Medailonky: Medailonky autorů

Jiří Weil a jeho život s hvězdou

1 1 1 1 1 (1 hlas)
jiri weil
V prosinci uplyne padesát let od smrti českého židovského a levicově orientovaného spisovatele, literárního kritika, novináře a překladatele Jiřího Weila (6. 8. 1900 – 13. 12. 1959). Jako jeden z prvních v Československu překládal Pasternaka, Majakovského a Zosčenka, ale i Lenina nebo Krupskou. Weila ovšem zcela jistě znáte díky jeho románu s reportážními prvky Moskva-hranice (1937), ve kterém se objevila kritika stalinského režimu v Rusku 30. let 20. století.

 

Weil se narodil 6. srpna 1900 v Praskolesích na Berounsku jako druhorozený syn v rodině židovského továrníka. Po maturitě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval slovanskou filologii a srovnávací literaturu. Studia v roce 1928 zakončil doktorátem. V disertační práci se mimo jiné věnoval Gogolovi a anglickému románu 18. století.

manzele weiloviOd roku 1922 Weil několikrát navštívil Sovětský svaz. V letech 1933–1935 zde dokonce působil jako překladatel především marxistické literatury a jako publicista. Situace v Sovětském svazu se Weilovi stala podkladem pro několik reportáží, v nichž kombinoval fakta s beletristickými postupy. Výsledkem Weilovy „sovětské zkušenosti“ je kniha reportáží Češi stavějí v zemi pětiletek (1937), ale především dokumentární román Moskva-hranice (1937), který se řadí mezi nejvýraznější české literární kritické reflexe stalinského režimu.

Původně vřelý Weilův vztah k Sovětskému svazu postupně ochladl. Po zavraždění sovětského politika Sergeje Kirova v roce 1934, kdy začal Stalin s Trockým bojovat o vedoucí pozici ve straně, se Weil v Rusku ocitl na nejisté půdě. Byl dokonce vyloučen z komunistické strany a poslán za trest jako tiskový pracovník do kyrgyzské kolonie Interhelpo a do tábora při stavbě balchašského kombinátu v Kazachstánu. Po půl roce převýchovy se Weil směl vrátit zpátky do Československa. Okolnosti zapojení Weila do spiknutí kolem Sergeje Kirova a jeho následná deportace do Střední Asie nebyly nikdy plně vysvětleny. Tyto události však byly zlomovým bodem pro Jiřího Weila, který opustil svět politiky a začal se plně věnovat psaní.

V roce 1935 se Weil vrátil do Prahy a až do roku 1938 pracoval v Židovském muzeu v Praze. Po mnichovských událostech v říjnu 1938 zařídili Jiřímu Weilovi přátelé útěk do Anglie, Weil se však nedokázal přimět k odchodu.

Za okupace Weil jako Žid unikal perzekuci. Nejprve vstoupil do smíšeného manželství. V listopadu 1942, kdy měl nastoupit do transportu Židů, se rozhodl pro jiné řešení – zinscenoval sebevraždu a až do konce druhé světové války žil v ilegalitě.

V prvních letech protektorátu se Weil věnoval psaní románu o středověkém orientálním lžiprorokovi Makanna – otec divů, který v sobě spojuje tradiční evokativní historický román s podněty reportáže. Tento román byl vydán v roce 1946 v nakladatelství Evropský literární klub, kde Weil až do roku 1949 působil na pozici vedoucího redaktora.

Po konci války se Weil začlenil znovu do kulturního života. V letech 1943 až 1948 redigoval Literární noviny. V letech 1950 až 1958 byl také vědeckým pracovníkem Státního židovského muzea v Praze, kde mimo jiné podnítil výstavu kreseb terezínských dětí.

Od roku 1948 se Jiří Weil zaměřil především na židovskou tematiku. V roce 1948 publikoval knihu Život s hvězdou, v níž prohloubil psychologickou kresbu svých postav a existenciální postavení člověka v nelidském světě. Román Život s hvězdou doboví kritici odsoudili jako „dekadentní, existenciální, vysoce subjektivní produkt zbabělé kultury“. Tato kniha byla ostře kritizována jak z ideologického, tak náboženského hlediska, a byla dokonce zakázána.

V padesátých letech dvacátého století Weil pracoval na románu Na střeše je Mendelssohn, jehož leitmotivem je krutá absurdita antisemitismu. Tento román mohl vyjít až v roce 1960, tedy rok po Weilově smrti (zemřel na leukémii). Po Weilově smrti vyšel také soubor próz Hodina pravdy, hodina zkoušky (1966) a pokračování románu Moskva-hranice nazvané Dřevěná lžíce (1991), jehož rukopis byl Weilovi zabaven při policejní prohlídce v redakci Evropského literárního klubu v roce 1949.

Činorodost Jiřího Weila byla opravdu pestrá. Přispíval také do časopisů Den, Kmen Kvart, Panoráma, Host, Avantgarda, Rozpravy Aventina nebo do Literárních novin.


Zdroj obrázků: www.brikcius.com

Doporučujeme

Aktuality

  • Humbook 2017

    V loňském roce se uskutečnil první ročník literárního festivalu Humbook, který lákal především příznivce oblíbeného stylu Young adult. Pořadatelství se ujala nakladatelství Fragment a CooBoo.

    Číst dál...  
  • Cena Česká kniha pošesté

    Cena Česká kniha je opět tady, tentokrát již 6. ročník. Každoročně vás informujeme o knihách, nominovaných na vítězství, postupně tak, jak se zužuje jejich výběr. V šestém ročníku došlo k jedné zásadní změně, o níž se dočtete v následujícím textu, převzatém z tiskové zprávy organizátora.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Soutěž

  • Soutěž o knihu Potíže se ženami

    Ode dneška soutěžíme o knihu Potíže se ženami z nakladatelství Dokořán. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení