Recenze: Odborná literatura

Síla čtvrtého kvadrantu

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Jedna z knih, která mi musela letos na poličce uzrát, byla ta od Stevena Johnsona Odkud se berou dobré nápady (Dokořán, 2012), v  angličtině vyšla v roce 2010 v Riverhead Books. Ne že by nebyla psána srozumitelným jazykem nebo nudila technickými detaily, prostě pro samou práci nebyl čas přemýšlet nad inovacemi. A jak také psát o inovacích, když se člověk po operaci cítí jako hadr vláčený prací! Naštěstí jsem se oklepala a jedeme dále, vážení... Odkud se berou myšlenky, které se rychle prosadí na trhu? Jsou autoři přelomových myšlenek bohatí? Čtěte dále.



knihaNevtíravá obálka, stroze laděný text, přesto velmi zajímavý obsah, takhle bych mohla shrnout to, co čtenáře napadne téměř okamžitě, když se mazlí s oranžovou záložkou knihy Stevena Johnsona. Členění textu je přehledné a také věřím, že posbírat tento materiál mohlo autorovi trvat deset let, jak uvádí. Součástí textu je souhrn inovací světového měřítka z let 1400–2000. Dostaneme se tedy od vzniku podvojného účetnictví a knihtisku až k měření poryvů gama záření z vesmíru. Vše je doplněno seznamem doporučené literatury, který autor komentuje. Jak vznikají ty nejlepší nápady?

Pokud jde o nejlepší nápady národního měřítka, pak autor říká, že: „Ty nejlepší nápady na zlepšení státu se obvykle rodí vně státu.“ (str. 161) Odkazuje na řadu amerických politických paradoxů (např. demokracii online). Pro akademické, umělecké a technické prostředí přirovnává trh nápadů ke korálovému útesu, kde je vysoká konkurence a příjemné prostředí. Na Carrierově modelu inovace ukazuje, že nejvíce nápadů vzniká v netržním prostředí (síti). Tedy je založeno na neformálních vztazích, společenských setkáních a tříbení nápadů sdílením. Nikoliv konkurenčním nebo patentovým soubojem na trhu (a potažmo vykrádáním nápadů). Spíše hovoří o inspiraci v síti. Myslí se tím síť kontaktů, i když k Internetu se autor také vyjadřuje.

Větší množství nápadů prý může ožívat ve městech a v komunitách. Komunitou může být spolek lidí na volné noze, umělci v kavárně, stejně jako vědci navzájem si kritizující postupy. Nezatracuje sociální sítě, nýbrž je akceptuje jako jeden z kanálů pro inovační proces (sdílení infomací vede k vybrušování nápadů, názorů). Google, Twitter, Amazon nebo Arpanet zde nemají roli všemocného božstva, ale jsou jen regulérní součástí naší doby a toho, jak pracujeme s informacemi. Jak mají být nastavena pravidla zajišťující ochranu nových nápadů? Onen čtvrtý kvadrant má ponechat volný pohyb myšlenek a jejich tříbení, ale současně respektuje autorská práva a ponechává prostor pro jejich uplatnění v praxi (citace aj.). Autor cituje část dopisu Thomase Jeffersona, který byl vtažen do patentového sporu vynálezce Olivera Evanse s bostonským mlynářem Isaacem McPhersonem.

„Skutečnost, že myšlenky by měly volně cirkulovat napříč planetou, pro morální a vzájemné blaho všech lidí a pro pozvednutí kvality jejich života, jeví se jako prazvláštní a velkorysý záměr přírody, která myšlení stvořila jako oheň, jenž se může volně šířit prostorem bez úbytku hustoty v kterémkoliv místě, a jako vzduch, v němž dýcháme, pohybujeme se a fyzicky existujeme a který nepodléhá uvěznění či výhradnímu přivlastnění.“ (str. 200)

Jefferson prý prostudoval veškeré technické souvislosti vzniku automatického mlýnu, který byl předmětem sporu, aby prohlásil, že v daných souvislostech nemohou být vynálezy ze samé podstaty předmětem vlastnictví. Což je velmi zajímavý názor v době, kdy je vymahatelnost autorských práv blízká nule. Měli bychom tedy zůstat ledově klidní, pokud někdo vybrousí a přetaví naši myšlenku? Zřejmě ano. Pravidla korálového útesu jsou tvrdá, ale volná a celý útes díky tomu žije a sdílí barevná zákoutí. Důkazem relativity patentů a vynálezů je i skutečnost, že se v této knize za vynálezce kontaktních čoček považuje německý sklenář F. A. Müller (z roku 1887), nikoliv Otto Wichterle (1961).

Autor přímo nekritizuje novou výstavbu nákupních středisek a uniformních víkendových rádoby zábavních kostek, ale odvádí pozornost směrem k malým obchůdkům s knihami a uměním, které spíše svoje prostory renovují, ale komunitě přinášejí více radosti a užitku (řekněme kulturotvorného, společnost formujícího). Je tedy tristní vědět, že zde nestojí proti sobě hodnota a kýč, ale peníze a realita. Skutečnost je pro malé obchodníky a kavárníky neúprosná, nemohou nikdy „kostkám“ konkurovat v množství peněz, které tyto mohou investovat do výstavby. Proto je na nás, abychom šířili „dobré slovo“ – třeba na Twitteru o tom, kde mají dobrou kávu, kde se pořádají knižní výměny, kterou výstavu vidět. Proto nesouhlasím se zarytými odpůrci sociálních sítí, kteří soudí na neužitečnost virtuální komunity jen dle foteček s vyšpulenými prdelkami a lahváči v pazourech. Je to poprvé v historii, kdy se informace mohou šířit tak rychle a ovlivnit běžné životy někoho ze vzdálené oblasti. Ovšem rizika tu jsou... I tak nepoužiji fotku upíra a nesmyslné údaje, stejně už dnes lze vše vyšťourat odkudkoliv...

Jaká je budoucnost virtuálního trhu s nápady? Není sice růžová (díky těm všem aktivitám na „rodinné balíčky“ a centrální vypínání pro „dobro“), ale stále je naděje udržet svět v chodu mimo rytmus centrální dobrovlády. Podle autora státy trpí „inovační podvyživeností“ (zejména kvůli byrokracii a mocenským soubojům). Aby stát mohl bojovat se zlem, neměl by ho sám přímo nebo nepřímo podporovat a využívat. Skutečnost, že mi půl roku nefunguje připojení na internet, že klíčové dotazy jsou selektované podle dalších kritérií, než je četnost výskytu, je tristní.

Jestliže se nás někdo snaží přesvědčit o tom, že potřebujeme stále další a další kontroly obsahu našich pytlíků s malovátky a pravdu upravenou ve fotoeditačních programech, pak by asi měli oni „chytří“ lidé vědět, že i taková doba najde svůj konec. A nemusí to nutně souviset s žádným kalendářem nebo snahami pravdoláskařů. Až jednou páni v oblecích vstanou z těch tří a více židlí, na kterých sedí, zjistí, že jsme stále podobní ovcím, ale už to může být jen roucho na vycházku. Nikdo nevydrží dusit pravdu z Husova odkazu tak dlouho jako starou slepici v papiňáku. Knihu doporučuji, může vás posunout o kus dál. Nebo ne, ale to je jen mezi vámi a knihou.

Knihu Odkud se berou dobré nápady vydalo nakladatelství Dokořán

 

Aktuality

  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  
  • Zvláštní literární večer Michela Fabera

    Nakladatelství KNIHA ZLIN ve spolupráci s literární agenturou ULITA připravilo u příležitosti návštěvy Michela Fabera v Praze literární večer spojený se křtem jeho nejnovějšího díla –  Knihy zvláštních nových věcí. Předpokládám, že autora není potřeba příliš představovat, asi stačí zmínit, že mu v roce 2014 vyšel v České republice monumentální román Kvítek karmínový a bílý, zachycující viktoriánskou Anglii v příběhu chytré londýnské prostitutky Sugar. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Pohádkové nápady pro malé kutily a kuchtíky

    Ode dneška soutěžíme o knihu Pohádkové nápady pro malé kutily a kuchtíky z nakladatelství CPress. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení