Recenze: Odborná literatura

Vše nejlepší, češtino!

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
knihy

Takto bychom mohli blahopřát své mateřštině na prahu 21. století. A kolik let že čeština má? Rovných tisíc. Svědčí o tom nečetné písemné záznamy (bohemika, glosy, přípisky) zachované v latinských textech, případně v textech staroslověnských. 11. století uvádí jako „datum narození“ českého jazyka rovněž všechny dostupné příručky věnující se jeho vývoji. Totéž dokládá i kniha brněnského emeritního profesora Dušana Šlosara, která nese přiléhavý název Tisíciletá.



knihaV ní se autor věnuje historii češtiny od počátku k dnešku. Jednotlivé kapitolky jsou řazeny chronologicky. Nejdříve se dozvíte, jakou úlohu měla na našem území staroslověnština a latina a od kdy vůbec lze předpokládat počátek češtiny. Poté se přesunete do období 14. století, kdy došlo k prudkému rozvoji češtiny jakožto jazyka psaných textů. To autor ilustruje na slovní zásobě dobobých slovíků (se zaměřením na slovníky Klaretovy). Po době husitských válek, díky nimž se rozšířily některé české názvy pro zbraně do cizích zemí, zamíříte do baroka, kdy došlo k rozvoji české odborné terminologie v oblasti hudby a kdy do dobových gramatik pronikaly puristické tendence. Takto kapitoly pokračují dál až do současnosti, v níž si autor všímá například mluvy politiků nebo publicistického stylu.

V jednotlivých oddílech knihy věnuje autor pozornost různým jazykovým jevům. Rozebírá například rysy některých funkčních stylů nebo některé jevy z hláskosloví (například odpovídá na otázku, kde se v češtině vzala hláska h). Nejčastěji však v knize naleznete výklady etymologické, tj. výklady o původu slov. Tato pojednání jsou vždy zasazena do širšího kontextu (historického, politického...). Vyloženo je například slovo páteř, socha, plameňák, speciální kapitola je určena sportovní terminologii nebo slovům vzniklým přechýlením (zde autor uvádí některé komické novotvary, např. státníkstátnice). Některé výklady jsou zaměřeny na výklad synonym; bohatou synonymií se vyznačují například výrazy pro brambory (autor uvádí brambory, variantu bandory, zemský jablka, zemáky, zemčata, grumbíry, krumpíry, krompele, krumple aj.). Pozornost je věnována i osudům českých slov za hranicemi našeho státu. Autor v nich například vysvětluje, jak se z českého slova píšťala utvořilo jméno pistole. A také vám prozradí, kde se vzal český kyslík na Jadranu.

Při čtení kapitol se mnozí z vás podiví, jakými vývojovými peripetiemi si čeština v průběhu své existence prošla a nakolik je bohatá nejen v oblasti lexika. Zaručuji vám, že se při čtení nejen poučíte, ale i pobavíte. Výklady jsou navíc psány beletristickým stylem, takže budou pochopitelné i pro čtenáře z řad laiků.

Na závěr připojuji autorova slova z poslední kapitoly:

Snad lze z příběhů některých slov vyčíst, že jako lidský výtvor čeština žije společností, které slouží, a sní prožívá i její vzestupy, ústupy a peripetie. A to ne proto, že by to někdo nařídil, naopak, zcela spontánně. (...)
Tak se nám v ní za těch deset století nastřádaly prostředky pro sdělení přesná i nepřesná, slavnostní i všední, svou formou krásná i ošklivá – a samozřejmě i pro všechno, co leží mimo těmito krajními póly. Vidíme teď také, že ji nikdy ve skutečnosti přímo neohrožovaly jazyky sousední ani zcela cizí: vybírala si z nich, co potřebovala, a sama jim nabízela možnost, aby si ony počínaly podobně. Ohrožovalo ji jen to, když ji nikdo nepotřeboval.
Ale hlavně a především ze sledování tisíciletého životopisu češtiny plyne, že je to kulturní hodnota. Podle toho bychom s ní měli zacházet a pečovat o ni.

(Šlosar, D. Tisíciletá. Praha, Dokořán 2005, s. 100, 102.)

Knihu Tisíciletá vydalo nakladatelství Dokořán v roce 2005

 

Soutěže

Aktuality

  • Hlasujte pro svou oblíbenou knihu v Ceně čtenářů Magnesia Litera

    Vážení a milí čtenáři,

    literární ocenění Mgnesia Litera za rok 2017 se bude udělovat 4. dubna 2018. Jako každým rokem ji můžete sledovat v přímém přenosu České televize. Chcete-li aktivně vyjádřit, která kniha byla pro Vás ta nej, máte možnost se zapojit a hlasovat v kategorii Cena čtenářů. Vybírat lze z prózy, poezie i knih pro děti. Hlasovat můžete do 31. března 2018 ZDE.

     

     
  • Partonyma – nová čísla časopisu ke stažení a o připravované antologii

    Literární časopis Partonyma, založený v roce 2012, prochází již od závěru minulého roku řadou proměn. Poslední dvě čísla vyšla v menším formátu a celkově novém designu, což ovšem není nejpodstatnější změnou. Tato tzv. „černá řada“ (podle nové podoby obálky) je nyní, kromě klasické tištěné verze, uvolněna ke stažení ve formátu PDF zcela zdarma. Jedná se o dvojčíslo 19 - 20 na téma Umění zločinu / Zločinné umění a o dvojčíslo 21 – 22 na téma Meze textu / Meze prostoru.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení