Recenze: Odborná literatura

Hlasy z hořících domů

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
abs

Lidice, Ležáky, Český Malín, Ploština, Prlov, Zákřov nebo Javoříčko. Tyto české vesnice mají něco společného. Během nacistického řádění na území Čech, Moravy a ukrajinské Volyně zde přišly o život stovky nevinných lidí z řad českého civilního obyvatelstva. I když od konce druhé světové války uplynulo více než šedesát let, na tyto hrůzné zločiny bychom ani teď neměli zapomínat.



knihaZa memento zmíněného válečného utrpení lze označit novinkovou knihu Hlasy z hořících domů publicisty a spisovatele Romana Cílka, historika a spisovatele Karla Richtera a publicisty a spisovatele Přemysla Veverky. V této knize, která dosud v rámci původní české literatury faktu chyběla, se detailněji dozvíme o bolestných osudech českých mužů, žen, dětí a starců, jež zahynuli v plamenech, byli zastřeleni nebo následně posláni do plynových komor.

Sedm vypálených obcí, sedm kapitol. V každé z nich je uvedena osobní výpověď přeživších, historicko-společenské zasazení události do širšího kontextu, rozsáhlá fotodokumentace a především – velmi emotivním popis celé tragédie.

Nenalezneme zde pouze strohá fakta a stručný popis, ale setkáme se hlavně s konkrétními příběhy lidí, kteří byli zavražděni, nebo naopak s těmi, kteří měli to štěstí, a nacistické běsnění (zpravidla šťastnou souhrou náhod) přežili.

S ohledem na všech sedm brutálních zločinů, spáchaných během války na českých civilistech, autoři při přípravě knihy prozkoumali známá historická fakta – a to z nadhledu současnosti – a doplnili je novými poznatky, které umožnily prohloubit jejich dramatičnost a výstižnost.

Kniha Hlasy z hořících domů, vzdávající hold památce nevinných českých lidí, je psána velmi emotivně. Z jejích řádků čiší až jakési rozhořčení nad válečnými zločiny, jež měli na svědomí (nejen) nacisté. Ani samotný (český) čtenář nemůže knihu vnímat s odstupem. Jako by se dostal přímo na místo, kde se válečný masakr odehrál, stal se jeho součástí, a řádek po řádku tak vnímal velmi intenzivně.

Velkým přínosem knihy jsou podložená (a nijak nezkreslená) historická fakta, emotivní výpovědi svědků a bohaté archivní materiály. V Hlasech z hořících domů tak například nalezneme fotografie obcí a jejich obyvatel před masakrem, anebo fotografie vypálených vesnic. Na závěr každé z kapitol nechybí seznam všech nešťastníků, kteří během nacistického běsnění povražděni.

Kdy mladý člověk přestane být dítětem? Když prožije něco, o čem ví, že nikdy nezapomene. Pro mne se takovým přelomem stal čtvrtek 19. dubna 1945. Bylo mi tehdy devět, z okna školy tady u nás ve Vysokém Poli, kde žiji dodnes, jsem už kolem poledního viděl projíždět německá vojenská vozidla. Zmocnila se mne podivná úzkost. A nebyly to jen plané dětské obavy. Vyučování skončilo kolem třetí odpolední a v té době lidé ve vsi s úděsem v očích pozorovali, jak se k nebi valí dým z lesů, kde se nacházela nepříliš vzdálená Ploština. Hned jak odpoledne skončilo vyučování, utíkal jsem do našeho stavení, abych se dozvěděl, co se stalo s mými bratry. Devatenáctiletý Josef byl v pořádku, špatně to však dopadlo s o něco starším Františkem, který se doma skrýval před povinným nástupem na práci v Německu. Františka spolu se strýcem Janem Machů sebrali Němci rovnou z pole a odvlekli na Ploštinu. Strýc tam nahoře prošel ohněm a se štěstím to přežil, bratrovi se uniknout nepodařilo. Z Ploštiny jsme si mohli odvézt jen ohořelé tělo. A tehdy… právě tehdy jsem zcela určitě přestal být dítětem, což si jako pětasedmdesátiletý muž, který má Ploštinu pořád na dohled, naplno uvědomuji.

Stanislav Machů, svědek masakru v Ploštině


(Cílek, Roman – Richter, Karel – Veverka, Přemysl: Hlasy z hořících domů. Nakladatelství XYZ: Praha, 2011, s. 175.)

Knihu Hlasy z hořících domů vydalo nakladatelství XYZ

 

Soutěže

Aktuality

  • Bohatý komiksový program přilákal na Svět knihy rekordní počet návštěvníků

    Veletrh Svět knihy se letos nesl ve znamení komiksu, a i díky bohatému programu, který připravili komiksoví nakladatelé, přilákal rekordních 46 000 návštěvníků. „Tohle spojení prostě zafungovalo. Připravili jsme akce, přednášky a spousty novinek, sotva jsme stíhali stánek zásobovat,“ říká Jiří Pavlovský z největšího komiksového nakladatelství CREW. „Vznikaly i spontánní srazy komiksových fanoušků a na naprosté většině našich akcí bylo plno.“

    Číst dál...  
  • Román Hana Aleny Mornštajnové ovládl 7. ročník České knihy

    Poprvé v sedmileté historii České knihy obdržel obě její ceny jeden autor. Odborná i studentská porota se ve svých verdiktech výjimečně shodly a za nejlepší titul sedmého ročníku vyhlásily román Hana Aleny Mornštajnové. V příběhu odehrávajícím se v provinčním moravském městě se proplétají malé dějiny s těmi velkými a je v něm reflektována nejtragičtější etapa 20. století: holocaust.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení