Medailonky: Medailonky autorů

Jiří Weil a jeho život s hvězdou

1 1 1 1 1 (1 hlas)
jiri weil
V prosinci uplyne padesát let od smrti českého židovského a levicově orientovaného spisovatele, literárního kritika, novináře a překladatele Jiřího Weila (6. 8. 1900 – 13. 12. 1959). Jako jeden z prvních v Československu překládal Pasternaka, Majakovského a Zosčenka, ale i Lenina nebo Krupskou. Weila ovšem zcela jistě znáte díky jeho románu s reportážními prvky Moskva-hranice (1937), ve kterém se objevila kritika stalinského režimu v Rusku 30. let 20. století.

 

Weil se narodil 6. srpna 1900 v Praskolesích na Berounsku jako druhorozený syn v rodině židovského továrníka. Po maturitě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vystudoval slovanskou filologii a srovnávací literaturu. Studia v roce 1928 zakončil doktorátem. V disertační práci se mimo jiné věnoval Gogolovi a anglickému románu 18. století.

manzele weiloviOd roku 1922 Weil několikrát navštívil Sovětský svaz. V letech 1933–1935 zde dokonce působil jako překladatel především marxistické literatury a jako publicista. Situace v Sovětském svazu se Weilovi stala podkladem pro několik reportáží, v nichž kombinoval fakta s beletristickými postupy. Výsledkem Weilovy „sovětské zkušenosti“ je kniha reportáží Češi stavějí v zemi pětiletek (1937), ale především dokumentární román Moskva-hranice (1937), který se řadí mezi nejvýraznější české literární kritické reflexe stalinského režimu.

Původně vřelý Weilův vztah k Sovětskému svazu postupně ochladl. Po zavraždění sovětského politika Sergeje Kirova v roce 1934, kdy začal Stalin s Trockým bojovat o vedoucí pozici ve straně, se Weil v Rusku ocitl na nejisté půdě. Byl dokonce vyloučen z komunistické strany a poslán za trest jako tiskový pracovník do kyrgyzské kolonie Interhelpo a do tábora při stavbě balchašského kombinátu v Kazachstánu. Po půl roce převýchovy se Weil směl vrátit zpátky do Československa. Okolnosti zapojení Weila do spiknutí kolem Sergeje Kirova a jeho následná deportace do Střední Asie nebyly nikdy plně vysvětleny. Tyto události však byly zlomovým bodem pro Jiřího Weila, který opustil svět politiky a začal se plně věnovat psaní.

V roce 1935 se Weil vrátil do Prahy a až do roku 1938 pracoval v Židovském muzeu v Praze. Po mnichovských událostech v říjnu 1938 zařídili Jiřímu Weilovi přátelé útěk do Anglie, Weil se však nedokázal přimět k odchodu.

Za okupace Weil jako Žid unikal perzekuci. Nejprve vstoupil do smíšeného manželství. V listopadu 1942, kdy měl nastoupit do transportu Židů, se rozhodl pro jiné řešení – zinscenoval sebevraždu a až do konce druhé světové války žil v ilegalitě.

V prvních letech protektorátu se Weil věnoval psaní románu o středověkém orientálním lžiprorokovi Makanna – otec divů, který v sobě spojuje tradiční evokativní historický román s podněty reportáže. Tento román byl vydán v roce 1946 v nakladatelství Evropský literární klub, kde Weil až do roku 1949 působil na pozici vedoucího redaktora.

Po konci války se Weil začlenil znovu do kulturního života. V letech 1943 až 1948 redigoval Literární noviny. V letech 1950 až 1958 byl také vědeckým pracovníkem Státního židovského muzea v Praze, kde mimo jiné podnítil výstavu kreseb terezínských dětí.

Od roku 1948 se Jiří Weil zaměřil především na židovskou tematiku. V roce 1948 publikoval knihu Život s hvězdou, v níž prohloubil psychologickou kresbu svých postav a existenciální postavení člověka v nelidském světě. Román Život s hvězdou doboví kritici odsoudili jako „dekadentní, existenciální, vysoce subjektivní produkt zbabělé kultury“. Tato kniha byla ostře kritizována jak z ideologického, tak náboženského hlediska, a byla dokonce zakázána.

V padesátých letech dvacátého století Weil pracoval na románu Na střeše je Mendelssohn, jehož leitmotivem je krutá absurdita antisemitismu. Tento román mohl vyjít až v roce 1960, tedy rok po Weilově smrti (zemřel na leukémii). Po Weilově smrti vyšel také soubor próz Hodina pravdy, hodina zkoušky (1966) a pokračování románu Moskva-hranice nazvané Dřevěná lžíce (1991), jehož rukopis byl Weilovi zabaven při policejní prohlídce v redakci Evropského literárního klubu v roce 1949.

Činorodost Jiřího Weila byla opravdu pestrá. Přispíval také do časopisů Den, Kmen Kvart, Panoráma, Host, Avantgarda, Rozpravy Aventina nebo do Literárních novin.


Zdroj obrázků: www.brikcius.com

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu Tři metry vášně

    Ode dneška soutěžíme o knihu Tři metry vášně z nakladatelství Motto. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení