by bylo férové uvést i další národy, neboť i ony svým dílem k celkovému vítězství přispívaly.

3) Z textu zcela nezakrytě čiší naprostá autorova fascinace osobou W. Churchilla. Patrně se na tomto „kultu osobnosti“ podepsal i fakt, že autorův otec byl jedním z „vědátorů“ Winstona Churchilla.

4) Z předchozí poznámkou souvisí i fakt, že autor při hodnocení Churchillových projevů až nezdravě často používá superlativů, jako jedinečný a nejlepší. Bohužel čím častěji jsou tyto přívlastky používány, tím více ztrácí na věrohodnosti (a to bez ohledu na to, že Churchill byl skvělý řečník, který měl navíc neuvěřitelnou slovní zásobu).

5) Na straně 153 autor dle mého názoru mylně hovoří o energii atomů, spíše by mělo být buďto energii hmoty jako takové, nebo jádra atomů.

U této knihy, jakožto dříve narozený (i když to není snad ještě tak hrozné), jsem uvítal, že mne seznámila s detaily z operací západních Spojenců, které nám v hodinách dějepisu zamlčeli. Především co se týkalo otevření tzv. druhé fronty. Bylo nám vštěpováno, že USA a Velká Británie schválně váhaly s jejím otevřením. Zde ale vidíme, že situace byla jiná, bylo třeba před invazí vyřešit nesčetné množství problémů, aby operace nebyla odsouzena k nezdaru. Rozdíl v přístupu Churchilla a Stalina k vedení války tkvěl hlavně v tom, že  britský premiér byl jako demokraticky volený politik odpovědný svým voličům. Nemohl si tedy dovolit poslat na smrt jen tak desetitisíce vojáků. Stalin jako  diktátor neodpovídal vůbec nikomu, a proto si to dovolit mohl. 

Knihu rád a vřele doporučuji, jistě vám přinese poučení a radost z poznání souvislostí.

Knihu Churchillova válečná laboratoř vydalo nakladatelství Argo

 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Dospělost je mýtus

    Ode dneška soutěžíme o knihu Dospělost je mýtus z nakladatelství CooBoo. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení