Recenze: Odborná literatura

První světová válka očima Mila Urbana aneb Živý bič pro slovenský lid

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
plot

Svou románovou prvotinu Živý bič psal Milo Urban na přelomu roku 1926/1927 a koncem tohoto roku kniha také vyšla. Vydání této knihy provázely na Slovensku rozdílné názory. Zájem čtenářů a příznivé ohlasy části kritiky viděly v románu klíčové dílo moderní slovenské prózy, na druhé straně odpůrci této knihy poukazovali na Urbanův zkreslený pohled na slovenskou vesnici v době první světové války.



knihaAutor se při psaní této knihy inspiroval Vladislavem Vančurou a jeho románem Pole orná a válečná. Stejně jako Vančura i Urban píše o působení války na vesnici, snaží se objevit ve společenské realitě její nové rysy, které spočívají především v přeměně poslušných a utiskovaných lidí v osobnosti, které si uvědomují svou vlastní cenu.

Tématem knihy je tedy první světová válka ne na frontách, ale jak ji prožívá hornooravská vesnice Ráztoky, zapadlá vesnička, kde lišky dávají dobrou noc a kde panuje nejprve naivita obyvatel, kteří nevědí o válce nic do té doby, než se s ní na vlastní kůži setkají. Děj se odehrává v posledních dvou letech 1. světové války. Urban zde vykresluje devastaci lidských vztahů vinou války a působení války na člověka, na jeho chování a jednání. Ústřední myšlenkou je snaha ukázat lidem, že nemají vše přijímat pasivně a že i obyčejný člověk z malé vesničky může proti válce bojovat.

Kompozičně je kniha rozdělena na dvě části. Přestože ke jejich dějová výstavba odlišná, obě části spolu úzce souvisejí a tvoří jeden významový celek. V první části nazvané Stratené ruky nás autor seznamuje s dobou a prostředím děje a rozvíjí první konflikty. Seznámíme se s většinou románových postav, přičemž pro vytvoření některých postav se Urban zřejmě inspiroval skutečnými příběhy a dotvořil je v souladu s celkovou atmosférou románu. Stratené ruky symbolizují jednak neschopnost aktivního činu, ale zároveň také vědomí, že pole leží ladem a ve vesnici není nikdo, kdo by je obdělával. Vesničané si válku nejprve ani neuvědomují, ale „ztracené ruce“ jejich mužů, kteří odešli bojovat na frontu, stále více chybí. Objevuje se bída, hlad a nemoci a právě v takových okamžicích si lidé nejvíc uvědomují svoje ponížení, otroctví a svoji bezmoc.

Svoje „ztracené ruce“ mezi prvními najde válečný zběh Adam Hlavaj, po němž je pojmenovaná druhá část knihy. Stává se jakýmsi symbolem revolty, že situaci lze změnit, a přesvědčení, že i utiskovaní lidé časem získají opět to nejcennější, co jim bylo sebráno – svobodu. Stává se i ústřední postavou revoluce, která ve vesnici na konci války vypukne. Lidé v sobě najednou nedokáží udržet potlačené a utiskované pudy a konečně mají právo chovat se tak, jak sami cítí a chtějí.

Milo Urban v tomto díle vytvářel tragické situace, nastolil a řešil v nich obecné lidské problémy. Do literatury jimi vnesl nový způsob vykreslení postav, a to přes jejich vnitřní konflikty. Válka krutě zasáhla do života vesničky Ráztoky a tento kolektivní hrdina románu nepřežívá válku a její následky v otevřeném konfliktu, ale musí je strávit v sobě.

Román Živý bič získal mezinárodní ohlas a byl přeložen do 13 jazyků. Milo Urban se díky této knize stal nejpřekládanějším slovenským autorem v zahraničí. V jeho tvorbě se objevuje smysl pro realitu a pochopení pro revoluční přeměny. Boj o pravdu je obvykle provázen emocionálními výbuchy a lidským pochopením, což jsou důvody, proč jsou jeho knihy pro čtenáře přitažlivé.

 

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení