Encyklopedie nejen pro rybáře

Recenze

Vytvořeno 2. 9. 2011 2:00

Autor: Marta Šimečková

Máte rádi výlety k rybníkům a vodním nádržím, které jsou vyhledávanými lokalitami nejen pro rybáře, ale i pro milovníky romantických procházek či vodních sportů? A víte, kolik takových krásných míst se nachází ve vašem okolí? Poradit vám může zajímavá publikace z produkce nakladatelství Libri s názvem Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska.

Autor Stanislav Štefáček si stanovil nelehký úkol. Na území České republiky se totiž nachází řada vodních ploch, jejichž počet není možné přesně stanovit. Do knihy proto musel vybrat pouze ty větší, a to zhruba s minimální plochou 7 hektarů. Přesto do ní nakonec zařadil i některé menší vodní plochy, a to většinou díky blízkosti u již zahrnutých objektů, nebo díky poloze u turisticky či jinak zajímavých míst.

Encyklopedie má formu slovníku. Každé heslové slovo obsahuje vždy název objektu, jeho objem či plochu, lokalizaci, tvar a další charakteristiky, především určení vodní plochy (např. zda slouží k rybolovu, k turistice, k průmyslovému využití apod.). Velice si cením připojených informací o zajímavostech v okolí; autor upozorňuje jak na zajímavé přírodní lokality (např. jeskyně, hory, přírodní chráněné území), tak na lidské výtvory (hrady, zámky, kapličky, rozhledny).

Encyklopedie tak může sloužit jako netradiční turistický průvodce po krásách naší vlasti, a to přírodních i umělých. Ocenit jej mohou jak rybáři, tak běžní turisté, kteří upřednostňují aktivní dovolenou, na níž mohou kromě památek obdivovat i nespoutanou přírodu, především tu u vody.

Součástí knihy je předmluva od Františka Honzáka, šéfredaktora nakladatelství Libri. V ní přehledně shrnul přednosti publikace a upozornil na její možné využití v širokých vrstvách čtenářstva. Oceňuji rovněž Honzákův onomastický výklad, v němž se zabývá jmény vodních ploch, jak oficiálními, tak paralelními uchovávajícími se v lidové mluvě, které jsou rovněž v knize zachyceny (i když ne v takové míře, jak by se lingvistům zabývajícím se názvy neobydlených objektů líbilo). Jména jsou dělena základě sémantiky podle základní substance, kterou pojmenovávají, tj. na jména spojená s přírodou, na jména odrážející využití vodních ploch, jména podle tvaru atd. Zaujaly mě především názvy netradiční, a to např. Peřinka, Jizba, Rohlík, Vrah, která nejsou příliš typická pro pojmenování rybníků či nádrží.

V závěru knihy naleznete útlý slovníček odborných termínů, kde je vysvětlen např. termín jez, obsádka, ponton či úplav. Následuje seznam doporučené literatury (zde si všimněte, že řada publikací vyšla právě v produkci nakladatelství Libri, které se orientuje na vydávání odborných encyklopedií, lexikonů a průvodců různých objektů nacházejících se v České republice) a odkazy na užitečné internetové stránky.

Knihu doporučuji všem, kteří se zajímají o vodní plochy jak z odborného, tak laického hlediska. V knize naleznete přes 3 000 objektů, které určitě stojí za shlédnutí.

Ukázka z knihy:

Plumlov ÚN (65 ha) STŘM mezi Plumlovem a Mostkovicemi 4,6 km Z od Prostějova na Hloučele v podhůří Drahanské vysočiny (od roku 1932). Zemní sypaná hráz je vysoká 19 m, délka v koruně je 464,5 m, max. hloubka je 11,2 m, objem činí 0,35 mil. m3 a délka vzdutí je 1,9 km. Využívá se pro průmysl a ochranu před velkými vodami, rekreačně ke koupání, veslování, windsurfingu a plachtění. Plocha tvaru sloního chobotu je na S a Z v kontaktu s domovní zástavbou, na J je obklopena zalesněnými stráněmi, na JV chatovou osadou. Podél SZ břehu vede silnice Prostějov – Plumlov. Místa vhodná ke koupání: Mostkovice, oplocená písčitá a travnatá pláž s vymezeným prostorem pro neplavce, autokemp. Stichovice, od hráze písčitá pláž bez oplocení, pozvolný spád dna. Okolí: Loupežník, Zlechovský vrch (341 m), Stichovice, PZ Čubernice, Kněží hora, Dolní Vinohrádky; rybníky Podhradský, Bydélec. Lokality: Plumlov-obec (2 300) kostel Nejsvětější Trojice; v okolí Stichovice, Mostkovice, autokempy Žralok na břehu Podhradského rybníka (pod zámkem), Přehrada (na břehu ÚN). Plumlov-zámek – pustnoucí křídlo s jednou řadou pokojů spojených dlouhou chodbou, průčelí k rybníku zůstala jednoduchá, členěná řadami oken.
(Štefáček, S. Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska. Praha: Libri 2010, s. 208.)

Poznámka: Tuto ukázku jsem vybrala záměrně, protože bydlím nedaleko Prostějova. V současné době je však nádrž vypuštěna, neboť se tu provádí úpravy dna (snad by se tak mělo zabránit přemnožení sinic).

Knihu Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska vydalo nakladatelství Libri