Recenze: Odborná literatura

Sudety – zakázaný název

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
lide

Pojem „Sudety“ jako označení pro pohraniční území bylo až do roku 1990 zakázáno vyhláškou z roku 1945. Sám původ tohoto slova není příliš jasný, nejčastěji se soudí, že pochází z keltštiny a znamená něco jako „Les kanců“. Dnes ho používáme pro území, na kterých byla do roku 1945 převaha německého obyvatelstva. Sudetští Němci bojovali za svou autonomii již od samého vzniku Československa a jejich soužití s Čechy nebylo nikdy úplně bez problémů. Problematice se věnuje Detlef Brandes ve své knize Sudetští Němci v krizovém roce 1938.

 

knihaDetlef Brandes zasvětil studiu dějin střední Evropy celý svůj profesionální život. Ve svých předchozích pracích se věnoval odsunu Němců po druhé světové válce, v současné knize se vrací k událostem, které mu předcházely. Český čtenář po ní možná sáhne s nedůvěrou a národnost autora v něm bude vyvolávat pocit, že se bude snažit o tendenční interpretaci dějin a vzbudit svou knihou dojem, že události před Mnichovskou dohodou byly vyprovokovány Čechy. Hned zpočátku musím takové pocity rozptýlit, nic takového autor v úmyslu neměl.

Kniha se nezabývá historií po vzniku Československa, začíná rokem 1935. V Německu Hitler upevňuje svou moc, Henlein a jeho SdP sílí a získává podporu německé strany. V první kapitole ohraničené lety 1935 – 1937 se věnuje důsledkům hospodářské krize, snaze státu o zmírnění jejích důsledků i rozdílné podpoře českým a německým podnikům v pohraničí. V tabulkách autor uvádí počty nezaměstnaných i vývozy v různých odvětvích a letech. Zvláštní kapitola je věnovaná roku před připojením Rakouska k Německu, období, kdy se konflikty mezi Čechy a německou menšinou vyostřovaly. Připojení Rakouska znamenalo pro Němce obrovský nárůst sebevědomí. K Henleinově straně SdP se začíná přidávat stále více nemarxistických německý stran. Není to pouze důsledek anšlusu, ale i agresivní politiky SdP, jejíž členové neváhají bojkotovat firmy těch Němců, kteří se k nim z jakýchkoliv důvodů odmítají přidat. Česká vláda dělá různé ústupky, aby nedala záminku k násilnému řešení. Henlein své požadavky stupňuje, nejde mu o jejich splnění. Sudetští Němci se snaží různými hrozbami přimět Čechy k odstěhování z pohraničí.

Čtvrtá kapitola se věnuje období přípravy obecních voleb. Proti SdP sice existovala opozice z řad sociálních demokratů, komunistů a zástupců české menšiny (české menšiny v pohraničí, tam Češi tvořili opravdu menšinu). Narážela ale na problémy sestavit kandidátku. Příslušníci SdP tomu násilím bránili a tak v polovině sudetoněmeckých obcí kandidoval pouze SdP. Poslední dvě kapitoly popisují proces vedoucí od voleb a jejich výsledku až k Mnichovské dohodě.

Kniha Detlefa Brandese nepřináší žádnou překvapivou interpretaci tragického úseku českých dějin. Autor se pokusil soustředit všechny dostupné informace a z nich složit mozaiku událostí konce třicátých let. Vysvítá z nich snaha o eliminaci faktorů destabilizujících český stát. Překážky znemožňující Němcům práci ve státní správě nebo v podnicích pracujících na strategických zakázkách vystřídala vstřícná politika. Ta se ale míjela účinkem – požadavky sudetských Němců nebyly konstruktivní a byly koncipovány tak, aby českou vládu donutily ke konečnému připojení Sudet k Německu. Ze souvislostí zveřejněných dokumentů si může čtenář udělat obrázek, jakým způsobem se podílela západní diplomacie svou nepředvídavostí na katastrofě druhé světové války.

Součástí knihy jsou tabulky ilustrující nárůst nacionalismu, který se odrazil na výsledcích voleb v pohraničí, v poznámkách jsou uvedeny prameny, z nichž autor čerpal. Literární zdroje uvádí autor ještě ve zvláštním shrnutí v abecedním pořádku. Velmi užitečný pro publikaci je seznam zkratek. Ty jsou v textu bohatě používány a občas se může stát, že se v jejich labyrintu čtenář ztratí. Seznam je v těchto případech spolehlivým průvodcem. Závěr knihy patří dvěma rejstříkům – osobnímu a místnímu. Oba mají svůj význam – ve jmenném rejstříku najdeme nejen výskyt jména v textu, jak je to obvyklé v jiných knihách, ale i krátkou charakteristiku historické postavy. Místní rejstřík spojuje česká a německá jména míst a pomůže čtenáři v orientaci v česko-německých názvech.

Kniha Sudetští Němci v krizovém roce 1938 je určena pro zájemce o detailní poznání cesty vedoucí k Mnichovské dohodě. Nelze ji vnímat jako zábavnou četbu – k ní má svou suchostí a detailností opravdu daleko. Pro čtenáře je důležitá nezaujatost, s níž autor fakta předkládá. To z ní dělá historickou publikaci, na které se dá dále stavět v profesionální i zájmové práci.

Knihu Sudetští Němci v krizovém roce 1938 vydalo nakladatelství Argo 

 

Doporučujeme

Aktuality

  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  
  • V šestém ročníku Ceny Česká kniha zvítězil Jiří Hájíček

    Závěrečná tisková zpráva šestého ročníku Ceny česká kniha, která oficiálně oznamuje vítěze, je již k dispozici. V následujících odstavcích si ji můžete přečíst.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení