Recenze: Odborná literatura

Spisovná čeština od počátků k dnešku

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
pismeno

Pod pojmem spisovná čeština si většina z vás vybaví češtinu, jejíž norma je ustálena díky kodifikačním příručkám. Existuje však i termín spisovná čeština s významem ‚jazyk psaných textů‛, který se užívá především v souvislosti s texty psanými starou či střední češtinou, tj. s texty, jejichž jazyk v době svého vzniku kodifikován nebyl. A právě spisovnou češtinou v tomto významu se zabývá kniha s názvem Spisovný jazyk v dějinách české společnosti, kterou v roce 2009 vydalo nakladatelství Host.



knihaVětšinu kapitol této publikace napsal Dušan Šlosar, významný český lingvista v oblasti dialektologie a diachronní i synchronní slovotvorby, mimo jiné též emeritní profesor Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. První kapitolu věnovanou staroslověnské vzdělanosti na Velké Moravě a poté v přemyslovských Čechách sepsal Radoslav Večerka, který se proslavil především díky svým pracím zaměřeným na etymologii, staroslověnštinu a paleoslovenistiku a který je rovněž emeritním profesorem Ústavu jazykovědy a baltistiky FF MU. Na kapitole o vývoji spisovné češtiny ve 20. století a se spolu s D. Šlosarem podílel Petr Malčík. Ten spolu s Janem Dvořákem sestavil biografický apendix připojený v závěru knihy, v němž jsou stručně představeny osobnosti, o nichž se v knize autoři zmiňují. Právě těmito doplňky se toto vydání liší od vydání prvního z roku 1979; tehdy vyšla publikace Spisovný jazyk v dějinách české společnosti v podobě skript u Státního pedagogického nakladatelství.

V této publikaci autoři věnují pozornost nejen češtině, ale i ostatním jazykům, které měly na našem území v minulosti úlohu spisovného (tedy psaného) jazyka. Kromě již zmíněné staroslověnštiny to byla latina a němčina. Pozornost je věnována i osudům češtiny v cizích zemích. To však neplatí o staroslověnštině – v knize je probrána pouze staroslověnština české a moravské redakce. To lze vysvětlit jednak nedostatkem místa, jednak zaměřením publikace především na spisovnou češtinu (nikoliv staroslověnštinu); pokud byste se cítili při čtení výkladu o staroslověnštině ochuzeni, stačí sáhnout po některé z knih R. Večerky (například po Základech slovanské filologie a staroslověnštiny).

Jak už bylo naznačeno, kniha je rozdělena do 9 kapitol: první se věnuje staroslověnštině, druhá pak přípravnému období 12.–13. století, následuje výklad o rozmachu spisovné češtiny ve 14. století a o období husitských válek. V dalších kapitolách se dozvíte o osudech češtiny v období humanismu a o barokní regresi. Tehdy mělo – slovy Františka Cuřína – dojít k tomu, že „český literární jazyk počal upadat a upadal až do 18. století stále víc“ (F. Cuřín, Vývoj spisovné češtiny, Praha 1985, s. 57). Autoři naštěstí tento zjednodušený pohled na toto období od F. Cuřína a řady ostatních jazykovědců nepřebírají a raději se ubírají cestou Bohuslava Havránka. Ten již roku 1936 odmítl toto negativní hodnocení baroka ve své publikaci Vývoj spisovného jazyka českého (podruhé vydáno r. 1980 pod názvem Vývoj českého spisovného jazyka). Poslední kapitoly jsou věnovány národnímu obrození, rozvoji spisovného jazyka od 40. let 19. století a také nedávné minulosti, tedy století dvacátému.

V knize se tak můžete dočíst o vývoji českého jazyka v daných časových etapách a o jeho fungování v různých typech písemností. Neschází ani pojednání o dobových gramatikách a o vývoji pravopisných systémů.

Kapitoly jsou psány srozumitelně, navíc jsou výklady doplněny bohatými příklady, neschází ani fotokopie některých významných rukopisů a tisků.

Kniha přináší ucelený pohled na vývoj českého jazyka od nejstarších dob po současnost. Doporučuji ji nejen studentům bohemistiky a „lidem z oboru“, ale i těm, kteří by se chtěli něco dozvědět o osudech rodného jazyka v často nelehkých situacích, kdy musela čelit cizím jazykům, politické snaze o jazykovou unifikaci nebo zásahům puristů.

Knihu Spisovný jazyk v dějinách české společnosti vydalo nakladatelství Host

 

Aktuality

  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  
  • Zvláštní literární večer Michela Fabera

    Nakladatelství KNIHA ZLIN ve spolupráci s literární agenturou ULITA připravilo u příležitosti návštěvy Michela Fabera v Praze literární večer spojený se křtem jeho nejnovějšího díla –  Knihy zvláštních nových věcí. Předpokládám, že autora není potřeba příliš představovat, asi stačí zmínit, že mu v roce 2014 vyšel v České republice monumentální román Kvítek karmínový a bílý, zachycující viktoriánskou Anglii v příběhu chytré londýnské prostitutky Sugar. 

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Pohádkové nápady pro malé kutily a kuchtíky

    Ode dneška soutěžíme o knihu Pohádkové nápady pro malé kutily a kuchtíky z nakladatelství CPress. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení