Medailonky: Medailonky autorů

Eurípidés – nejmodernější z antických tragédů

1 1 1 1 1 (1 hlas)
basnik 100x100
Dle prvního dochovaného životopisu pocházel Eurípidés z nuzných poměrů. Jeho otci prorokovala kdysi věštba, že syn zvítězí v závodech, a tak jej cvičil v atletice. Mladý Eurípidés sice několikrát zvítězil v pankratiu (tj. zápasu ve volném stylu kombinovaném s boxem), zanedlouho se však ukázalo, že je výklad věštby špatný. Začal se totiž věnovat dramatickému umění, v závodech mladých autorů dramat však sklízel porážky. O přízeň obecenstva zápasil jen těžce, teoretikové navíc jeho hry kritizovali.

U tohoto muže však známe i některé zajímavosti ze soukromého života. Byl dvakrát ženatý a obě ženy, Melité a Choiriné, mu byly nevěrné. Tak se jeho soukromý život stával zdrojem vtipů komediografů. Byl prý podivín: nenáviděl ženy, nemiloval společnost mužů, stahoval se do ústraní a na Salamíně měl jeskyni, v níž se skrýval před světem a psal své tragédie. V nich proto většinou vystupují jeho zbabělí hrdinové, krvesmilné ženy, zbědovaní mrzáci, vražednice vlastních dětí, filozofující otroci atd.
Jeho skon nebyl příliš slavný. V noci, když šel z hostiny od krále Archeláa, na jehož pozvání setrvával na makedonském dvoře, se na něho vrhli psi a potrhali jej. Psy na něho poštval otrok podplacený básníkovými rivaly. Král i celá Makedonie tak truchlili nad smrtí vzácného hosta, že odmítli vydat tělesné pozůstatky athénským vyslancům a pohřbili Eurípida ve své zemi.
Zachoval se však i druhý, v mnoha místech odlišný životopis. Dle něj se Eurípidés narodil v roce 484 př. n. l. ve Flye nedaleko Athén. Když mu byly čtyři roky, rodiče utekli před perským nebezpečím jako mnoho jiných Athéňanů na Salamínu. Zde vystupoval Eurípidés na slavnostech na počest Apollóna jako tanečník a účastnil se běhu nosičů pochodní.
Jeho rodina byla bohatá a vážená. Sám Eurípidés se nezabýval aktivně politikou, ale jednou byl jako vyslanec na Sicílii. K jeho učitelům a přátelům se řadili Anaxagorás a Prodikos. Prótagorás prý četl v jeho domě své spisy a nenechal si ujít žádnou Eurípidovu hru. Přátelil se i se Sofoklem.
Měl tři syny – jeden z nich byl obchodník, další herec a třetí byl tragickým básníkem. Na sklonku života odešel do Thessalie a Makedonie a zemřel na dvoře krále Archeláa v Pelle pravděpodobně v roce 406. Byl pochován v Pelle nebo poblíž města Arethůsy.
Jeho hry byly za básníkova života neúspěšné, dokonce i dnes tak slavná Médeia. V Aristofanových komediích jsou parodovány verše i celé výstupy z Eurípidových her. Např. v komedii Mír nechává Aristofanés vzlétnout svého sedláka k nebi na ohromném chrobákovi speciálně vykrmeném odpornou stravou (narážka na Belelrofóna). Ve třech komediích (v Acharňanech, Ženách o Thesmoforiích a v Žabách) vystupuje dokonce Eurípidés sám.
Po smrti si získalo jeho dílo oblibu. Svědčí o tom i komedie Fileurípidés (Ten, který miluje Eurípida) od autora Axioníkose. Bohužel se nám nezachovala. Zabýval se jím Platón, Aristotelés, zbožňoval jej král Menandros a Alexandr Veliký.
Eurípidés čerpal z řeckých mýtů a využíval skutečnosti, že tyto mýty byly divákům důvěrně známy. Diváci tak nemuseli sledovat obsah, ale věnovali se autorovu přínosu ke známému tématu a kvalitám jeho zpracování.
Lidi líčí, jací ve skutečnosti jsou, ne jací by měli být. Ženy vidí z jejich nejhorší stránky (nejproslulejší je Médeia), ale současné je hájí (Médein slavný monolog o nerovnoprávném postavení ženy, která si musí svými penězi manžela koupit a pak zbavena všech práv mu musí otročit). Neváhal napadnout nelítostně rodinu a  nerovnoprávné postavení ženy, ukazoval její bezútěšný život.
V jeho díle se objevují rovněž ženy obětavé a ušlechtilé (Alkéstis, Hekabé). Bohům dával často záporné role. Prostřednictvím těchto postav kladl před diváky problémy, které existovaly, ale o nichž neradi slyšeli. Kladl otázky a nutil diváka, aby si odpověděl sám.

maska 100x100


Na závěr připojuji seznam her, které se přičítají Eurípidovi:

Nedochované:
- původní verze Hippolytos – nemravná, proto ji musel přepracovat
- Andromeda – o milostném vzplanutí
- Bellerofón – nejpesimističtější Eurípidova tragédie
- Melanippé Moudrá – obhajovací řeč hodná velkých sofistů

Dochované:
Élektrá – již v antice považováno za špatnou hru
Ión – ironická a bezbožná hra o svedené a opuštěné Kreúse a jejím odloženém synovi. Otcem je Apollón, který nijak nepospíchá, aby dítě uznal za vlastní, a nechá zoufalou a bezbrannou matku, aby si s nepoznaným synem vzájemně usilovali o život.
Nerozetne dokonce ani zápletku sám, ale vyšle bohyni Athénu, aby vše vysvětlila a poradila, jak oklamat nic netušícího a  bohům oddaného Kreúsina manžela Xútha toužícího po dětech a vnutit mu Ióna jako vlastního syna.
Helené – autor použil variantu mýtu, podle které Helené do Tróje vůbec neodešla. V Tróji byl s Paridem jen její přízrak, zatímco Helené nevinná a věrná byla bohy přenesena do Egypta. Tam ji nalezne na zpáteční cestě Meneláos, doprovázený přízrakem, který se rozplyne, když otká skutečnou Helenu. Nakonec se šťastně vrací do Řecka. Je to spíše vážná romance, než tragédie.
Hippolytos – Faidra zde svou lásku k Hyppolytovi nevyznává, ale zápasí s ní a tají svou vášeň. Její lásku vyzradí Faidřinu nevlastnímu synovi chůva, která chce své paní pomoci. Oba - až nelidsky cudný a chladný Hippolytos sloužící jen Artemidé a vášní zmítaná Faidra, jejímž prostřednictvím se Hippolytovi mstí zneuznaná Afrodita – jdou vstříc smrti, která jediná může vše vyřešit.
- v prologu vystoupí Afrodíté a sdělí svůj záměr, na konci přichází jako deus ex machina Artemis
Orestés – napsal tuto hru ke konci života, nejméně tradiční. Žádná hlavní postava není kladná
Bakchantky – příběh potrestání krále Penthea, který se rouhal Dionýsovi a jehož v bakchickém vytržení rozsápala jeho matka Agaué
Bellerofón – hrdina pochybuje o jsoucnosti bohů a pokusí se na okřídleném koni vznést se k nebesům
Péliovy dcery – Médeia zavraždí Pélia, jemuž slibovala vrátit mládí
Trójanky – napsal tuto hru po velkém masakru na Mélu, kde Athéňané pobili všechny muže a prodali do otroctví ženy a děti, protože se obec odmítla podrobit. Nastavil tak svým spoluobčanům kruté zrcadlo a ukázal jim krvavá jatka, ve kterých nevinní trpí za spory mocných








 

Aktuality

  • Prosincové akce v knihovnách

     

    Chcete vědět, co zajímavého se děje v knihovnách a jaké akce si pro své čtenáře připravily? Pak sledujte rubriku Knihovny, v níž vás budeme pravidelně informovat o dění v knihovnách a akcích s nimi spojených.

    Číst dál...  
  • Prosincová Pevnost ve znamení Star Wars

    Opět nastal ten správný čas a na pultech trafik se objevil další díl fantasy a sci-fi časopisu Pevnost. Venku už se značně ochladilo, proto si ho vezměte k hořícímu krbu a při jeho čtení se trošku zahřejte. I když některá jeho témata jsou lehce mrazivá. Na co se můžete těšit?

    Číst dál...  

Doporučujeme

icon 10x10px eKNIHOVNA.cz – knihy, noviny, časopisy 24 hodin denně.
icon 10x10px KURZY ANGLIČTINY Navštivte ukázkovou hodinu zdarma!

Nové komentáře

Doporučujeme

icon 10x10px Atraktivní práce pro všechny, kteří si věří.
icon 10x10px SMS zdarma do všech sítí.

Soutěž

  • Soutěž o knihu SexyMamas: Matky matkám

    Ode dneška soutěžíme o knihu SexyMamas: Matky matkám z nakladatelství Biz books. Pokud správně zodpovíte tři jednoduché soutěžní otázky a usměje-li se na vás štěstí při závěrečném losování, kniha bude vaše.

    Číst dál...

Z čtenářského deníku

  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  
  • Biblický příběh, který se odehrává na americkém venkově

    John Steinbeck se narodil roku 1902 v Kalifornii. Vystřídal mnoho různých profesí a získané zkušenosti potom uplatňoval ve svých knihách. Patřil k autorům takzvané ztracené generace zažil první světovou válku a ve svých dílech popisuje bídu, které byl svědkem. Vyzdvihuje krásu kalifornské krajiny a sílu lidského ducha, naopak silně kritizuje násilí, zákeřnost a vypočítavost. Získal Pulitzerovu cenu i Nobelovu cenu za literaturu. Mezi jeho nejznámější knihy patří Hrozny hněvu, O myších a lidech, Pláň Tortilla a právě Na východ od ráje

    Číst dál...  

Přihlášení